Hanička (dělostřelecká tvrz): Porovnání verzí

Napřímení a doplnění interních odkazů
(Napřímení a doplnění interních odkazů)
| mapka =
| umístění tvrze = severně od [[Rokytnice v Orlických horách|Rokytnice v Or. horách]]
| objekty tvrze = R-S 76 Lom - [[pěchotní srub]]<br />R-S 77 Pozorovatelna - pěchotní srub<br />R-S 78 Na pasece - [[Dělostřelecká otočná věž|dělostřelecká věž]]<br />R-S 79 Na mýtině - [[dělostřelecký srub]]<br />R-S 79a U silnice - [[vchodový objekt]]<br />R-S 80 U potůčku - pěchotní srub
| zkratka tvrze = H
| jiné názvy = Panské Pole (Herrenfeld)
| velitel tvrze = [[Mikuláš Jaroslav Novák]]
| nadřízené ŽSV = [[ŽSV X Rokytnice v Orlických horách]]
| plánovaný počet osádky = 426 mužů
| stavební firma = Ing. Bedřich Hlava
| zahájení výstavby = [[28. srpen|28. srpna]] [[1937]]
| počet smrtelných úrazů = 3
|stav výstavby 30. září 1938= tvrz postavena
== Základní údaje ==
 
Z rozhodnutí [[Ředitelství opevňovacích prací|ŘOP]] (ředitelství opevňovacích prací) byla tvrz umístěna jižně od kóty 994 Ernestinenberg (dnes 991,5 Anenský vrch) nad [[Rokytnice v Orlických horách|Rokytnicí v Orlických horách]]. Celkový počet objektů byl původně vypočítán na čtyři, ale postupem času se měnil od osmi až se zastavil na dnešních šesti. Jedná se o objekty R–S 76, R–S 77, R–S 78, R–S 79, R–S 79a, R–S 80 a dělostřeleckou pozorovatelnu R–S 91. Ředitelství opevňovacích prací na svých výkresech označilo Haničku krycím písmenem „H“. Pevnost nebyla označována pouze jako Hanička, ale také jinými názvy, například v [[Denkschrift]]u byla označována jako Panské Pole - Herrenfeld. Celkový rozpočet tvrze v boji nebo při jejím stálém udržování nebyl nikdy vypočítán. Tvrz byla již 30. záři 1938 stavebně dokončena. V roce 1940 byly na ni zkoušeny podkaliberní střely Rőchling.
 
== Projektování a řízení výstavby==
 
Projektantem tvrze byl kpt. žen. ing. Bedřich Kubec, projektování pevnosti mu trvalo asi půldruhého roku. Výstavba spadala pod ženijní skupinové velitelství X. – Rokytnice v Orlických horách. Tvrz byla budována na podúseku 3/X (původně 10/III) jehož velitelem byl mjr. stav. ing. Rudolf Hušák. Stavbyvedoucí pevnosti byl npor. stav. ing. Karel Beran. [[Ženijní vojsko]] také na stavbu přidělilo svého zřízence kpt. žen. ing. Bedřicha Kubece a ostatní příslušníky vojenského stavebního dozoru npor. stav. ing. Michaela Buriana, por. stav. Arnošta Kasnera a ppor. přes. sl. ing. Josefa Podbrdského. [[Ředitelství opevňovacích prací|ŘOP]] na stavbu přidělilo také své civilní zaměstnance a to tech. úř. ing. Karela Bártu, tech. úř. Josefa Botelu a tech. úř. Rudolfa Voštu.
 
== Firma a stavební práce ==
 
Soutěž na výstavbu pevnosti byla vypsána výnosem MNO (ministerstva národní obrany) čj. 3.213/Taj.hl.št. ŘOP [[1936]]. Současně s touto soutěží byla vypsána také soutěž na výstavbu [[DělostřeleckáBouda tvrz(dělostřelecká Boudatvrz)|pevnosti Bouda]]. Lhůta k dodání nabídek byla stanovena na [[18. srpen|18. srpna]] [[1936]] v 9.00 hodin. Soutěže se zúčastnily firmy Kruliš, Hlava, Lanna, Velfík, Záruba-Pfeffermann a Konstruktiva. Vyhrála pouze jedna a to ''ing. Bedřich Hlava, úředně autorisovaný civilní inženýr stavební a stavitel, Praha II, Riegrovo nábřeží 14''. Následně byla zadána stavba a to výnosem MNO čj. 4.069/Taj.hl.št. ŘOP 1936 z 28. 8. 1936. Zadávací částka výstavby činila 22 571 403,24 Kč. Pevnost měla být postavena za 24 měsíců a prvním stavebním dnem se stalo [[14. září]] [[1936]]. Původně bylo zadáno k výstavbě 5 objektů, 6. dělostřelecký srub byl ještě na rýsovacím prkně a byl zadán později a to výnosem MNO čj. 27.791/Taj.hl.št. ŘOP 1937. Jeho zadávací částka byla 3 080 792, 80 Kč a díky tomu byla celková doba výstavby prodloužena o 3 měsíce do [[1. prosinec|1. 12.]] [[1938]]. Objekt byl vybetonován už 7. - 14. 6. 1938. Betonáž prvního objektu byla dokončena [[28. srpen|28. srpna]] [[1937]], byl to objekt R-S 77. Při výstavbě bylo na stavbě ke [[30. duben|30. 4.]] [[1938]] 18 úředníků a 584 dělníků. Výstavba měla i své oběti, jmenovitě:
 
*Jan Tacl, [[dělník]], [[18. únor|18. 2.]] [[1937]], šachta objektu R–S 76 - při kontrole výtahové šachty a vedení výtahu vypadl z koše a na dně šachty se zabil
== Osud po 2.sv. válce ==
 
Po válce se o pevnost starala rokytnická čs. posádka. Do roku 1969 byla Hanička zdrojem pitné vody pro blízkou Rokytnici. V 50. letech zavítal do místních lesů Kovošrot a bez povolení vytrhával na objektech pancéřové prvky, bohužel Haničky se nevzdal a vytrhl 7 zvonů ze 14.
 
Začátkem [[1970-1979|70. let]] se tvrz zpřístupnila a v roce 1972 zde natáčel Otakar Vávra snímky pro film "„''[[Dny zrady"]]''“. V roce 1975 je tvrz uzavřena veřejnosti Federálním ministerstvem vnitra ČSSR které ji chce přestavit na novodobý protiatomový kryt. Práce pokračovaly i po roce 1989 až do roku 1993. V roce 1995 je Hanička zpřístupněna veřejnosti a je přístupná do dnes.
 
== Související články ==
* [[Systém opevnění]]
* [[Československé opevnění]]
* [[Všeobecná mobilizace v roce 1938]]
* [[Mikuláš Jaroslav Novák]]