Mongoloidní rasa: Porovnání verzí

'''Mongoloidní''', '''žluté''' či '''asijsko-americká rasa''', '''typ''' či '''plemeno''', kam patří lidé označovaní jako '''Asiaté''' a '''Indiáni''' či '''žlutí''', je označení lidí typově podobných původnímu obyvatelstvu východní Asie a Ameriky.

 

Název pochází od [[Mongolové|Mongolů]], kteří měli v [[Evropa|Evropě]] pověst krutých válečníků. Termín „mongoloidní rasa“ poprvé použil německý filozof [[Christoph Meiners]].

 

[[Soubor:Meyers_b11_s0476a.jpg|thumb|right|Mapa rozšíření lidských ras. Mongoloidní rasa je znázorněna žlutými a oranžovými tóny.]]

Mongoloidé jsou nejpočenější lidskou rasou. Areál jejich původního rozšíření zahrnuje větší část Asie, celou Severní a Jižní Ameriku a část Oceánie. Západní hranice jejich rozšíření v Asii je vymezena přibližně těmito územími: Severovýchodní Indie ([[Ásam]]), Bhútán, Nepál, Tibet, střední Afghánistán, Turkmenistán,

Zatímco na západní hranici se mongoloidé střetávají a prolínají s [[Europoidní plemeno|europoidy]], na jižní hranici jejich rozšíření se tak děje s [[Australoidní rasa|australoidy]]. Jižní hranice se nachází v Indonésii a Oceánii a tvoří ji postupný gradient, kdy některé kmeny v Indonésii a Nové Guinei či Melanésii (např. Fidžijci) jsou smíšeného [[Austronéské jazyky|austronésko]]-[[Melanésie|melanéského]]/papuánského původu.

 

{{Upravit část}}

Austronésané pocházejí z Taiwanu a od roku 5000 př.n.l. se v několika vlnách rozšířili po ohromné rozloze ostrovů Tichého a Indického oceánu na území od Madagaskaru po Velikonoční ostrov. Při svém šíření postupně vytlačovali původní australoidní obyvatelstvo.

 

Klasifikace na základě jazykových rodin nám poskytuje orientační měřítko rozšíření mongoloidů, i když ne úplně spolehlivé, protože docházelo k mísení a přejímání jazyků. To nám ale nebrání v určení původních mongoloidnch jazykových rodin. Jsou to: [[uralské jazyky]], [[altajské jazyky]], [[indiánské jazyky]], [[austroasijské jazyky]], [[austronéské jazyky]], [[dené-jenisejské jazyky]], [[eskimo-aleutské jazyky]], [[paleosibiřské jazyky]], [[tajsko-kadajské jazyky]] a [[sinotibetské jazyky]].

 

[[Soubor:Gail Kim.jpg|thumb|right|Kanadská [[wrestling|wrestlerka]] korejského původu [[Gail Kim]]]]

[[Ashley Montagu]] uvádí seznam strukturálních rysů, v nichž se mongoloidé liší od [[Europoidní rasa|europoidů]]: větší mozek, větší mozkovna, širší lebka, širší tvář, ploché temeno nosu, [[epikantus]], více vystupující oči, absence [[nadočnicové oblouky|nadočnicových oblouků]], slabší kosti, mělká fossa mandibularis (jamka čelistního kloubu), malé bradavkové výběžky na lebce (processus mastoideus), podsaditá stavba těla, zachování brzlíku do plné dospělosti, zachování dětské formy velkého lícního svalu, přetrvání dětské formy svalu horního rtu, pozdější objevení dospělého chrupu, méně tělesného ochlupení, méně potních žláz, méně vlasů na centimetr čtvereční a dlouhý [[trup]].<!--pg 254--><ref name=Montagu /> Mongoloidé mají podle výzkumu v průměru o 20% větší kostní hustotu v oblasti spodní čelisti než europoidé.<ref>Ong. R.G. Evaluation of bone density in the mandibles of young Australian adults of Mongoloid and Caucasoid descent. PubMed. 1999. Accessed September 10, 2008. [http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/10202474 ]</ref>

 

Typickým znakem mongoloidní lebky je plochý obličej. Tato plochost vzniká tím, že lícní kosti u mongoloidních plemen vyčnívají daleko více dopředu než u jedinců europoidního původu.

 

Special publication No. 2 of the Missouri Archeological Society</ref> Krogman dále uvádí, že u mongoloidů lze velmi často pozorovat široký a plochý tvar nosních kůstek.<ref name=Krogman />

 

Mongoloidní lebky se dále vyznačují také tím, že při skusu se incisiální plochy horních a dolních řezáků vzájemně dotýkají (odlišné od europoidních lebek, kde horní řezáky překrývají dolní). Tento znak označuje pojem „hrana na hranu“ při skusu (anglicky edge-to-edge bite). Při kousání pak tření incisiálních ploch o sebe způsobuje rychlejší opotřebení skloviny a kousací hrany řezáků.

Mezi další velmi významné znaky patří i tzv. lopatovitě tvarované řezáky. Jedná se o horní střední řezáky, které se vyznačují zesílenou sklovinou na linguální ploše a jejich okraje se rozšiřují a stáčejí do dutiny ústní. Díky tomu mají tyto zuby tvar lopatky, v extrémních případech i tvar trubičky (hlavně u některých indiánských kmenů). Podle Basse můžou být tyto zuby také lehce pootočeny směrem ke střední rovině. Lopatkovitý tvar řezáků se u mongoloidů vyskytuje u více než 90% populace, ojediněle je však možné jej nalézt i u europoidní nebo negroidní populace <ref name=Krogman>Krogman, W. M. (1973): Human Skeleton in Forensic Medicine. Springfield: Charles C.

Thomas publisher Ltd.</ref>

 

''„Mongoloidé jsou ze všech lidí nejvíce pedomorfní.“''<ref>Moxon, Steve. The Eternal Child: An Explosive New Theory of Human Origins and Behaviour by Clive Bromhall

Ebury Press, 2003. [http://www.human-nature.com/nibbs/03/moxon.html ]</ref> ''„Myšlenka, že lidský vývoj směřuje k pedomorfóze spíše než ke stagnaci nebo zrychlenému vývoji (akceleraci), znepokojovala mnohé evropské antropology 19. století.“''<ref name=Grossinger>Grossinger, Richard. Embryogenesis. Published by North Atlantic Books, 2000

 

== Související odkazy ==

 

== Reference ==

[[et:Mongoliidne rass]]

[[fa:نژاد زرد]]

[[fr:Asiatique (humain)]]

[[hr:Mongoloidi]]