Kutikula: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
úprava |
úprava |
||
Řádek 1:
{{Pracuje se}}
'''Kutikula''' je nebuněčná vrstva pokrývající povrch těla živočichů, nebo rostlin,
Slovo pochází z latinského "cuticula", zdrobněliny "cutis", což znamená "kůže".
== Význam ==
* opora těla
* ochrana vnitřních orgánů
* pasivní pohybový aparát
* tvorba tvaru a rozměrů těla
== Kutikula bezobratlých ==
Její složení a členění je různé. V zoologii je kutikula mnohovrstevná struktura na vnější vrstvě epidermis u mnoha bezobratlých živočichů, především škrkavky a členovců, v nichž tvoří exoskeleton. Hlavním konstrukčním prvkem pokožky hlístice jsou bílkoviny, jenž jsou vysoce zesíleny kolageny a specializovanými nerozpustnými bílkovinami, spolu s glykoproteiny a lipidy. Pokožkové deriváty bezobratlých, jako drápky a sety mají také kutikulární charakter.
U členovců má kutikula tyto části: '''epikutikula''', '''exokutikula''' a '''endokutikula'''.
Hlavním konstrukčním prvkem kutikuly členovců je chitin (polysacharid), spolu s bílkovinami, tuky, bílkovinami, katecholaminy, což přispívá k jejich tuhosti.
V případě většiny [[měkkýš]]ů a [[ramenonožci|ramenonožců]] je to vápenatá [[vnější kostra]] a u [[členovci|členovců]] chitinová vnější kostra. ▼
* Epikutikula - svrchní tenká voskovitá vrstva, neobsahuje chitin.
* Exokutikula (primární kutikula) - je silnější, sklerotizovaná a vrstevnatá, obsahuje chitin. Její velikost je menší v tělech měkkého hmyzu, zejména v larvárních stádiích.
* Endokutikula (sekundární kutikula) -je nejsilnější vrstva, obsahuje chitin. Je vrstevnatá, je sestavena z mnoha vrstev vláknitého chitinu a bílkovin,.<ref name="Gullan and Cranston">{{cite book |last=Gullan |first=P. J. |coauthors=P. S. Cranston |title=The Insects: An Outline of Entomology |publisher=Blackwell Publishing |location=Oxford |date=2005 |edition=3 |pages=22–24 |isbn=1-4051-1113-5}}</ref> zabraňuje vnikání i unikání vody z organismu.
=== Chemické složení ===
▲V případě většiny [[měkkýš]]ů a [[ramenonožci|ramenonožců]] je
=== Svlékání kutikuly ===
{{Hlavní článek|Svlékání}}
Kutikula je pevná vnější kostra a neumožňuje růst těla, proto je periodicky svlékána a nahrazována novou, větší. Svlékání značí v biologii zbavení se starého tělesného pokryvu (kůže, kutikuly), většinou za účelem umožnění dalšího růstu živočicha. U skupin živočichů, které ho prodělávájí, totiž jejich kůže neroste, takže v určitých intervalech se jí musí zbavit. Pod starou kůží již bývá připravena nová, větší. Svlékání probíhá u plazů a obojživelníků a dále u skupiny ecdysozoa, která zahrnuje například hmyz, korýše, pavoukovce nebo hlístice. Svlékání navíc umožňuje obnovu opotřebovaných kutikulárních derivátů, jako jsou různé chlupy, vzdušnice nebo jiné výrůstky. Svlečená kutikula se nazývá [[svlečka]] (exuvie).<ref>KOVAŘÍK, František, a kol. Hmyz - chov a morfologie. Jihlava: Nakladatelství MADAGASKAR, 2000, str. 18-21</ref>
Před svlékáním se stará kutikula odděluje a tvoří nová. To se připravuje nějakou dobu před vlastním aktem svlékání a znamená to přerušení vztahů staré kutikuly s tělem. Nakonec se uvolňuje styk svalů a kolem těla vzniká vlastně jakýsi prostor, exuviální komora, mezi novou a starou kutikulou. Tento prostor je naplněn exuviální tekutinou obsahující množství různých diastáz, které rozrušují starou kutikulu. Tuto tekutinu vylučují exuviální žlázy - zvláštní hypodermální buňky. Při svlékání je odvrhována exokutikula a epikutikula, a nevelké množství endokutikuly. Endokutikula má jiné chemické složení než dvě ostatní vrstvy. Mladá epikutikula po svlékání je propustná pro tekutiny.
Podnět ke svlékání je [[hormon]]álního původu. Hormony se tvoří jen určitou dobu. V hmyzím mozku se nacházejí neurosekreční buňky, které produkují protoracikotropní hormon (PTTH), jenž je uvolňován do hemolymfy. PTTH stimuluje protorakální žlázy (jsou v prvním hrudním článku - prothoraxu) k produkci hormonů [[ekdysteroid]]ů. Ekdysteroidy jsou skupinou hormonů syntetizovaných z [[cholesterol]]u a vyvolávájí svlékání. U dospělého hmyzu obvykle ke svlékání už nedochází protože protorakální žlázy zanikají a svlékací hormony nejsou produkovány.<ref>VÁCHA, Martin; BIČÍK, Vítězslav; PETRÁSEK, Richard; ŠIMEK, Vladimír; FELLNEROVÁ, Ivana: Srovnávací fyziologie živočichů, Přírodovědecká fakulta MU Brno, Brno 2004, str. 116</ref>
Pro svlékání živočichů ze skupiny [[Ecdysozoa]] se používá termín ekdyze (případně ekdyse nebo ecdysis).
== Kutikula rostlin ==
Kutikulu mají téměř všechny rostliny, chrání je zejména před slunečním zářením a nadměrným výparem. Povrchová vrstva vosku, která pokrývá například pokožku listu ''[[Hosta sieboldiana]]'' působí [[hydrofobicita|hydrofobně]]. Rostlinná kutikula je z [[kutin]]u, což je síťovitý [[polymer]] pokrytý voskovou vrstvou. Voda, nezvlhčuje pokožku a v kapkách stéká, odnáší prach a znečištění s ním. Tato samočistící vlastnost, je více známa u rodu [[Lotus]]. Některé rostliny, zejména ty, které jsou přizpůsobené k životu ve vlhkém nebo vodním prostředí, mají téměř magickou odolnost proti namočení. Tato úžasná úprava není čistě fyzikálním nebo chemickým účinkem voskového povlaku.▼
▲.Povrchová vrstva vosku, která pokrývá například pokožku listu Hosta sieboldiana působí hydrofobně. Rostlinná kutikula je z [[kutin]]u, což je síťovitý [[polymer]] pokrytý voskovou vrstvou. Voda, nezvlhčuje pokožku a v kapkách stéká, odnáší prach a znečištění s ním. Tato samočistící vlastnost, je více známa u rodu Lotus. Některé rostliny, zejména ty, které jsou přizpůsobené k životu ve vlhkém nebo vodním prostředí, mají téměř magickou odolnost proti namočení. Tato úžasná úprava není čistě fyzikálním nebo chemickým účinkem voskového povlaku.
== Reference ==
<references />
{{Překlad
| jazyk = sk
| článek = Kutikula
| revize = 1032984
| jazyk2 = en
| článek2 = Kutikula
| revize2 = 413508623
}}
=== Externí odkazy ===
* [http://www.youtube.com/watch?v=ia7jv3OzVVM svlékání kutikuly na youtube]
{{Portály|Biologie}}
| |||