Synapse: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
upravy formatu
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m r2.5.2) (robot odebral: ar, fa, sl změnil: en; kosmetické úpravy
Řádek 5:
Neurony se v synapsích přímo nedotýkají, je mezi nimi mezera ([[synaptická štěrbina]]) o šířce asi 20nm. Spojení se uskutečňují mezi nervovými zakončeními jednoho neuronu a vstupní [[Cytoplazmatická membrána|membránou]] dalšího neuronu. Jako vstupní membránu označujeme membránu [[dendrit]]ů a buněčného těla neuronu.
 
Jestliže přijde po [[nerv]]ovém vlákně určitého neuronu k [[nervové zakončení|nervovému zakončení]] signál v podobě [[akční potenciál|akčního potenciálu]], který můžeme označit jako signál elektrický, nepřejde ve stejné podobě na další neuron, ale přenese se na další neuron v podobě signálu chemického: z nervového zakončení se vyloučí chemická látka – [[Neurotransmiter|neurotransmiter]], která způsobí vznik synaptického potenciálu na dalším neuronu. (Po „vylití“ do synaptické štěrbiny se molekuly neurotransmiteru vážou na [[receptor]]y v synaptické membráně nasledného neuronu. Zde vyvolávají malé změny propustnosti membrány pro [[Ion|ionty]] [[sodík]]u.)
 
== Úvod ==
[[FileSoubor:Chemical synapse schema cropped.jpg|thumb|300px|Ilustrace základního schématu synapse. Elektrochemická vlna nazývaná [[akční potenciál]] je přenášena podél [[axon|axonu]]u [[neuron|neuronu]]u. Ve chvíli, kdy dorazí k synapsi, vyvolá uvolnění molekul [[neurotransmiter|neurotransmiteru]]u, které se následně naváží na druhé straně štěrbiny na specializované molekuly - receptory a dojde k přenosu akčního potenciálu na sousední [[neuron]].]]
Mozek obsahuje stovky miliard buněk (nervových a gliových) a ke každé nervové buňce (neuronu) přísluší 20-1000 synapsí. V dnešní době je ve výpočetní neurovědě považována synapse za "jednotku" mozku. Lidský mozek obsahuje těchto synapsí pravděpodobně triliony <ref name="koukolik">{{Citace monografie | příjmení = Koukolík | jméno = František | titul = Mozek a jeho duše | vydavatel = Galén | místo = Praha | rok = 2005 | počet stran =263 | vydání = třetí | isbn = 80-7262-314-1 | jazyk = česky}}</ref> Jako synapsi označujeme část buněčného obalu neuronu, který vydává [[neurotransmiter]], synaptickou štěrbinu a část buněčného obalu neuronu, která obsahuje [[receptor]]y, které na sebe váží [[neurotransmiter|neurotransmitery]]y.
 
[[Elektrický signál]] (neboli [[akční potenciál]]) putuje z těla [[neuron|neuronu]]u přes [[axon]] (potažený [[myelin|myelinovou]]ovou pochvou) k terminálům,což jsou místa kontaktu s [[dendrit|dendrity]]y. Zde dochází k přenosu [[informace]] na jiný [[neuron]] pomocí synaptické štěrbiny. Poté, co k ní doputuje [[akční potenciál]], tak se uvolní chemické látky (neurotransmitery), které putují synaptickou štěrbinou a na druhé straně se naváží na receptory (specializované [[molekula|molekuly]]), aktivují se postsynaptické [[receptor|receptory]]y a dojde k vytvoření postsynaptického potenciálu. Poté, co dojde k vytvoření dostatečného množství těchto postsynaptických potenciálů (a jejich součet překročí kritickou mez), je vytvořen nový akční potenciál, který putuje k dalšímu neuronu.<ref name="Goldberg">{{Citace monografie | příjmení = Goldberg | jméno = Elkhonon | titul = Jak nás mozek civilizuje | vydavatel = Karolinum | místo = Praha | rok = 2004 | počet stran =257 |strany= 44 |isbn = 80-246-0713-1 | jazyk = česky}}</ref>
 
== Převod vzruchu ==
 
Synapse převádějí informaci pouze jedním směrem. A tak, přestože jsou nervové dráhy obousměrné, jednosměrné vedení zajistí právě synapse. Zpoždění převodu [[informace]] je přibližně 0,5-25ms.
 
Nedochází k převodu jednotlivých [[nervový vzruch|vzruchů]], ale k přenosu dojde vždy až po sečtení vzruchů z několika [[axon]]ů ([[prostorová sumace]]) či po sečtení [[nervový vzruch|vzruchů]] z jednoho [[axon|axonu]]u, které následují rychle po sobě ([[časová sumace]]).
 
Vedení [[nervový vzruch|vzruchu]] může navíc ulehčit tzv. [[facilitace]], kdy vzruchy převedené některými axony ulehčí převod [[nervový vzruch|vzruchu]] z dalšího [[neuron|neuronu]]u.<ref name="fyziologie">{{Citace monografie | příjmení = Seliger | jméno = Václav | titul = Fyziologie člověka | vydavatel = SPN | místo = Praha | rok = 1983 | počet stran =432 |isbn = 14-612-83 | jazyk = česky}}</ref>.
 
=== Mechanismus převodu vzruchu ===
K převodu nedochází elektricky(přestože je iniciátorem elektrický signál), ale látkově. Do synaptické štěrbiny se uvolňují mediátory (chemické látky, neurotransmitery), které způsobí změnu permeability membrány. Následně dochází k depolarizaci a buď k excitaci synapse (převede vzruch) či k inhibici synapse (hyperpolarizace a nepřevedení vzruchu). Účinkem mediátorů (neurotransmiterů) tedy vznikají excitační či inhibiční potenciály. Tyto potenciály se následně sčítají a dle toho, zda převáží inhibiční či excitační vzruchy, dochází k centrálnímu podráždění či útlumu.<ref name="fyziologie" />
 
== Typy synapsí ==
Centrální synapse, které zprostředkovávají komunikaci mezi centrální nervovou soustavou(CNS) a periferní nervovou soustavou se dělí na 3 typy:
* '''axodendritická synapse''' - synapse spojuje [[axon]] s [[dendrit|dendrity]]y dalšího [[neuron|neuronu]]u
* '''axoaxonová synapse''' - spojuje [[axon]] přímo s [[axon|axonem]]em dalšího [[neuron|neuronu]]u
* '''axosomatická synapse''' - spojení [[axon|axonu]]u přímo s buněčným tělem dalšího [[neuron|neuronu]]u
Kromě centrální synapse existuje i periferní synapse - [[nervosvalová ploténka]]
 
Řádek 34:
* inhibiční synapse
* excitační synapse
V závislosti na tom, jestli dochází k [[dráždění]] (excitaci) či [[útlum|útlumu]]u (inhibici) postsynaptických neuronů.<ref name="fyziologie" />
 
== Neurotransmitery ==
 
Dnes je [[neurotransmiter|neurotransmiterů]] známo již několik tuctů. Patří mezi ně například [[glutamát]], [[kyselina gama-aminomáselná]] (GABA), [[serotonin]], [[acetylcholin]], [[noradrenalin]], [[adrenalin]], [[dopamin]] a podobně. Některé z nich fungují v celém [[mozek|mozku]] ([[GABA]], [[glutamát]],…), jiné jen v určitých oblastech (dopamin).<ref name="Goldberg" />
Řádek 44:
== Odkazy ==
 
=== Reference ===
<references />
=== Literatura ===
* {{Citace monografie | příjmení = Seliger | jméno = Václav | titul = Fyziologie člověka | vydavatel = SPN | místo = Praha | rok = 1983 | počet stran =432 |isbn = 14-612-83 | jazyk = česky}}
* {{Citace monografie | příjmení = Koukolík | jméno = František | titul = Mozek a jeho duše | vydavatel = Galén | místo = Praha | rok = 2005 | počet stran =263 | vydání = třetí | isbn = 80-7262-314-1 | jazyk = česky}}
Řádek 56:
{{Link FA|uk}}
 
[[ar:مشبك كيميائي]]
[[bg:Синапс]]
[[ca:Sinapsi]]
[[da:Synapse]]
[[de:Synapse]]
[[en:Chemical synapseSynapse]]
[[es:Sinapsis]]
[[et:Sünaps]]
[[eu:Sinapsi]]
[[fa:سیناپس (ابهام‌زدایی)]]
[[fi:Synapsi]]
[[fr:Synapse]]
Řádek 87 ⟶ 85:
[[ro:Sinapsă]]
[[ru:Синапс]]
[[sl:Kemična sinapsa]]
[[sr:Синапсе]]
[[sv:Synaps]]