Wikipedie

Podněstří: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Luckas-bot (diskuse | příspěvky)
248 204 editací
m r2.7.1) (robot přidal: yo:Transnistria
Bez shrnutí editace
Řádek 2:
genitiv = Podněsterska
| úřední název = Република Молдовеняскэ Нистрянэ<br />(Republica Moldovenească Nistreană)<br />Приднестровская Молдавская Республика<br />(Pridnestrovskaja Moldavskaja Respublika)<br />Придністровська Молдавська Республіка<br />(Prydnistrovs'ka Moldavs'ka Respublika)
| úřední název česky = Podněsterská moldavskáMoldavská republika
| vlajka = Transnistria State Flag.svg
| článek o vlajce = Podněsterská vlajka
| znak = Transnistria-coa.png
| článek o znaku = Státní znak Podněstří
| mapa umístění = TransnistrianRegionMapTransnistrieLocatie.png
| rozloha = 4&nbsp;163
| rozlmisto = 181
Řádek 23:
| hlavní město = [[Tiraspol]] (Тираспол, Тирасполь)
| funkce1 = Prezident
| vládce1 = [[Igor Nikolajevič Smirnov]] (Игор Смирнов)
| funkce2 = Viceprezident
| vládce2 = [[Sergej Fiodorovič Leontiev]] (Сергей Фиодорович Леонтиев)
| článek o hymně = Podněsterská hymna
| hymna = Podněsterská hymna
Řádek 41:
}}
 
'''Podněstří''' (moldavsky: ''Нистрене'', rusky: ''Приднестровье'', ukrajinsky: ''Придністров'є''), oficiálně '''Podněsterská Moldavská republika''' (moldavsky: ''Република Молдовеняскэ Нистрянэ'', rusky: ''Приднестровская Молдавская Республика'', ukrajinsky: ''Придністровська Молдавська Республіка''; česká zkratka: '''PMR'''), je mezinárodně neuznaný stát ve východní Evropě. Jde o úzký pruh území podél řeky [[Dněstr]], které se s výjimkou malého předmostí nachází celé na jeho levém břehu, zabírá 17% rozlohy [[Moldavsko|Moldavska]]. De iure se jedná o území [[Moldavsko|Moldavské republiky]], de fakto je Podněstří víceméně nezávislé a moldavské orgány zde nemají žádnou moc. Podněstří uznaly pouze [[Jižní Osetie|Republika Jižní Osetie]], [[Abcházie|Republika Abcházie]] a [[Náhorní Karabach|Republika Arcach (Náhorní Karabach)]], tedy státy mezinárodně neuznané. Hlavním městem PMR je [[Tiraspol]].
'''Podněsterská moldavská republika''' ('''Podněstří''', také '''Podněstersko'''; [[moldavština|moldavsky]] ''Нистрене'', [[ruština|rusky]] ''Приднестровье'', [[ukrajinština|ukrajinsky]] ''Придністров'є''), je de facto nezávislý stát ve východní [[Evropa|Evropě]], který se odtrhl od [[Moldavsko|Moldavska]]. Mezinárodně stát uznaly jen [[Náhorní Karabach]], [[Jižní Osetie]] a [[Abcházie]], přičemž postavení těchto území je taktéž sporné.<ref>[http://zpravy.idnes.cz/neopakujte-gruzinskou-chybu-varovalo-rusko-sousedni-staty-plb-/zahranicni.asp?c=A080826_172614_zahranicni_stf ''Neopakujte gruzínskou chybu, varovalo Rusko sousední státy''], idnes.cz, 26. srpna 2008</ref> [[De iure]] je stále integrální součástí Moldavska. Jde o úzký pruh území podél řeky [[Dněstr]], které se s&nbsp;výjimkou malého předmostí nachází celé na jeho levém břehu. Moldavské úřady proto o tomto území mluví jako o „Levém břehu Dněstru“ ''(Stînga Nistrului)''. Po světě je často známé pod [[rumunština|rumunským]] názvem ''Transnistria'' (tedy „Zadněstersko“, „Zadněstří“), podněsterské úřady sídlící v hlavním městě [[Tiraspol]]u však tento termín odmítají s&nbsp;odůvodněním, že jde o termín rumunských fašistů, který za [[druhá světová válka|druhé světové války]] označoval mnohem větší území dnešní [[Ukrajina|Ukrajiny]] ([[Podolí (region)|Podolí]]), kam byli odsouváni rumunští [[Židé]].
 
==Historie==
== Charakteristika ==
Východní část historické [[Moldávie]] [[Besarábii]] ovládalo od počátku 19. století [[Ruské impérium]]. Během [[Občanská válka v Rusku|občanské války v Rusku]] Besarábii obsadilo [[Rumunsko|Rumunské království]]. [[Sovětský svaz]] anexi nikdy neuznal a na situaci reagoval roku 1924 vytvořením [[Moldavská ASSR|Moldavské autonomní sovětské socialistické republiky]] na území dnešního Podněstří a části [[Oděská oblast|Oděské oblasti]] [[Ukrajina|Ukrajiny]]. Prostor byl obýván [[Moldavané|moldavskou menšinou]], ale k [[Moldávie|Moldávii]] nikdy nepatřil. Po podepsání [[Pakt Ribbentrop-Molotov|Paktu Ribbentrop-Molotov]], kterým si SSSR a [[Třetí říše|nacistické Německo]] rozdělili sféry vlivu ve východní Evropě, obsadil Sovětský svaz Besarábii. Její jižní a severní část byla připojena k [[Ukrajinská SSR|Ukrajinské SSR]]. Dosavadní [[Moldavská ASSR]] byla rozdělena na východní část, která byla včleněna do sovětské Ukrajiny a západní část (dnešní Podněstří), která byla spojena se střední Besarábií v [[Moldavská SSR|Moldavskou sovětskou socialistickou republiku]].
[[Soubor:Tiraspol government building.jpg|thumb|left|Budova podněsterského parlamentu v [[Tiraspol]]u]]▼
[[Nezávislost]] Podněstří dosud neuznal žádný jiný stát či mezinárodní organizace. V roce [[1992]] proběhla krátká válka mezi moldavskou armádou a podněsterskými ozbrojenými silami, podpořenými 14. [[ruská armáda|ruskou armádou]], umístěnou v Podněstří. Válka skončila na mrtvém bodě, protože moldavská armáda nebyla dost silná na to, aby přemohla podněsterské ozbrojené síly. Podněstersko zabírá asi 17 % území [[Moldavsko|Moldavska]], žije zde okolo 550 000 obyvatel. Centrální vláda v [[Kišiněv]]ě nad ním dosud nemá žádnou kontrolu. V hlavním městě Podněstří existuje paralelně vlastní vláda, mnohými považovaná za [[diktatura|diktaturu]]. Vláda sídlící v [[Tiraspol]]u si v Podněstří vytvořila vlastní stát, mající prakticky všechno - od policie a soudů, přes vlastní měnu až po armádu, která se snaží být zárukou nedoktnutelnosti podněsterského území. Podněsterská vláda je úzce spjata s organizovaným zločinem, např. ministr pro státní bezpečnost Vadim Anťufejev je muž, kterého hledal [[Interpol]] za zločiny spácháné v [[Riga|Rize]] počátkem 90. let. Neschopnost moldavské (kišiněvské) vlády se projevila např. roku [[2004]], kdy byly navzdory protestům zavřeny v Podněstersku všechny školy, které vyučovaly [[rumunština|rumunštinu]] latinkou. V Podněstří se pro rumunštinu (moldavštinu) povinně užívá cyrilice. Hrst škol ale učila své žáky psát latinkou. To se stalo trnem v oku podněsterské vládě.
 
===Vznik===
Podněstersko je významným destabilizačním faktorem v regionu. Soustřeďuje se v něm obchod se zbraněmi (mj., odcházející ruská 14. armáda zanechala v zemi skoro 40 000 tun munice), které se v této oblasti v hojné míře vyrábějí. Většina zbraní proudí přes [[Oděsa|Oděsu]] do [[Abcházie]] a [[Jižní Osetie]]. Kromě obchodu se zbraněmi profituje tiraspolská vláda také z pašování ropy, alkoholu a tabáku z a do okolních zemí. Ochrannou ruku nad Podněstřím drží [[Rusko]], které se tak snaží uchránit množství etnických [[Rusové|Rusů]], kteří žijí v této oblasti.
[[Soubor:Igor Smirnov.jpg|[[thumb|left|Igor Nikolajevič Smirnov]]▼
Z důvodu celkového uvolnění v Sovětském svazu v období [[Perestrojka|perestrojky]] se v Moldavské SSR začaly projevovat [[Nacionalismus|nacionalistické]] tendence. V roce 1989 byla oficiálně založena prorumunská politická organizace [[Lidová fronta Moldavska]]. V březnu téhož roku byl představen návrh Zákona o státním jazyce, podle kterého by se stala jediným oficiálním jazykem [[moldavština]] psaná latinkou (v Moldavské SSR měla statut úředního jazyka moldavština psaná cyrilicí a [[ruština]]). Tato snaha způsobila obavy nemoldavského obyvatelstva a vyvolala protesty v ruskojazyčném Podněstří. V létě roku 1989 [[Nejvyšší sovět]] Moldavské SSR jazykový zákon přijal. V létě 1990 se konal 1. sjezd poslanců všech úrovní podněsterského regionu, na kterém byl vznesen požadavek vytvoření Podněsterské [[ASSR|autonomní SSR]] v rámci Moldavské SSR. Kišiněv se k návrhu postavil zamítavě. Na 2. sjezdu poslanců byla dne 2. září 1990 vyhlášena Podněsterská Moldavská sovětská socialistická republika (PMSSR) jako [[svazová republika]] SSSR nezávislá na Moldavské SSR.
Byl zde zvolen prozatímní Nejvyšší sovět PMSSR, předsedou repubiky (funkce byla později přejmenována na prezidentskou) se stal [[Igor Nikolajevič Smirnov]]. V březnu 1991 proběhlo v Podněstří [[Referendum o zachování SSSR]], které však zbytek Moldavska bojkotoval. 98% podněsterských voličů se vyjádřilo za zachování Sovětského svazu. V srpnu téhož roku se sešel 4. sjezd poslanců, který vydal z důvodu rozpadu SSSR Deklaraci o nezávislosti Podněsterské Moldavské republiky. 1. prosince 1991 se konalo [[referendum]], ve kterém se 98% voličů vyjádřilo pro nezávislé Podněstří. Současně proběhla [[přímá volba]] prezidenta republiky, ve které byl zvolen Igor Smirnov.
Moldavsko vydalo Deklaraci o nezávislosti 27. srpna 1990 a zrušilo v ní Zákon o vzniku Moldavské SSR z roku 1940, podle ktrého byla sloučena část tehdejší Moldavské autonomní SSR se střední částí Besarábie. Podněsterské vedení obhajuje svoji nezávislost faktem, že navazuje na Moldavskou autonomní SSR.
 
== Dějiny =Konflikt===
29. srpna 1991 byl zajat moldavskými tajnými službami Igor Smirnov a [[Gagauzie|gagauzský]] představitel [[Stepan Topal]]. Následně byli přepraveni do [[Kišiněv]]a, kde byli uvězněni. Tento čin ještě více vyostřil vztahy mezi Podněstřím a Moldavskem. Osvobození představiletů dosáhla podněsterská strana blokádou důležité železniční tratě [[Kišiněv]]-[[Tiraspol]]-[[Oděsa]]. Na jaře 1992 vypukl ozbrojený konflikt, jenž byl ukončen v létě téhož roku zásahem jednotek [[Ruská armáda|Ruské armády]], které byly umístěny v podněsterských [[Bendery|Benderách]]. Na obou stranách se odhaduje okolo tisíce obětí, z toho 400 civilistů.
Nejtěžší boje proběhly ve městě Bendery, které je od zbytku Podněstří odděleno [[Dněstr]]em. V ozbrojeném konfliktu se moldavské straně nepodařilo získat moc nad podněsterským územím. Ruské jednotky v Podněstří zůstaly jako [[mírové sbory]], proti čemuž moldavská strana průběžně protestuje a označuje tento fakt za okupaci svého území.
 
===Poválečné období===
Problém Podněstří je pro [[Moldavsko]] velmi ošemetný. Podněstří je totiž oficiálně stále součástí nynějšího Moldavska. Podněstří vzniklo v roce [[1920]]/[[1924]] v sovětském Rusku, na území obývaném většinou Moldavany jako reakce na rumunizaci Besarábie, která byla v roce [[1918]] odtržena od Ruska a připojena k [[Rumunsko|Rumunsku]]. Podněstří v období [[1924]]–[[1940]] náleželo k [[Ukrajinská SSR|Ukrajinské SSR]] a nazývalo se Moldavská autonomní sovětská socialistická republika. Po připojení Besarábie k Sovětskému svazu (1940) Podněstří vytvořilo spolu s ní [[Moldavská SSR|Moldavskou SSR]], už nezávislou na Ukrajinské SSR. Po zahájení války proti SSSR (1941) bylo Podněstří připojeno k Rumunsku. Během éry komunismu prošla Moldavská SSR, stejně jako mnoho jiných sovětských republik, obdobím [[rusifikace]], během které se v Moldavsku usídlilo asi 300 000 etnických Rusů. Kolem 20 000 [[Moldavané|Moldavanů]] bylo posláno do [[GULAG|pracovních táborů]], hlavně do [[Kazašská SSR|Kazašské SSR]] a na Sibiř. V tomto období se Podněstří stalo poměrně rusifikovaným územím a zároveň ekonomickým centrem země, stavěla se tu většina průmyslových či energetických závodů. Konflikt mezi vládními úřady v Kišiněvě a úřady Podněstří začal v letech [[1989]]–[[1990]] a týkal se snah částí moldavských politiků, kteří chtěli připojit [[Moldavsko]] k [[Rumunsko|Rumunsku]] a zavést jako státní jazyk [[rumunština|rumunštinu]] (psanou [[latinka|latinkou]]). To byl však problém pro občany z Podněstří hovořící většinou rusky, kteří používají [[cyrilice|cyrilici]], ale i pro [[Gagauzové|Gagauzy]] z jižního Moldavska hovořící [[gagauzština|gagauzsky]].
▲[[Soubor:Tiraspol government building.jpg|thumb|left|Budova podněsterského parlamentu v [[Tiraspol]]u]]
V polovině 90. let byla v referendu přijata nová ústava, podle které PMR upustila od [[Socialismus|socialismu]] a nastal přechod k systému více politických stran a [[Kapitalismus|tržnímu hospodářství]]. Při [[Privatizace|privatizaci]] získala značnou část státního majetku společnost [[Šerif Tiraspol (firma)|Šerif]], která patří synovi prezidenta Smirnova. V současné době firma provozuje síť supermarketů, benzínových čerpadel, hotelů a patří ji velké množství průmyslových podniků všech oborů. V sovětských časech se na území Podněstří nacházely velké zbrojní sklady s 40 000 tunami munice, jejichž obsah prohlásilo vedení PMR za svůj majetek. Objevila se podezření z rozsáhlého černého obchodu s těmito zbraněmi a municí organizovaného podněsterskou vládou. Roku 1997 došlo v Moskvě k první schůzce moldavského prezidenta [[Petru Lucinschi|Petru Lucinschiho]] a jeho podněsterského protějška [[Igor Nikolajevič Smirnov|Igora Smirnova]]. V roce 2002 představil ruský politik [[Dmitrij Kozak]] plán, podle něhož by Moldavsko a PMR vytvořili volnou asymetrickou [[Federace|federaci]], v níž by si každý subjekt zachoval i svoji měnu a armádu. Obě strany tuto možnost zpočátku hodnotily kladně. Snaha ztroskotala na podněsterském požadavku, který vyžadoval přítomnost ruské armády na dalších třicet let. Vzájemné vztahy se opět zhoršily v roce 2004, kdy podněsterské úřady zakázaly několika soukromým školám výuku v [[Moldavština|moldavštině]] psané latinkou. Roku 2006 podepsalo [[Moldavsko]] s [[Ukrajina|Ukrajinou]] smlouvu, podle které smí překročit ukrajinsko-moldavskou (de fakto podněsterskou) hranici pouze zboží proclené moldavskými orgány. Vedení PMR tuto skutečnost označuje jeko ekonomickou blokádu.
V 90. letech 20. století a v prvním desetiletí 21. století došlo k masové emigraci, především z ekonomických důvodů. Ze země odešla téměř třetina obyvatelstva, což je podobný podíl jako v Moldavsku.
 
===Referendum o nezávislosti===
V září [[1990]] se Podněsterská moldavská SSR vyhlásila součástí [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]]. V srpnu [[1991]] nezávislost na [[Sovětský svaz|Sovětském svazu]] vyhlásilo také [[Moldavsko]], ale v prosinci téhož roku si Podněstersko zvolilo za prezidenta [[Igor Nikolajevič Smirnov|Igora Smirnova]] a na základě referenda vyhlásilo nezávislost na Moldavsku.
V listopadu 2006 proběhlo nové referendum, ve kterém byly položeny dvě otázky:
*1. Považujete za možné udržení kurzu směřujícího k mezinárodnímu uznání PMR a připojení k Ruské federaci? Pro tuto možnost se vyslovilo 97,1% voličů, proti 2,3%.
*2. Považujete za možné připojení PMR k Moldavsku? Kladně odpovědělo 3,4% voličů, proti 94,6%.
Referendum bylo představiteli [[Moldavsko|Moldavska]], [[Ukrajina|Ukrajiny]], [[OBSE]], [[EU]] a [[USA]] označeno za nelegální.
 
==Státní zřízení==
[[Soubor:Naddniestrze-administracja.png|thumb|Administrativně-správní dělení PMR]]
PMR je oficiálně [[prezidentská republika]] s [[Pluralismus|pluralitním]] politickým systémem. [[Parlament]] je jednokomorový, nazývá se Nejvyšší sovět. Prezidentem PMR byl v [[Přímá volba|přímé volbě]] v letech 1991, 1996, 2001 a 2006 zvolen [[Igor Nikolejevič Smirnov]]. Podněsterský režim bývá označován za nedemokratický, autoritářský a porušující lidská práva. Představitelé PMR včetně prezidenta a jeho synů, kteří vykonávají vysoké funkce ve státní správě, mají dle rozhodnutí [[Evropská komise|Evropské komise]] zakázán vstup na území [[EU]].
 
===Politické strany===
Mezi nejvýznamnější politické strany patří blok podorující prezidenta Smirnova, jedná se o uskupení Republika, Obrození a "Proriv!". Jedinou opoziční skupinu zastoupenou v Nejvyšším sovětu představuje Komunistická strana Podněstří.
 
===Správní dělení===
Území PMR se dělí na pět [[rajon]]ů ([[Rybnica]], [[Grigoriopol]], [[Dubossary]], [[Kamenka]], [[Slobodzeja]]), sídla [[Tiraspol]] a [[Bendery]] jsou [[Statutární město|statutární města]].
 
==Obyvatelstvo==
Na území PMR žije podle sčítání lidu z roku 2004 555 500 obyvatel, z toho 32% [[Moldavané|moldavské]], 30% [[Rusové|ruské]] a 29% [[Ukrajinci|ukrajinské]] národnosti, dále zde žije dalších 32 národností, především [[Bulhaři]], [[Bělorusové]], [[Arméni]], [[Tataři]], [[Židé]] a [[Gagauzové]]. Podněsterské vedení má snahu označovat ruské a ukrajinské obyvatelstvo ve statistikách dohromady jeko "slovanské" z důvodu prokázání jeho většiny. Po rozpadu SSSR odešlo ze země téměř 200 tisíc lidí, tedy třetina obyvatelstva. V podobných černých číslech se ocitá demografický vývoj celého Moldavska.
 
{| border=1
!Rok
!Celkem
!Мoldavané
!%
!Rusové
!%
!Ukrajinci
!%
!Ostatní
!%
|-
|1993
|712 500
|243 000
|34,1%
|214 000
|30,1%
|199 300
|28,0%
|56 200
| 7,9%
|-
|1996
|696 100
|233 500
|33,5%
|200 800
|28,8%
|...
|...
|...
|...
|-
|2004
|555 500
|177 000
|31,9%
|168 000
|30,3%
|160 000
|28,8%
|39 400
|7,1%
|-
|}
 
Status úředního jazyka má [[moldavština]] psaná cyrilicí (v Moldavsku se od roku 1990 píše latinkou), [[ruština]] a [[ukrajinština]].
 
==Název==
Oficiálním názvem státu je '''Podněsterská Moldavská republika''', zkráceně '''Podněstří''', výjimečně Podněstersko. Ve světě je často užíváno rumunského tvaru ''Transnistria'', což znamená Zadněstří. Byl to termín používaný rumunskými fašisty pro území dnešní PMR a části Ukrajiny, kde byli soustřeďováni a vyhlazováni rumunští Židé. Moldavské úřady pro PMR užívají název ''Stînga Nistrului'', což znamená "levý břeh Dněstru".
 
Dnes je oficiálním státním jazykem [[Moldavsko|Moldavské republiky]] [[moldavština]] (psaná latinkou); jazykem Podněsterské moldavské republiky [[moldavština]] (psaná cyrilicí), [[ruština]] a [[ukrajinština]].
V roce [[1994]] se uskutečnilo referendum, ve kterém většina obyvatelstva [[Moldavsko|Moldavské republiky]] odmítla spojení s [[Rumunsko|Rumunskem]].
 
== Galerie ==
Řádek 62 ⟶ 137:
Soubor:Naddniestrze.png|Současná mapa Podněstří
Soubor:PMRcentralbank.jpg|Podněsterské centrální banka v [[Tiraspol]]u
▲Soubor:Igor Smirnov.jpg|[[Igor Nikolajevič Smirnov]]
Soubor:Pridnestrovie's defense force.jpg|Podněsterská armáda
</Gallery>
Řádek 78 ⟶ 152:
 
=== Externí odkazy ===
* [http://www.moldavskarepublika.cz/ Český turistický portál o Moldavsku a Podněstří] {{cs}}
* [http://www.pridnestrovie.net/ Pridnestrovie.net - oficiální anglické stránky Podněstří] {{en}}{{ru}}
* [http://www.visitpmr.com/ Oficiální stránky Podněstří pro turisty] {{en}}{{ru}}
* [http://vspmr.org/ Stránky Nejvyššího sovětu PMR] {{en}}{{ru}}
* [http://pridnestrovie-daily.net/gazeta/default.aspx Stránky státního deníku Pridnestrovie] {{ru}}
 
{{Moldavsko}}
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Podněstří“