Ulrika Eleonora Švédská: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m drobná úprava
drobné doplnění
Řádek 8:
Ulrika Eleonora byla po většinu svého života ve stínu ostatních, svého královského bratra i své půvabnější a nadanější starší sestry, jež byla neformální následnicí trůnu. V roce [[1700]] se měla provdat za [[Fridrich Vilém I.|Fridricha Viléma I. Pruského]], ale plán nebyl realizován. Po dobu nepřítomnosti Karla XII. za [[Severní válka|Severní války]] se princezna starala o svou panující babičku, královnu [[Hedvika Eleonora Holštýnsko-Gottorpská|Hedviku Eleonoru]] a její starší sestra - princezna [[Hedvika Žofie Švédská|Hedvika Žofie]], vévodkyně Holstein-Gottorp, byla následnicí trůnu.
 
Postavení Ulriky Eleonory se zásadně změnilo, když v roce [[1708]] její starší sestra zemřela. Jejich bratr, král Karel XII., odmítl se odmítl oženit a Ulrika Eleonora tak zůstala jediným členem královského rodu ve Švédsku. VKarel rocenicméně [[1713]]ustanovil sesvým stalanásledníkem [[regent]]kou,tehdy aleosmiletého takésyna součástísvé hrystarší osestry vládu.Hedviky Rozhodovalo seŽofie, koho ustanovit za nástupce trůnu: zda Ulriku Eleonoru či jejího synovce. Její jmenování regentkou i závěry [[parlament]]uKarel se nicméně setkaly s velkým nadšenímFridrich Holštýnsko-Gottorpský|Karla parlamentFridricha]]. stálV vroce [[opozice|opozici1713]] vůčise králi, který nechtěl oslabenístala [[absolutní monarchieregent]]kou.
 
Po smrti babičky v roce [[1715]] se Ulrika Eleonora stala první dámou na královském dvoře; bylo to jedno z nejšťastnějších období jejího života. V tomtéž roce se i provdala. Do svého vyvoleného, [[Hesenští|hesenského landkraběte]] [[Frederik I. Švédský|FrederikaFridricha]] byla velmi zamilovaná, on jí ovšem chtěl využít jako prostředek ke získání vlády; začal vyvíjet úsilí o oficiální uznání své ženy za nástupkyni trůnu. Ve Švédsku se zformovaly dvě soupeřící strany - "hessenská" a "gottorpsská". Po dobu trvání manželství měl ovšem FrederikFridrich řadu milenek a navíc oficiální [[metresa|metresu]] - ''Hedviku Taube'', s níž měl i tři nemanželské děti; z manželství Ulriky Eleonory a FrederikaFridricha však žádní potomci nevzešli.
 
=== Panování a předání vlády ===-
Karel XII. zemřel jako bezdětný [[30. listopadu]] roku [[1718]] a Ulrika Eleonora se stala součástí hry o vládu. Rozhodovalo se, koho ustanovit za nástupce trůnu: zda Ulriku Eleonoru či jejího synovce Karla Fridricha - jeho matka Hedvika Žofie, starší dcera Karla XI., byla v té době již deset let po smrti. Karel Fridrich jako syn starší dcery Karla XI. byl v pořadí nástupnictví před Ulrikou Eleonorou, její jmenování regentkou i závěry [[parlament]]u se nicméně setkaly s velkým nadšením parlamentu, neboť přislíbila zrušení [[absolutní monarchie]]. Švédskou královnou byla tedy zvolena ona; [[korunovace|korunována]] byla [[17. března]] roku [[1719]] v [[Uppsala|Uppsale]].
Karel XII. zemřel jako bezdětný [[30. listopadu]] roku [[1718]] a Ulrika Eleonora se stala švédskou královnou; [[korunovace|korunována]] byla [[17. března]] roku [[1719]] v [[Uppsala|Uppsale]]. [[21. ledna]] roku [[1720]] odstoupila [[Pruské království|Prusku]] "na věky" za 2 miliony [[tolar]]ů [[Štětín]] včetně území mezi [[Odra|Odrou]] a [[Piana|Pianou]], ústím [[Świna|Świny]] a [[Dziwna|Dziwny]], [[Štětínský záliv|Štětínským zálivem]] a Odrou a ostrovy [[Wolin]] a [[Uznam]]. Nakonec byla přinucena k [[abdikace|abdikaci]] ve prospěch svého manžela. Abdikovala [[29. února]] roku [[1720]]. Součástí abdikačního protokolu byla i klauzule, podle níž se měla stát opět královnou, pokud by Frederik zemřel dříve než ona.
 
KarelJejí XII.krátká, zemřelněco jakomálo bezdětnýpřes [[30.rok listopadu]]trvající rokuvláda [[1718]]byla aslabá, Ulrikazávislá Eleonorana searistokracii stalaa švédskoupředevším královnou;na [[korunovace|korunována]]jejím byla [[17. března]] roku [[1719]] v [[Uppsala|Uppsale]]manželovi. [[21. ledna]] roku [[1720]] odstoupila [[Pruské království|Prusku]] "na věky" za 2 miliony [[tolar]]ů [[Štětín]] včetně území mezi [[Odra|Odrou]] a [[Piana|Pianou]], ústím [[Świna|Świny]] a [[Dziwna|Dziwny]], [[Štětínský záliv|Štětínským zálivem]] a Odrou a ostrovy [[Wolin]] a [[Uznam]]. Nakonec bylaji přinucenavládychtivý manžel přiměl k [[abdikace|abdikaci]] ve svůj prospěch. svéhoAkt manžela.se Abdikovalauskutečnil [[29. února]] roku [[1720]]. Součástí abdikačního protokolu byla i klauzule, podle níž se měla stát opět královnou, pokud by Frederik zemřel dříve než ona.
 
Po předání moci svému manželovi se již věnovala spíše dobročinným aktivitám. Pouze po dobu Frederikovy zahraniční cesty v roce [[1731]] a po dobu jeho nemoci v roce [[1738]] převzala odpovědnost za vládu.