Atomový orbital: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
typo + vysvětlující poznámka
Bez shrnutí editace
Řádek 2:
'''Atomový orbital''' (též pouze '''atomový orbit''') je [[funkce_(matematika)|funkce]] popisující prostorové rozložení možného výskytu [[elektron]]u daného kvantového stavu v [[elektronový obal|elektronovém obalu]] [[atom]]u.
 
Tento pojem nelze vysvětlit pomocí klasické planetární představy o struktuře atomu, kdy okolo [[atomové jádro|jádra]] obíhají elektrony po jesnějasně vymezených drahách podobně jako [[planeta|planety]] okolo [[slunce]]. Elektron, jako každá [[elementární částice]], vykazuje kvantové vlastnosti, které odpovídají jak částicím, tak vlnění ([[dualita částice a vlnění]]). V důsledku [[Heisenbergův princip neurčitosti|Heisenbergova principu neurčitosti]] nelze přesně stanovit polohu elektronu v atomu (v daném časovém okamžiku), proto musíme k popisu využít [[pravděpodobnost]]. Atomový orbital je popsán [[vlnová funkce|vlnovou funkcí]] elektronu v elektrickém poli nabitého jádra, která je řešením [[Schrödingerova rovnice|Schrödingerovy rovnice]]. Tato funkce je amplitudou pravděpodobnosti, že se v daném místě elektron vyskytuje (vlastní pravděpodobnost je pak dána druhou mocninou absolutní hodnoty vlnové funkce).
 
Pojem orbital se používá i pro názornější interpretaci vlnové funkce - pro geometrický útvar vymezující oblast, kde je vysoká pravděpodobnost výskytu daného elektronu (např. > 0,95), ohraničenou plochou stejné absolutní hodnoty amplitudy pravděpodobnosti. Z možných lineárních kombinací stavů se pro atomové orbitaly volí ty, které odpovídají [[sférické harmonické funkce| sférickým harmonickým funkcím]].<ref group="pozn.">Tato volba není nijak „umělá“, ale plyne z přirozeného požadavku aby z [[komplexní čísla|komplexních]] vlnových funkcí pro ''m'' ≠ 0 byly vytvořeny [[reálná čísla|reálné]] kombinace a přitom byly směšovány pouze funkce se stejnou absolutní hodnotou ''m''.</ref> Takové názorné zobrazení je u [[valenční elektron|valenčních elektronů]] velmi užitečné pro posuzování chemických vlastností atomů a jejich vazeb s jinými atomy, aniž by bylo nutno provádět složité kvantově chemické výpočty.