Ulrika Eleonora Švédská: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m drobná úprava |
drobné doplnění |
||
Řádek 8:
Ulrika Eleonora byla po většinu svého života ve stínu ostatních, svého královského bratra i své půvabnější a nadanější starší sestry, jež byla neformální následnicí trůnu. V roce [[1700]] se měla provdat za [[Fridrich Vilém I.|Fridricha Viléma I. Pruského]], ale plán nebyl realizován. Po dobu nepřítomnosti Karla XII. za [[Severní válka|Severní války]] se princezna starala o svou panující babičku, královnu [[Hedvika Eleonora Holštýnsko-Gottorpská|Hedviku Eleonoru]] a její starší sestra - princezna [[Hedvika Žofie Švédská|Hedvika Žofie]], vévodkyně Holstein-Gottorp, byla následnicí trůnu.
Postavení Ulriky Eleonory se zásadně změnilo, když v roce [[1708]] její starší sestra zemřela. Jejich bratr, král Karel XII.,
Po smrti babičky v roce [[1715]] se Ulrika Eleonora stala první dámou na královském dvoře; bylo to jedno z nejšťastnějších období jejího života. V tomtéž roce se i provdala. Do svého vyvoleného, [[Hesenští|hesenského landkraběte]] [[Frederik I. Švédský|
=== Panování a předání vlády ==
Karel XII. zemřel jako bezdětný [[30. listopadu]] roku [[1718]] a Ulrika Eleonora se stala součástí hry o vládu. Rozhodovalo se, koho ustanovit za nástupce trůnu: zda Ulriku Eleonoru či jejího synovce Karla Fridricha - jeho matka Hedvika Žofie, starší dcera Karla XI., byla v té době již deset let po smrti. Karel Fridrich jako syn starší dcery Karla XI. byl v pořadí nástupnictví před Ulrikou Eleonorou, její jmenování regentkou i závěry [[parlament]]u se nicméně setkaly s velkým nadšením parlamentu, neboť přislíbila zrušení [[absolutní monarchie]]. Švédskou královnou byla tedy zvolena ona; [[korunovace|korunována]] byla [[17. března]] roku [[1719]] v [[Uppsala|Uppsale]].
Karel XII. zemřel jako bezdětný [[30. listopadu]] roku [[1718]] a Ulrika Eleonora se stala švédskou královnou; [[korunovace|korunována]] byla [[17. března]] roku [[1719]] v [[Uppsala|Uppsale]]. [[21. ledna]] roku [[1720]] odstoupila [[Pruské království|Prusku]] "na věky" za 2 miliony [[tolar]]ů [[Štětín]] včetně území mezi [[Odra|Odrou]] a [[Piana|Pianou]], ústím [[Świna|Świny]] a [[Dziwna|Dziwny]], [[Štětínský záliv|Štětínským zálivem]] a Odrou a ostrovy [[Wolin]] a [[Uznam]]. Nakonec byla přinucena k [[abdikace|abdikaci]] ve prospěch svého manžela. Abdikovala [[29. února]] roku [[1720]]. Součástí abdikačního protokolu byla i klauzule, podle níž se měla stát opět královnou, pokud by Frederik zemřel dříve než ona.▼
▲
Po předání moci svému manželovi se již věnovala spíše dobročinným aktivitám. Pouze po dobu Frederikovy zahraniční cesty v roce [[1731]] a po dobu jeho nemoci v roce [[1738]] převzala odpovědnost za vládu.
|