Partyzán: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Řádek 15:
Obdobím rozkvětu partyzánských skupin byla [[Druhá světová válka]]. Ve všech [[okupace|okupovaných]] zemích se zformoval protinacistický odboj.
Partyzáni se vyskytovali ve všech zemích okupovaných wehrmachtem, ale zatímco na mnoha územích (např. ve Francii, v Řecku, v Polsku, na Slovensku) vystavili pravidelné vojsko vážným problémům až v letech 1943-1944, v SSSR a v Jugoslávii se jejich úderná síla rozvinula velmi rychle. Zpočátku se rekrutovali hlavně z rudoarmějců, kteří zůstali za frontou, z uprchlých válečných zajatců a čím dál víc také z civilistů, mezi nimiž bylo i mnoho žen. Za rok 1943 hlásili sovětští partyzáni 11.000 explozí na železnicích, 9.000 vykolejených transportních vlaků - bylo při tom údajně zničeno nebo poškozeno na 6.000 lokomotiv a 40.000 vagonů - a rovněž 22.000 zdemolovaných německých automobilů. Na počátku roku 1944 operovalo za německými liniemi přes 250.000 sovětských partyzánů, kteří sehráli významnou roli hlavně při zhroucení skupiny armád Střed v létě 1944.<br /><br />
Německá okupační moc byla vůči aktivitám partyzánů zcela bezmocná a pokoušela se ovládnout situaci brutálním odstrašovacím terorem, jenž ovšem postrádal taktický koncept: partyzáni a jejich pomocníci byli stříleni nebo věšeni, vesnice, v nichž nalezli skutečný nebo údajný úkryt, byly většinou srovnány se zemí a jejich obyvatelé povražděni. Síla partyzánů přesto rostla, v Jugoslávii i v souvislosti s přílivem cizinců a se spojeneckou materiální a vojenskou pomocí, shazovanou z letadel, takže při příchodu Rudé armády mohli všude přejít do protiútoku a okupanty vyhánět z měst i z celých oblastí. Po invazi německé branné moci ve Francii zde zatápěli bojovníci francouzského hnutí odporu. V Itálii bylo jen v létě 1944 zabito podle údajů wehrmachtu 12.582 "banditů".<br />▼
'''Citát Adolfa Hitlera:'''
<blockquote>„Die Russen haben jetzt einen Befehl zum Partisanenkrieg hinter unserer Front gegeben. Dieser Partisanenkrieg hat auch wieder seinen Vorteil: er gibt uns die Möglichkeit, auszurotten, was sich gegen uns stellt."<br />
''Rusové teď vydali rozkaz k partyzánské válce za naší frontou. Tato partyzánská válka má zase jednu výhodu: dává nám možnost, zničit vše, co stojí před námi.''<ref>Ze zápisu Martina Bohrmanna jednoho rozhovoru Hitlera s vedoucími nár.soc. vůdci 16. července 1941 ve vůdcově hlavním stanu; citováno dle: ''"Beherrschen, Verwalten, Ausbeuten" - Zápis ze setkání s vůdcem''; v: ''Der II. Weltkrieg, Band 3, Tief im Feindesland'', Pawlak-Verlag, 1989, Strana 372</ref></blockquote>
▲Německá okupační moc byla vůči aktivitám partyzánů zcela bezmocná a pokoušela se ovládnout situaci brutálním odstrašovacím terorem, jenž ovšem postrádal taktický koncept: partyzáni a jejich pomocníci byli stříleni nebo věšeni, vesnice, v nichž nalezli skutečný nebo údajný úkryt, byly většinou srovnány se zemí a jejich obyvatelé povražděni. Síla partyzánů přesto rostla, v Jugoslávii i v souvislosti s přílivem cizinců a se spojeneckou materiální a vojenskou pomocí, shazovanou z letadel, takže při příchodu Rudé armády mohli všude přejít do protiútoku a okupanty vyhánět z měst i z celých oblastí. Po invazi německé branné moci ve Francii zde zatápěli bojovníci francouzského hnutí odporu. V Itálii bylo jen v létě 1944 zabito podle údajů wehrmachtu 12.582 "banditů".<br />
K formování partyzánského hnutí vyzývali nacističtí mocipáni v Německu ještě krátce před koncem války: do řad [[Werwolf]]u se však obyvatelstvo unavené válkou nijak nehrnulo.
| |||