Pilnická deklarace: Porovnání verzí

'''Pilnická deklarace''' byla umírněným prohlášnímprohlášením římskoněmeckého císaře [[Leopold II.|Leopolda II]]. a pruského krále [[Fridrich Vilém II.|Fridricha Viléma II.]]. zNázev je odvozen od místa vyhlášení, zámku [[27.Pilnitz|Pilnici]] srpen(dnes je Pilnice východní částí [[Drážďany|Drážďan]]). V něm došlo 27. srpna]] [[1791]] k osobnímu setkání [[Leopold II.|císaře NázevLeopolda]] jes odvozen[[Pruské odkrálovství|pruským místakrálem]] vyhlášení[[Fridrich Vilém II.|Fridrichem Vilémem]], zámkuu kterého byl přítomen jakožto hostitel i [[PilnitzSaské_kurfiřtství|saský kurfiřt]] (dnesFridrich jeAugust PilnitzIII. východníPůvodně částíchtěli projednávat otázky vzájemných vztahů, ale po té, co se na tato jednání vetřela „delegace" [[drážďanyFrancouzská_šlechtická_emigrace|Drážďanfrancouzských emigrantů]]) v čele s hrabětem [[Karel_X.|d'Artois]] se předmět jednání změnil.

VUmírněnou tétoformulaci deklaracio obaspolečném panovnícizájmu souhlasiliobou panovníků na plném obnovení královské moci ve Francii a s vojenskou intervencí doproti [[Velká francouzská revoluce|Francierevoluční Francii]] jen za podmínky, že bude panovat v tomto kroku bude panovat jednomyslná shoda všech evropských velmocí francouzští emigranté misinterpretovali jako výzvu k ostatním panovnickým dvorům ke společnému vojenskému postupu proti Revoluci. Císař [[Leopold II.|Leopold II]]. proti takovémuto výkladu u hraběte d'Artois protestoval, ale už tím nic nezmohl. '''Pilnická deklarace''' vyprokovala co emigranté chtěli: válku revoluční Francie tutoproti císaři a následně i ostatním monarchiím, protože radikálnějším proudům ve Francii se hodilo deklaracichápat chápalaji jako otevřenou hrozbu. Deklarace takétak napomohlabyla, na obou stranách, záminkou k otevřeníprvní [[Francouzské revoluční války|FrancouzskýchFrancouzské revolučních válekrevoluční válce]].

| příjmení = žaloudekŽaloudek