Zemský výbor: Porovnání verzí

Přidáno 1 324 bajtů ,  před 9 lety
m
přeprac, s tím nástupncitvím to bylo poněkud složitější, budu se snažit případně někdy zapracovat
m (Robot opravil přesměrování na Historické české země - Změněn(y) odkaz(y) na České země)
m (přeprac, s tím nástupncitvím to bylo poněkud složitější, budu se snažit případně někdy zapracovat)
'''Zemský výbor''' byl v letech 1861 až 1918 výkonný orgán [[Zemský sněm|zemského sněmu]], který také sloužil také jako nejvyšší instance územní [[Samospráva|samosprávy]] v zemích Rakouského císařství (od roku 1867 v [[Předlitavsko|Předlitavsku]]). Zemské výbory navázaly na '''stavovské zemské výbory''', které od zrušení patrimoniální správy po roce 1848 až do 1861 fungovali provizorně na podobném poli, ale vzhledem k [[Neoabsolutismus|neoabsolutismu]] s výrazně omezenými pravomocemi. Zemský výbor byl volen zemským sněmem (v Čechách měl osm, na Moravě šest a ve Slezsku čtyři členy a předsedu) a jeho předsedou byl zemský maršálek, případně v jiných zemích zemský hejtman. V Čechách byl zemský výbor nahrazen zemskou správní komisí v roce 1913 po vydání [[Anenské patenty|anenských patentů]]. V nástupnických státech Rakouska-Uherska vznikali instituce s podobným vymezením jako zemské výbory.
'''Zemský výbor''' byl před vznikem [[Československo|Československa]] a v dobách [[První republika|První republiky]] výkonný orgán jednotlivých [[České země|historických českých zemí]] a [[samospráva|samosprávných]] [[Země Československé republiky|zemí Československé republiky]]. Za první republiky mu předsedal [[zemský prezident]]. Jeho členové byli voleni z členů [[zemské zastupitelstvo|zemského zestupitelstva]] na první ustavující schůzi nově zvoleného zastupitelstva. V [[Čechy|Zemi České]], [[Země moravskoslezská|Moravskoslezské]] a [[Slovensko|Slovenské]] měly 12 členů a 12 náhradníků, v [[Podkarpatská Rus|Zemi Podkarpatoruské]] 6 členů a 6 náhradníků. Schůze zemského výboru byly neveřejné a do sídla [[zemský úřad|zemského úřadu]] je svolával zemský prezident nejméně jednou měsíčně. V případě, že o svolání schůze požádali písemně aspoň 4 členové zemského výboru, musel ji zemský prezident svolat nejdéle do pěti [[den|dnů]]. Zápisy z těchto schůzí prováděl úřadník, pověřený zemským prezidentem.
 
'''Zemský<!-- výbor'''Po bylzániku před vznikem [[Československo|Československa]] amonarchie v dobáchněkterých [[Prvnínástupnických republika|Prvnízemích republiky]]orgány výkonnýs orgánpodobnou jednotlivýchfunkcí [[Českéjako země|historickýchměl českýchvýbor zemí]] a [[samospráva|samosprávných]] [[Země Československé republiky|zemí Československé republiky]]zůstaly. Za první republiky mu předsedal [[zemský prezident]]. Jeho členové byli voleni z členů [[zemské zastupitelstvo|zemského zestupitelstvazastupitelstva]] na první ustavující schůzi nově zvoleného zastupitelstva. V [[Čechy|Zemizemi České]], [[Země moravskoslezská|Moravskoslezské]] a [[Slovensko|Slovenské]] měly 12 členů a 12 náhradníků, v [[Podkarpatská Rus|Zemizemi Podkarpatoruské]] 6 členů a 6 náhradníků. Schůze zemského výboru byly neveřejné a do sídla [[zemský úřad|zemského úřadu]] je svolával zemský prezident nejméně jednou měsíčně. V případě, že o svolání schůze požádali písemně aspoň 4 členové zemského výboru, musel ji zemský prezident svolat nejdéle do pěti [[den|dnů]]. Zápisy z těchto schůzí prováděl úřadníkúředník, pověřený zemským prezidentem. -->
== Literatura ==
* {{Citace monografie | příjmení = Hledíková | jméno = Zdeňka | odkaz na autora = Zdeňka Hledíková | příjmení2 = Janák | jméno2 = Jan | odkaz na autora2 = Jan Janák | příjmení3 = Dobeš | jméno3 = Jan | odkaz na autora3 = Jan Dobeš | titul = Dějiny správy v českých zemích&nbsp;: Od počátku státu po současnost | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok = 2005 | isbn = 80-7106-709-1 | strany = 306–307; 381}}
 
{{Pahýl - historie}}
[[Kategorie:Dějiny správy v Česku]]
[[Kategorie:Politika první republiky]]
 
[[de:Landesausschuss (Österreich)]]