'''Hoplít''' (Hoplon, [[řečtina|řecky]] ὅπλον znamená [[zbraň]] nebo název kulatého štítu), [[Starověké Řecko|starořecký]] pěší bojovník, bojující ve formaci zvané [[falanga]].
Hoplíté se rekrutovali ze svobodných občanů jednotlivých [[polis]], kteří podléhali [[branná povinnost|branné povinnosti]]. Hoplít býval vyzbrojen zhruba šestdvou [[metr]]ů dlouhýmovým [[kopí]]m s průměrem 5 centimetrů určeným k bodání, kterému se říkalo [[Dory]] a [[meč]]em . Zpravidla měl [[bronz]]ovou [[zbroj]], která se lišila podle [[finance|finančních]] možností jednotlivých [[voják]]ů. Součástí zbroje byla [[Corinthianská přilba|Corithianská]] [[přilba]] (její váha je až 5 kilogramů), [[náholenice]] a malý kulatý dřevěný [[štít]] pokrytý bronzem a s argivským úchytem, kterémutomuto štítu se říká [[hoplon]]. Važil něco kolem devíti kilogramů. Tento štít se postupně zvětšil, což ovlivnilo taktiku. Hoplíté mělí také destičkové brnení vytvořené z několika vrstev různých kůží, které dokázalo zastavit i šíp. Podle [[Homér]]a byla bitva vedena pružně vpřed a vzad. Vojsko se po útěku opět shromáždilo a přešlo do protiútoku. Po zvětšení štítu se boj stal více statický. Pokud byla jedna strana na útěku, muselo vyvíjet aktivitu druhé křídlo vojska, protože mnoho bojovníků při útěku svůj velký těžký štít odhodilo. Jít znovu do bitvy bez štítu bylo nemyslitelné. Obě křídla společně tak byla houževnatější, ale i rychlejší a operativnější.
Hoplíté tvořili tradičně silný střed [[Řecko|řeckých]] vojsk. V [[bitva|bitvách]] měli úlohu obránců [[lučišník|lučištníků]] a [[jezdec|jezdců]]. Hoplíté hráli významnou roli na přelomu [[5. století př. n. l.|5.]] a [[4. století př. n. l.]] v [[Peloponéská válka|Peloponéské válce]]. Hoplíté bojovali v uzavřených formacích, tzv. falanx, [[falanga|falangách]].
