Plichta ze Žerotína: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 13:
V bitvě na rakousko-bavorském pomezí se utkala vojska Fridricha I. Habsburského, řečeného Sličný a Ludvíka Bavora z rodu Wittelsbachů a v boji se mělo rozhodnout o tom, který z obou rivalů se bude napříště titulovak králem Svaté říše římské, protože v té době si na korunu činili nárok oba.
Fridrich Habsburský shromažďoval své vojsko nedaleko vesničky Mühldorf na levém břehhu řeky Inn. Kromě rytířů a ozbrojenců z alpských zemí mohl počítat i s podporou uherského krále Karla Roberta, který mu poskytl pětitisícovou posilu, jíž dominovala obávaná kumánská jízda. I přesto měl Ludvík Bavorský početní převahu. Jádro jeho vojska tvořily oddíly českého krále Jana, dále se k vojsku přidali dolnobavorský vévoda Jindřich, strýc Jana Lucemburského Balduin, slezský vévoda Bernard Fürstenberský či norimberský purkrabí Fridrich Hohenzollernský. Armáda se shromáždila u Pasova a vyrazila k ležení habsburských sil. V tu chvíli už velitelé měli zprávy o tom, že Fridrichův bratr Leopold sbírá ve Švábsku vojsko a je pouhých pár dnů pochodu od Mühldorfu. Za této situace měl Ludvík Bavorský na výběr ze dvou možností: buď
Zbývalo tedy donutit Fridricha Habsburského, aby sešikoval své muže a postavil se Bavorovu vojsku. Ten pochopitelně otálel, protože i on věděl, že se jeho bratr blíží a jako zkušený voják věděl, že při současném rozložení sil je výsledek bitvy značně nejistý. A právě v tu chvíli vstupuje na scénu Plichta ze Žerotína. Toho král Jan pověřil, aby doručil Habsburkovi výzvu v bitvě. Král Jan věděl, že tváří v tvář proslulému turnajníkovi a válečníkovi Fridrich neodmítne, protože pak by se na něj evropské rytířstvo dívalo jako na zbabělce. A věděl to i Fridrich.
| |||