|
[[Soubor:Jerusalem Jewish Quarter map.jpg|thumb|rightupright=1.5|Mapa Židovské čtvrti]]
'''Židovská čtvrť''' v({{vjazyce|he}}: [[Jeruzalémהרובע היהודי, ''ha-Rova ha-jehudi'', {{vjazyce|jeruzalémském]]ar}}: حارة اليهود, ''Harat al-Jehud'') je část [[Staré Město (Jeruzalém)|StarémStarého MěstěMěsta]] se v [[Jeruzalém]]ě. V průběhu několika posledních staletích se proměnila v místo, do kterého se soustředili [[Židé]] přicházející do Jeruzaléma soustředili. Krom mnoha [[synagoga|synagog]] se v Židovské čtvrti nachází zejména [[Zeď nářků|Západní zeď]], známá též jako Zeď nářků.
== Historie ==
=== Starověk a středověk ===
Židovská čtvrť leží v jihovýchodní oblasti Starého Města. Je známa diskuse mezi archeology o tom, zda hranice Jeruzaléma v ''' období prvního [[JeruzalémskýŠalomounův chrám|prvního Chrámu]]''' sahaly jen blízko za [[Chrámová hora|Chrámovou horu]], nebo zda zasahovaly až k „západním kopcům“, které zahrnují [[Hora Sijón|horu Sijón]] a Židovskou a [[Arménská čtvrť (Jeruzalém)|Arménskou čtvrť]]. Archeologické výzkumy, které byly prováděny po Šestidenní[[šestidenní válka|šestidenní válce]], nalezly v oblasti Židovské čtvrti důkazy starého osídlení, avšak nebylo je s čím porovnat. Byly nalezeny také zbytky hradeb z doby prvního Chrámu, obzvlášť působivé jsou zbytky [[Široká hradba|Široké hradby]].
Spolu s prvním Chrámem bylo zničeno také osídlení v oblasti dnešní Židovské čtvrti. Bylo obnoveno znovu až v období [[HasmonejciHasmoneovské království|Hasmonejců]]. Tehdy byla oblast čtvrti částí jeruzalémského okrsku znéméhoznámého pod jménem „Horní Město“. Oblast dnešní Židovské čtvrti se pak dočkala prosperity v období [[Herodes Veliký|Heroda Velikého]], kdy byla v této oblasti stavěna '''[[Helénismus|helénistická''']] sídla.
[[Soubor:Jerusalem cardo.jpg|left|thumb|Pozůstatky cardo v Jeruzalémě]]
Během [[První židovská válka|Prvníprvní židovské války]] byl celý Jeruzalém zničen [[Starověký Řím|Římany]] zničen celý Jeruzalém. Po [[DruháPovstání židovskáBar válkaKochby|Druhédruhé židovské válce]] roku [[132]] bylo na '''troskách Jeruzaléma''' vybudováno římské město [[Aelia Capitolina]], do kterého měli židé vstup zakázán. V samotné oblasti dnešní Židovské čtvrti však výstavba neprobíhala, takže tato část zůstala pustinou.
V období [[Byzantská říše|Byzance]] se Jeruzalém proměnil díky své posvátnosti pro křesťany v ''' centrum''' poutníků. Z tohoto rozkvětu měla prospěch i oblast Židovské čtvrti a v 6. století skrz ni vedla [[cardo]], římská ulice orientována západo-východně, lemovaná sloupořadím, typická pro římská města. Také muslimové čtvrť dále přetvářeli. [[Křížové výpravy|Křižáci]] po sobě také zanechali řadu staveb.
=== Počátky Židovské čtvrti ===
Roku [[1267]] přišel do Jeruzaléma, ve kterém jen stěží žili, [[Ramban]] a postavil v něm [[synagoga|synagogu]], nazývanou [[Rambanova synagoga]], a zřejmě tak '''založil''' Židovskou čtvrť -– Židé se začali v blízkosti synagogy usazovat a jejich ulice byla nazvána „Židovská ulice“. O založení synagogy Ramban napsal:
[[Soubor:Hurva synagogue.jpg|right|thumb|Synagoga Churva před rokem 1948]]
{{citát|Nalezli jsme opuštěný dům s mramorovými sloupy a nádhernou klenbou. Rozhodli jsme se, že si z něj uděláme synagogu, neboť město je opuštěné a každý si z trosek bere, co se mu zlíbí. Když jsme se připojili, byla již oprava toho domu započata a do Šechemu [dnešní [[Nábulus]]] bylo posláno pro svitky Tóry, které tam byly z Jeruzaléma propašovány, když přitáhli [[Tataři]]. A hle, postavili synagogu, aby se tam se modlili. Do Jeruzaléma totiž přicházelo stále mnoho lidí, muži i ženy z [[Damašek|Damašku]], Aramu a všech koutů země , aby viděli [[jeruzalémský chrám|Chrám]] a oplakávali jeho osud. A tak mi Ten, z jehož milosti jsem mohl pohledět na Jeruzalém v troskách, dal spatřit i jeho obnovu a navrát slávy [[šechina|šechiny]] [Hospodinovy přítomnosti].|Rabi Moše ben Nachman (Ramban, Nachmanides)}}
Je možné, že Rambanova synagoga ležela na troskách synagogy, která pocházela z druhé poloviny 1. tisíciletí. Ještě dávno předtím byla postavena synagoga [[KaraitéKaraitský judaismus|karaitů]] a dodnes je největší starověkou synagogou v Židovské čtvrti.
[[Soubor:Hakhurba-synagogue01mHurva synagogue.jpg|left|thumb|Trosky synagogy[[Synagoga Churva]] před rokem 1948]]
'''[[Sfaradim|Sefardští]] imigranti''', vyhnaní ze Španělka, založili svou vlastní synagogu proroka Eliáše a následně také synagogu Jochanana ben Zakkaje. Vznikl tak [[komplex sefardských synagog]], ve kterém se nacházejí ještě dvě další synagogy: Centrální synagoga a Istambulská synagoga. Roku 1700 přišel do země [[Jehuda HeChasid]] a začal se svými žáky budovat [[Synagoga Churva|synagogu Churva]], která byla dokončena o 150 let později a stala se centrem [[Aškenázové|aškenázských židů]] v Jeruzalémě.
=== 19.Devatenácté století === ▼Roku 1700 přišel do země [[Jehuda HeChasid]] a začal se svými žáky budovat [[Synagoga Churva|Synagogu Churva]], která byla dokončena o 150 let později a stala se centrem '''aškenázských židů''' v Jeruzalémě.
Na začátku 19. století žilo v Židovské čtvrti 2 0002000 Židů, tj. čtvrtina obyvatel města. Židovské obyvatelstvo se zprvu soustředilo v oblasti [[Sfaradim|sefardských ]] synagog, [[Aškenazim|aškenázové ]] se pak usidlovali v blízkosti synagogy Churva. Podle popisu cestovatelů byla čtvrť dosti '''zchátralá '''. Domy byly rozbité, téměř na spadnutí, a mnohé z nich opuštěné a špinavé. Mnoho Židů žilo v bídě, existovalo však na druhou stranu i pár bohatých. Ve čtvrti se nacházela městská jatka, která ještě více Židy ze čtvrti vyháněla. Díky úsilí konzula a [[ MošeMoses Montefiore|Mosese MontifioreMontefioreho]] ho (významného britského finančníka) bylo v polovině století zajištěno přesunutí jatek mimo město. ▼
[[Soubor:1900s Jerusalem old city.jpg|right|thumb|Staré Město na počátku 20. století, ve spodní části Židovská čtvrť. Dva velké chrámy v této oblasti jsou synagoga Churva a synagoga Tiferet JisraelJisra'el. Obě zničeny Arabskou legií 1948.]] ▼Mnohé domy patřily [[ ArabArabové|Arabům]] ům, kteří je pronajímali Židům. Aby se zabránilo zneužití této situace ze strany Arabů, kteří chtěli zvednout nájemné, vydal židovský soud nařízení: Židovskému„Židovskému nájemníkovi přínáleží právo si dům nadále pronajímat a jiný Žid nesmí svou nabídkou vyšší ceny toto jeho právo ohrozit. “▼▲Na začátku 19. století žilo v Židovské čtvrti 2 000 Židů, tj. čtvrtina obyvatel města. Židovské obyvatelstvo se zprvu soustředilo v oblasti [[Sfaradim|sefardských]] synagog, [[Aškenazim|aškenázové]] se pak usidlovali v blízkosti synagogy Churva. Podle popisu cestovatelů byla čtvrť dosti '''zchátralá'''. Domy byly rozbité, téměř na spadnutí, a mnohé z nich opuštěné a špinavé. Mnoho Židů žilo v bídě, existovalo však na druhou stranu i pár bohatých. Ve čtvrti se nacházela městská jatka, která ještě více Židy ze čtvrti vyháněla. Díky úsilí konzula a [[Moše Montifiore]]ho (významného britského finančníka) bylo v polovině století zajištěno přesunutí jatek mimo město.
V polovině století byly vybudovány na pozemku v jihovýchodní oblasti čtvrti tzv. „Domy útočiště“. Koupi tohoto pozemku a domů, které v něm stály, naplánovalo několik evropských židů a peníze získali z příspěvků určených uprchlým Židům. Domy byly postaveny pro všechny židovské chudé. Byl tak '''vyřešen problém ''', který nejvíce židovskou čtvrť trápil. Roku 1870 žilo ve čtvrti již 10 000 židovských imigrantů -– polovina byli aškenázové, polovina sefardisefardové. ▼▲[[Soubor:1900s Jerusalem old city.jpg|right|thumb|Staré Město na počátku 20. století, ve spodní části Židovská čtvrť. Dva velké chrámy v této oblasti jsou synagoga Churva a synagoga Tiferet Jisrael. Obě zničeny Arabskou legií 1948.]]
▲Mnohé domy patřily [[Arab]]ům, kteří je pronajímali Židům. Aby se zabránilo zneužití této situace ze strany Arabů, kteří chtěli zvednout nájemné, vydal židovský soud nařízení: Židovskému nájemníkovi přínáleží právo si dům nadále pronajímat a jiný Žid nesmí svou nabídkou vyšší ceny toto jeho právo ohrozit.
Někteří odvážní Židé se pak začali usidlovat i v [[muslimská čtvrť (Jeruzalém)|muslimské čtvrti]]. V [[Křesťanská čtvrť (Jeruzalém)|křesťanské čtvrti ]] se však Židé nezabydlovali, protože židovští představení zapověděli pod hrozbou sankcí, aby se některý Žid usadil v blízkosti [[bazilika Svatého hrobu|baziliky Svatého hrobu]]. ▼▲V polovině století byly vybudovány na pozemku v jihovýchodní oblasti čtvrti „Domy útočiště“. Koupi tohoto pozemku a domů, které v něm stály, naplánovalo několik evropských židů a peníze získali z příspěvků určených uprchlým Židům. Domy byly postaveny pro všechny židovské chudé. Byl tak '''vyřešen problém''', který nejvíce židovskou čtvrť trápil. Roku 1870 žilo ve čtvrti již 10 000 židovských imigrantů - polovina byli aškenázové, polovina sefardi.
=== Úpadek do vzniku Izraele ===
▲Někteří odvážní Židé se pak začali usidlovat i v [[muslimská čtvrť (Jeruzalém)|muslimské čtvrti]]. V křesťanské čtvrti se však Židé nezabydlovali, protože židovští představení zapověděli pod hrozbou sankcí, aby se některý Žid usadil v blízkosti [[bazilika Svatého hrobu|baziliky Svatého hrobu]].
Na počátku [[20. století]] žilo ve Starém Městě téměř 20 000 Židů, tři čtvrtiny v Židovské čtvrti, ostatní v Muslimské čtvrti. Hustota obyvatelzalidnění se stávala nesnesitelnou, a tak příchod dalších židů způsoboval '''přesun obyvatel mimo [[Jeruzalémské hradby|hradby]] ''' Starého Města. ČtvťČtvrť tak zůstala místem chudých a zbožných Židů, dokonce i konzervativní Židé se začali ke konci 19. století stěhovat pryč, např. do čtvrti [[ MeaMe'a ŠearimŠe'arim]]. ▼
=== Úpadek do 1. arabsko-izraelské války ===
▲Na počátku [[20. století]] žilo ve Starém Městě téměř 20 000 Židů, tři čtvrtiny v Židovské čtvrti, ostatní v Muslimské čtvrti. Hustota obyvatel se stávala nesnesitelnou, a tak příchod dalších židů způsoboval '''přesun obyvatel mimo [[Jeruzalémské hradby|hradby]]''' Starého Města. Čtvť tak zůstala místem chudých a zbožných Židů, dokonce i konzervativní Židé se začali ke konci 19. století stěhovat pryč, např. do čtvrti [[Mea Šearim]].
[[Soubor:Jewish Quarter Refugees.jpg|thumb|left|upright|Obyvatelé židovské čtvrti prchající skrz Sijónskou bránu (1948)]]
Během [[První světová válka|Prvníprvní světové války]] vládl v Jeruzalémě hrozný hlad, což popisuje jeden spisovatel:
{{citát|Ve městě nebylo jediného koutu, ve kterém by nebylo lze vidět chlapce zahalené do cárů hadrů, dřepící jako kostry, jejich natahující se ruce a jejich oči prosící o kousek chleba. A nebylo dne a hodiny, ve které by nebyla smrt, a nosiči nosítek s mrtvými museli spěchat, aby stíhali všechny pohřbívat.|Jicchak Raav}}
'''Pogromy''' v letech 1920 a 1921 (viz [[Pogrom 1920]] a [[Pogrom 1921]]), vedené muslimy proti Židům ve Starém Městě, způsobily další odliv židovských obyvatel pryč za hradby Starého Města. Když vypukly roku 1929 [[1929 Palestinské pouliční bouře|Palestinské pouliční bouře]], byla ve Starém Městě zorganizována [[Hagana]], která úspěšně bránila životy Židů - např. 24. srpna bylo v Jeruzalémě zabito 17 Židů, avšak jen jeden z nich ve Starém Městě<ref>Anglická Wikipedie: 1929 Palestine riots [http://en.wikipedia.org/w/index.php?title=1929_Palestine_riots&oldid=105842834]</ref>. ▼
▲'''Pogromy''' v letech 1920 a 1921 (vizProtižidovské [[ Pogrom 1920pogrom]] y z let 1920 a [[Pogrom 1921 ]]), vedené muslimy proti Židům ve Starém Městě, způsobily další odliv židovských obyvatel pryč za hradby Starého Města. Když vypukly roku 1929 [[ 1929Nepokoje Palestinskév pouličníPalestině bouře1929| Palestinské pouliční bouře]], byla ve Starém Městě zorganizována jednotka [[Hagana |Hagany]], která úspěšně bránila životy Židů - např. 24. srpna bylo v Jeruzalémě zabito 17 Židů, avšak jen jeden z nich ve Starém Městě <ref>Anglická Wikipedie: 1929 Palestine riots [http://en.wikipedia.org/w/index.php?title=1929_Palestine_riots&oldid=105842834]</ref>.
V období [[Arabské povstání v Palestině 1936-1939|Velkého arabského povstání]] ('''1936-1939''') byla čtvrť střežena [[Britské mandátní území Palestina|britskými]] vojáky a obehnána plotem z ostnatého drátu, avšak obchodníci a obyvatelé, kteří bydleli v [[Muslimská čtvrť (Jeruzalém)|Muslimské čtvrti]] nebo na předměstí Židovské čtvrti byli nuceni své příbytky opustit. ▼
▲V období [[Arabské povstání v Palestině 1936-1939| Velkéhovelkého arabského povstání]] ('''v letech 1936 - až 1939 ''') byla čtvrť střežena [[ BritskéBritský mandátní územímandát Palestina|britskými]] vojáky a obehnána plotem z ostnatého drátu, avšak obchodníci a obyvatelé, kteří bydleli v [[Muslimská čtvrť (Jeruzalém)|Muslimskémuslimské čtvrti ]] nebo na předměstí Židovské čtvrti byli nuceni své příbytky opustit.
=== Období jordánské vlády ===
S odchodem Britů 13. května [[1948]] žilo v Židovské čtvrti okolo 1 7001700 lidí, které bránilo asi 150 vojáků. 16. května zahájilyzahájila [[ArabskéArabská legie]] ofenzivu (vizv rámci [[Prvníprvní arabsko-izraelská válka|izraelské války za nezávislost]]), [[Jordánsko|jordánské]] jednotky Židovskou čtvrť obklíčily a začaly ji ostřelovat. Arabové značnou část čtvrti zruinovalizničili, byloa zničenoto ivčetně několikněkolika synagog, (mezi nimi se jednalo zejména synagogao synagogu Churva). Obyvatelé čtvrti se stali jordánskými zajatci a po dosažení [[dohody o příměří (1949)|dohody o příměří]] mezi Izraelem a Jordánskem byli přestěhováni na izraelské území. Poprvé od dob křižáckého [[Jeruzalémské království|Jeruzalémského království]] tak bylo '''přerušeno židovské osidleníosídlení Starého Města'''.
=== Období po Šestidenníšestidenní válce ===
Po [[Šestidenní válka|Šestidenníšestidenní válce]], ve které bylo Staré Město získáno Izraelem začala energická obnova čtvrti, která zahrnovala i obnovu synagog zničených jordánskými vojsky. Se stejnou vervou se v celé oblasti Východního Jeruzaléma započal komplexní archeologický výzkum.
== Demografie ==
Dnes v Židovské čtvrti přebývá 600 židovských rodin. Plocha této městské části dosahuje 122 [[dunam]]ů (0,122 kilometru čtverečního).<ref name="FMEP Jerusalem"/>
{| class="wikitable"
== Odkazy ==
{{commonscat|Jewish Quarter (Jerusalem) |Židovská čtvrť}} ▼=== ZdrojeReference ===
* {{překlad|he|הרובע היהודי|2673860}}
=== Poznámky ===
<references/>
=== Související články ===
* [[Jeruzalém]]
* [[Staré Město (Jeruzalém)]]
* [[Jeruzalémské hradby]]
* [[Jeruzalémské brány]]
▲{{commonscat|Jewish Quarter (Jerusalem)}}
=== Externí odkazy ===
* [http://www.jerusalemshots.com/cat_en21.html Fotografie židovské čtvrti Starého Města]
| 