Československo-polský spor o Oravu a Spiš: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
Verze 7079363 uživatele 213.81.148.130 (diskuse) zrušena (nesmysl)
Řádek 25:
Na situaci měla vliv i [[Polsko-sovětská válka|Rusko-polská válka]], probíhající od února [[1919]]. V době obsazení [[Kyjev]]a polskými vojsky sice nadhodil polský diplomat E. Pilz v Paříži možnost řešení sporu arbitráží a [[Edvard Beneš]] souhlasil, ale polská strana jako celek se toto řešení zdráhala přijmout. Jak se ale měnila situace na frontě v polský neprospěch, územní spory s Československem ztrácely v Polsku na důležitosti. Pomoc Polsku ve válce byla navíc vázána na jeho souhlas s přijetím arbitráže ve všech dosud nevyřešených otázkách polských hranic.
 
Velvyslanecká konference vydala rozhodnutí o československo-polských hranicích, včetně Oravy a Spiše, [[28. červenec|28. července]] [[1920]].Minister E. Beneš vymenil oblasť Oravy a Spiša za Tešinsko. Na Slovensku byly požadavky Polska zohledněny v omezené míře. Polsko získalo 20 % území Oravy s obcemi Srnie, Podvlk, Harkabúz, Nižná Zubrica, Vyšná Zubrica, Oravka, Bukovina-Podsklie, Pekelník, Jablonka, Chyžné, Hladovka, Suchá Hora, Vyšná Lipnica a část Nižné Lipnice, a 4,2 % území Spiše (nyní tzv. [[Polská Spiš]]) s obcemi Nová Belá, Fridman s (osadou Falštin), Krempach, Tribš, Durštín, Čierna Hora, Jurgov, Repisko, Vyšné Lapše, Nižné Lapše, Nedeca, Kacvín a Lapšanka.<ref>Borák, Žáček (1993), str. 13.</ref> Československá strana rozhodnutí přes svůj nesouhlas podepsala týž den a polská [[31. červenec|31. července]] [[1920]]. Polská strana současně předala slavnostní ohrazení, které kritizovalo nerespektování národnostních poměrů při stanovení hranic.
 
Arbitrážní rozhodnutí se setkalo s projevy nesouhlasu v obou státech. V Československu byl [[Edvard Beneš]] tvrdě kritizován za opuštění historické hranice a slovenští autonomisté využívali odstoupení části Oravy a Spiše k protičeské agitaci.<ref name="BŽ14">Borák, Žáček (1993), str. 14.</ref>