Kateřina z Poděbrad: Porovnání verzí

'''Kateřina z Poděbrad''' nebo také ''Kunhuta'' ([[11. listopad]]u [[1449]], [[Poděbrady]] - [[8. březen]] [[1464]], [[Budín (Budapešť)|Budín]]) byla dcera českého krále [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbrad]] a jeho první manželky [[Kunhuta ze Šternberka|Kunhuty ze Šternberka]], první manželka [[Matyáš Korvín|Matyáše Korvína]] a [[Uhersko|uherská]] královna.

 

 

Matyášovou první nevěstou byla Alžběta Cilli, která ale zemřela v dětském věku. 1. května [[1461]] se osmnáctiletý uherský král (od roku [[1458]]) Matyáš oženil s mladičkou dcerou Jiřího z Poděbrad, který ho kdysi hostil v Praze. Svatba byla domluvena již na počátku roku [[1458]], měla podle [[Strážnice|strážnických dohod]] proběhnout během dalšího roku, ovšem trvalo několik let, než se mezinárodně-politická situace opět naklonila naplnění sňatku. Teprve v roce [[1461]] odjela Kateřina do Uher.

Na budínském dvoře patřil zřejmě do jejího okolí [[Janus Pannonius]], jenž o Kateřině složil několik latinských epigramů. Byl dokonce označen za "nejvyššího kancléře královny" (''supremus cancellarius reginalis maiestatis''), ovšem jeho postavení v tomto úřadu je nejisté, neboť ''ex officio'' byl královniným kancléřem [[veszprém]]ský biskup.

 

 

Matyáš, jehož ctižádost měl brzy poznat i Jiří z Poděbrad, se snažil najít druhou manželku v okruhu středoevropských panovnických dvorů, ale po neúspěšných pokusech se nakonec oženil s [[Beatrix Neapolská|Beatricí Neapolskou]]. Ani ta mu ale neporodila dědice, přestože se za králova života a zejména po jeho smrti stala důležitou figurou ovlivňující vnitropolitickou situaci státu.