Cinemascope: Porovnání verzí

Poměr stran formátu se měnil, původní byl až 1:2,66 se zvukem na samostatném médiu, vlastním filmovém pásu. Pro možnost umístění 4 magnetických stop, po 2 na každé straně byly v roce 1953 zmenšeny otvory perforace a formát upraven na 1:2,55. V roce 1955 pod tlakem kin, která potřebovala zachovat optický monofonní zvuk tradičně umístěný na filmu ACADEMIC RATIO i magnetický stereofonní zvukový čtyřstopý záznam opět standardizovaného umístění na filmovém pásu vedl k další redukci okénka filmu pro obraz formátu 1:2,35 při tom, že se okénka svými horními a dolními okraji prakticky dotýkají. Tento formát byl na delší dobu ustálen i u dalších systémů širokého obrazu. Dotyk obrázků zvyšoval nároky na přesnost promítaček, kdy již při malé toleranci v dráze filmu docházelo k prosvěcování zejména na spodním okraji obrazu. To vedlo v roce 1970 k poslední úpravě formátu širokoúhlého obrazu Cinemascope snížením výšky okénka filmu, a tím i promítaného obrazu, na poměr '''1:2,39'''.

 

== Reference ==

{{Citace monografie