Vladimír List: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m + wikiodkaz
Řádek 96:
 
== Život a dílo ==
Vladimír List se narodil v&nbsp;rodině pražského poštovního úředníka. Vystudoval [[Akademické gymnázium Štěpánská|akademické gymnázium]]. Zajímala ho sociologie, ale také matematika, fyzika a deskriptivní geometrie. Po maturitě v&nbsp;roce 1895 začal studovat práva, kde však nebyl spokojen s&nbsp;úrovní studia. Přešel proto na [[České vysoké učení technické v Praze|pražskou techniku]] nejprve na obor strojírenství, pak na elektrotechniku. Studium úspěšně dokončil v&nbsp;roce 1899. Po absolvování vojenské služby pokračoval v&nbsp;letech 1900–1901 ve studiu na univerzitě v&nbsp;belgickém [[Lutych]]u. Po návratu pracoval jako šéfkonstruktér v&nbsp;Křižíkových závodech, kde se podílel na projektu hořínské[[hořín]]ské [[hydroelektrárna|hydroelektrárny]] u Mělníka[[Mělník]]a, [[Elektrická dráha Tábor - Bechyně|elektrické dráhy Tábor–Bechyně]] a dalších projektech. V&nbsp;roce 1904 se Vladimír List oženil s&nbsp;Helenou Gebauerovou, dcerou bohemisty [[Jan Gebauer|Jana Gebauera]].<ref name="Světlo" /><ref name="Elektro" />
 
V&nbsp;roce 1907 přijal Vladimír List nabídku stát se profesorem na [[Vysoké učení technické v Brně|České vysoké škole technické v&nbsp;Brně]]. Po svém nástupu začal kromě výuky a psaní skript také budovat nové laboratoře. Roku 1909 zde založil Ústav konstruktivní elektrotechniky. V&nbsp;letech 1917–1918 byl rektorem České vysoké škole technické v&nbsp;Brně a několikrát zastával funkci děkana odboru strojního a elektrotechnického inženýrství (v&nbsp;obdobích 1910–1911, 1919–1920 a 1939–1940). Na České vysoké škole technické v&nbsp;Brně působil jako profesor až do roku 1948, kdy byl na pokyn [[Komunistická strana Československa|komunistické strany]] penzionován.<ref name="EmB" /><ref name="Světlo" /><ref name="Elektro" />
 
Vladimír List aktivné působil v&nbsp;oblasti elektrotechniky i mimo rámec brněnské vysoké školy. V&nbsp;roce 1910 se podílel na založení odborného časopisu ''[[Elektrotechnický obzor]]''. Spolu s&nbsp;[[František Weyr (právník)|Františkem Weyrem]] a [[Karel Engliš|Karlem Englišem]] vypracoval návrh zákona o elektrifikaci Moravy, který byl předložen ke schválení v&nbsp;roce 1913, a osobně se zasazoval o vybudování páteřní sítě vysokonapěťových elektrických vedení. Působnost zákona, který platil až do roku 1948, byla po vzniku Československa rozšířena na území celého státu. V&nbsp;roce 1919 byl zvolen předsedou [[Elektrotechnický svaz československý|Elektrotechnického svazu československého]]. Měl zásluhy na sjednocení elektrického napětí v&nbsp;nízko- i vysokonapěťové elektrorozvodné síti na celém území Československa. Byl rovněž spoluautorem prvního projektu [[Metro v Praze|pražského metra]], který spolu s&nbsp;[[Bohumil Belada|Bohumilem Beladou]] vypracoval v&nbsp;roce 1926.<ref name="MmB" /><ref name="Světlo" /><ref name="Elektro" />
 
Významně se podílel na vytváření a prosazování technických norem, nejprve v&nbsp;rámci Elektrotechnického svazu československého, a od roku 1922 také v&nbsp;[[Československá společnost normalisační|Československé společnosti normalisační]], které předsedal. V&nbsp;roce 1926 prosadil označování materiálů, které odpovídaly normám a byly ověřeny zkušebnou, logem ESČ, které se dodnes používá jako doklad bezpečnosti elektrotechnických zařízení. Ve stejném roce zastupoval Československo při podpisu zakládací listiny [[Mezinárodní organizace pro normalizaci|Mezinárodní normalizační federace (ISA)]]. V&nbsp;roce 1928 se stal místopředsedou ISA a v&nbsp;letech 1932–1934 byl jejím předsedou.<ref name="Světlo" /><ref>{{Citace elektronické monografie