Drytooling: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Dinybot (diskuse | příspěvky)
Pjandik (diskuse | příspěvky)
wiki odkazy jmen, rozšíření představitelů
Řádek 1:
[[Soubor:Zavodni-drytooling4.jpg|thumb]]
 
'''Drytooling''' je horolezecká disciplína, při které se k lezení po skále používají [[cepín|cepíny]] a [[stoupací železa|mačky]]. Původně sloužila tato technika při ledolezení k překonání míst bez ledu, později se vyvinula v samostatnou disciplínu, která led vůbec nepotřebuje. Drytooling se rozdělil na závodní a přírodní na skalách.
 
Závodní drytooling se leze po uměle postavených trasách, které se skládají z chytů na dřevěných deskách, kombinovaných ledovými nebo dřevěnými visícími špalky či trámy a uměle vytvořenými ledovými deskami. Ledové prvky mají zpravidla předvrtané díry, do kterých se vkládá hrot cepínu. Tím se dosáhne, že může lézt více závodníků aniž by ledový prvek rozmlátili zasekáváním cepínů. Při závodech v Rusku, kde mrzne dostatečně, se používají i ledové špalky bez předvrtání. Pak dostává každý závodník do cesty nový špalek. Při méně důležitých závodech, jejichž trasy jsou postaveny na běžných lezeckých stěnách, se někdy leze jen s cepíny a bez maček, aby se nepoškozovala lezecká stěna. Mezinárodní horolezecká federace [[UIAA]] pořádá pod názvem ICWC seriál závodů světového poháru v ledolezení/drytoolingu, ve kterém dosáhla v roce 2011 historické stříbrné medaile Lucie Hrozová<ref>[http://www.horyinfo.cz/view.php?cisloclanku=2011030008&nazevclanku=hrozova-stribrna-ve-svetovem-poharu Hrozová stříbrná ve Světovém poháru]</ref>. UIAA se snaží o zařazení ledolezení na pořad zimních olympijských her.
 
Drytooling na přírodních skalách se provozuje v oblastech, které nejsou předmětem ochrany přírody a kde se normálně lézt nedá, jako jsou mokré a lámavé jeskyně, které teprve v zimě drží pohromadě mrazem. Nejznámějšími oblastmi pro přírodní drytooling jsou v České republice [[Krkavka]], v Rakousku [[Diebsöffen]], [[Dryland]], ve Švýcarsku [[Kandersteg]] a další. K hodnocení obtížnosti drytoolingu na skalách se používá [[Stupnice obtížnosti (horolezectví)|stupnice M]].
 
Nejznámější čeští představitelé přírodního drytoolingu jsou Jitka a Luboš Mázlovi, Václav Šatava, [[Jan Doudlebský]] a v poslední době hlavně [[Lucie Hrozová]], která se dopracovala až k přelezu cesty obtížnosti M13<ref>[http://www.horyinfo.cz/view.php?cisloclanku=2011030022&nazevclanku=lucka-dava-nejtezsi-mix-sveta-m13 Law and Order]</ref>, v mezinárodním měřítku RakušanRakušané [[Albert Leichtfried]], [[Markus Bendler]], Švýcaři [[Simon Anthamatten]], [[Urs Odermatt]].
 
== Reference ==