Kutikula: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Plovatka (diskuse | příspěvky)
úprava
Plovatka (diskuse | příspěvky)
úprava
Řádek 1:
{{Pracuje se}}
'''Kutikula''' je nebuněčná vrstva pokrývající povrch těla živočichů, nebo rostlin, kteréa jimposkytuje poskytujíjim ochranu. Je vylučovanávylučována pokožkou. Různé druhy kutikuly jsou nestejné. Liší se svým původem, strukturou, funkcí a chemickým složením. U rostlin je to ochranná, hydrofobní, voskovitý pokryv, u [[Bezobratlí|bezobratlých živočichů]] je kutikula tvořena bílkovinou, u členovců obsahuje [[chitin]] a může tvořit pevnou zevní kostru, zejména po [[Inkrustace (cytologie) |inkrustaci]], například [[Uhličitan vápenatý|uhličitanem vápenatým]].<ref>http://leccos.com/index.php/clanky/kutikula</ref>
 
Slovo pochází z latinského "cuticula", zdrobněliny "cutis", což znamená "kůže".
 
== Význam ==
* opora těla
* ochrana vnitřních orgánů
* pasivní pohybový aparát
* tvorba tvaru a rozměrů těla
 
== Kutikula bezobratlých ==
Její složení a členění je různé. V zoologii je kutikula mnohovrstevná struktura na vnější vrstvě epidermis u mnoha bezobratlých živočichů, především škrkavky a členovců, v nichž tvoří exoskeleton. Hlavním konstrukčním prvkem pokožky hlístice jsou bílkoviny, jenž jsou vysoce zesíleny kolageny a specializovanými nerozpustnými bílkovinami, spolu s glykoproteiny a lipidy. Pokožkové deriváty bezobratlých, jako drápky a sety mají také kutikulární charakter.
 
U členovců má kutikula tyto části: '''epikutikula''', '''exokutikula''' a '''endokutikula'''.Hlavním konstrukčnímTyto prvkemtři kutikulyvrstvy členovcůnemají jebuničitou chitinstrukturu, ale mají v sobě póry (polysacharidvelice drobné), spolukteré sprocházejí bílkovinami,od tuky,endocutikuly bílkovinami, katecholaminy,k cožpovrchu přispíváa kpropojují jejichtak tuhosti.epidermis s povrchem těla.
 
Hlavním konstrukčním prvkem kutikuly členovců je chitin (polysacharid), spolu s bílkovinami, tuky, bílkovinami, katecholaminy, což přispívá k jejich tuhosti.
V případě většiny [[měkkýš]]ů a [[ramenonožci|ramenonožců]] je to vápenatá [[vnější kostra]] a u [[členovci|členovců]] chitinová vnější kostra.
 
* Epikutikula - svrchní tenká voskovitá vrstva, neobsahuje chitin.
* Exokutikula (primární kutikula) - je silnější, sklerotizovaná a vrstevnatá, obsahuje chitin. Její velikost je menší v tělech měkkého hmyzu, zejména v larvárních stádiích.
* Endokutikula (sekundární kutikula) -je nejsilnější vrstva, obsahuje chitin. Je vrstevnatá, je sestavena z mnoha vrstev vláknitého chitinu a bílkovin,.<ref name="Gullan and Cranston">{{cite book |last=Gullan |first=P. J. |coauthors=P. S. Cranston |title=The Insects: An Outline of Entomology |publisher=Blackwell Publishing |location=Oxford |date=2005 |edition=3 |pages=22–24 |isbn=1-4051-1113-5}}</ref> zabraňuje vnikání i unikání vody z organismu.
 
=== Chemické složení ===
 
V případě většiny [[měkkýš]]ů a [[ramenonožci|ramenonožců]] je tokutikula vápenatá [[vnější kostra]] a u [[členovci|členovců]] chitinová vnější kostra.
 
=== Svlékání kutikuly ===
{{Hlavní článek|Svlékání}}
Kutikula je pevná vnější kostra a neumožňuje růst těla, proto je periodicky svlékána a nahrazována novou, větší. Svlékání značí v biologii zbavení se starého tělesného pokryvu (kůže, kutikuly), většinou za účelem umožnění dalšího růstu živočicha. U skupin živočichů, které ho prodělávájí, totiž jejich kůže neroste, takže v určitých intervalech se jí musí zbavit. Pod starou kůží již bývá připravena nová, větší. Svlékání probíhá u plazů a obojživelníků a dále u skupiny ecdysozoa, která zahrnuje například hmyz, korýše, pavoukovce nebo hlístice. Svlékání navíc umožňuje obnovu opotřebovaných kutikulárních derivátů, jako jsou různé chlupy, vzdušnice nebo jiné výrůstky. Svlečená kutikula se nazývá [[svlečka]] (exuvie).<ref>KOVAŘÍK, František, a kol. Hmyz - chov a morfologie. Jihlava: Nakladatelství MADAGASKAR, 2000, str. 18-21</ref>
 
Před svlékáním se stará kutikula odděluje a tvoří nová. To se připravuje nějakou dobu před vlastním aktem svlékání a znamená to přerušení vztahů staré kutikuly s tělem. Nakonec se uvolňuje styk svalů a kolem těla vzniká vlastně jakýsi prostor, exuviální komora, mezi novou a starou kutikulou. Tento prostor je naplněn exuviální tekutinou obsahující množství různých diastáz, které rozrušují starou kutikulu. Tuto tekutinu vylučují exuviální žlázy - zvláštní hypodermální buňky. Při svlékání je odvrhována exokutikula a epikutikula, a nevelké množství endokutikuly. Endokutikula má jiné chemické složení než dvě ostatní vrstvy. Mladá epikutikula po svlékání je propustná pro tekutiny.
 
Podnět ke svlékání je [[hormon]]álního původu. Hormony se tvoří jen určitou dobu. V hmyzím mozku se nacházejí neurosekreční buňky, které produkují protoracikotropní hormon (PTTH), jenž je uvolňován do hemolymfy. PTTH stimuluje protorakální žlázy (jsou v prvním hrudním článku - prothoraxu) k produkci hormonů [[ekdysteroid]]ů. Ekdysteroidy jsou skupinou hormonů syntetizovaných z [[cholesterol]]u a vyvolávájí svlékání. U dospělého hmyzu obvykle ke svlékání už nedochází protože protorakální žlázy zanikají a svlékací hormony nejsou produkovány.<ref>VÁCHA, Martin; BIČÍK, Vítězslav; PETRÁSEK, Richard; ŠIMEK, Vladimír; FELLNEROVÁ, Ivana: Srovnávací fyziologie živočichů, Přírodovědecká fakulta MU Brno, Brno 2004, str. 116</ref>
 
Pro svlékání živočichů ze skupiny [[Ecdysozoa]] se používá termín ekdyze (případně ekdyse nebo ecdysis).
 
== Kutikula rostlin ==
Kutikulu mají téměř všechny rostliny, chrání je zejména před slunečním zářením a nadměrným výparem. Povrchová vrstva vosku, která pokrývá například pokožku listu ''[[Hosta sieboldiana]]'' působí [[hydrofobicita|hydrofobně]]. Rostlinná kutikula je z [[kutin]]u, což je síťovitý [[polymer]] pokrytý voskovou vrstvou. Voda, nezvlhčuje pokožku a v kapkách stéká, odnáší prach a znečištění s ním. Tato samočistící vlastnost, je více známa u rodu [[Lotus]]. Některé rostliny, zejména ty, které jsou přizpůsobené k životu ve vlhkém nebo vodním prostředí, mají téměř magickou odolnost proti namočení. Tato úžasná úprava není čistě fyzikálním nebo chemickým účinkem voskového povlaku.
Kutikulu mají téměř všechny rostliny, zvláště významná je například u [[kaktus]]ů, kde rostliny chrání před slunečním zářením a nadměrným výparem.
 
.Povrchová vrstva vosku, která pokrývá například pokožku listu Hosta sieboldiana působí hydrofobně. Rostlinná kutikula je z [[kutin]]u, což je síťovitý [[polymer]] pokrytý voskovou vrstvou. Voda, nezvlhčuje pokožku a v kapkách stéká, odnáší prach a znečištění s ním. Tato samočistící vlastnost, je více známa u rodu Lotus. Některé rostliny, zejména ty, které jsou přizpůsobené k životu ve vlhkém nebo vodním prostředí, mají téměř magickou odolnost proti namočení. Tato úžasná úprava není čistě fyzikálním nebo chemickým účinkem voskového povlaku.
== Reference ==
<references />
 
{{Překlad
| jazyk = sk
| článek = Kutikula
| revize = 1032984
| jazyk2 = en
| článek2 = Kutikula
| revize2 = 413508623
}}
 
=== Externí odkazy ===
{{Pahýl - biologie}}
* [http://www.youtube.com/watch?v=ia7jv3OzVVM svlékání kutikuly na youtube]
{{Překlad|sk|Kutikula|1032984}}
 
{{Portály|Biologie}}