Podněstří: Porovnání verzí

Přidáno 10 bajtů ,  před 10 lety
bez shrnutí editace
No edit summary
No edit summary
 
==Historie==
Východní část historické [[Moldávie]] [[Besarábie|Besarábii]] ovládalo od počátku 19. století [[Ruské impérium]]. Během [[Občanská válka v Rusku|občanské války v Rusku]] Besarábii obsadilo [[Rumunsko|Rumunské království]]. [[Sovětský svaz]] anexi nikdy neuznal a na situaci reagoval roku 1924 vytvořením [[Moldavská ASSR|Moldavské autonomní sovětské socialistické republiky]] na území dnešního Podněstří a části [[Oděská oblast|Oděské oblasti]] [[Ukrajina|Ukrajiny]]. Prostor byl obýván [[Moldavané|moldavskou menšinou]], ale k [[Moldávie|Moldávii]] nikdy nepatřil. Po podepsání [[Pakt Ribbentrop-Molotov|Paktu Ribbentrop-Molotov]], kterým si SSSR a [[Třetí říše|nacistické Německo]] rozdělili sféry vlivu ve východní Evropě, obsadil Sovětský svaz Besarábii. Její jižní a severní část byla připojena k [[Ukrajinská SSR|Ukrajinské SSR]]. Dosavadní [[Moldavská ASSR]] byla rozdělena na východní část, která byla včleněna do sovětské Ukrajiny a západní část (dnešní Podněstří), která byla spojena se střední Besarábií v [[Moldavská SSR|Moldavskou sovětskou socialistickou republiku]].
 
===Vznik===
[[Soubor:Igor Smirnov.jpg|thumb|left|Igor Nikolajevič Smirnov]]
Z důvodu celkového uvolnění v Sovětském svazu v období [[Perestrojka|perestrojky]] se v Moldavské SSR začaly projevovat [[Nacionalismus|nacionalistické]] tendence. V roce 1989 byla oficiálně založena prorumunská politická organizace [[Lidová fronta Moldavska]]. V březnu téhož roku byl představen návrh Zákona o státním jazyce, podle kterého by se stala jediným oficiálním jazykem [[moldavština]] psaná latinkou (v Moldavské SSR měla statut úředního jazyka moldavština psaná cyrilicí a [[ruština]]). Tato snaha způsobila obavy nemoldavského obyvatelstva a vyvolala protesty v ruskojazyčném Podněstří. V létě roku 1989 [[Nejvyšší sovět]] Moldavské SSR jazykový zákon přijal. V létě 1990 se konal 1. sjezd poslanců všech úrovní podněsterského regionu, na kterém byl vznesen požadavek vytvoření Podněsterské [[ASSR|autonomní SSR]] v rámci Moldavské SSR. Kišiněv se k návrhu postavil zamítavě. Na 2. sjezdu poslanců byla dne 2. září 1990 vyhlášena Podněsterská Moldavská sovětská socialistická republika (PMSSR) jako [[svazová republika]] SSSR nezávislá na Moldavské SSR.
Byl zde zvolen prozatímní Nejvyšší sovět PMSSR, předsedou repubiky (funkce byla později přejmenována na prezidentskou) se stal [[Igor Nikolajevič Smirnov]]. V březnu 1991 proběhlo v Podněstří [[Referendum o zachování SSSR]], které však zbytek Moldavska bojkotoval. 98% podněsterských voličů se vyjádřilo za zachování Sovětského svazu. V srpnu téhož roku se sešel 4. sjezd poslanců, který vydal z důvodu rozpadu SSSR Deklaraci o nezávislosti Podněsterské Moldavské republiky. 1. prosince 1991 se konalo [[referendum]], ve kterém se 98% voličů vyjádřilo pro nezávislé Podněstří. Současně proběhla [[přímá volba]] prezidenta republiky, ve které byl zvolen Igor Smirnov.
Moldavsko vydalo Deklaraci o nezávislosti 27. srpna 1990 a zrušilo v ní Zákon o vzniku Moldavské SSR z roku 1940, podle ktrého byla sloučena část tehdejší Moldavské autonomní SSR se střední částí Besarábie. Podněsterské vedení obhajuje svoji nezávislost faktem, že navazuje na Moldavskou autonomní SSR.
 
==Státní zřízení==
[[Soubor:Naddniestrze-administracja.png|thumb|Administrativně-správní dělení PMR]]
PMR je oficiálně [[prezidentská republika]] s [[Pluralismus|pluralitním]] politickým systémem. [[Parlament]] je jednokomorový, nazývá se Nejvyšší sovět. Prezidentem PMR byl v [[Přímá volba|přímé volbě]] v letech 1991, 1996, 2001 a 2006 zvolen [[Igor NikolejevičNikolajevič Smirnov]]. Podněsterský režim bývá označován za nedemokratický, autoritářský a porušující lidská práva. Představitelé PMR včetně prezidenta a jeho synů, kteří vykonávají vysoké funkce ve státní správě, mají dle rozhodnutí [[Evropská komise|Evropské komise]] zakázán vstup na území [[EU]].
 
===Politické strany===
146

editací