Alternativní trest: Porovnání verzí

Pro začátek jeJe třeba upřesnit, že samotný zákon spojení alternativní trest nezná. Tento název vyplývá z faktu, že tyto tresty tvoří určitou alternativu k nepodmíněnému trestu odnětí svobody. Tyto tresty se nesnaží zbavit pachatele svobody a zavřít ho do vězení, ale zavazují ho dodržovat určité omezení a povinnosti. Směřují k nápravě spáchaného trestného činu a k nápravě delikventa, ne k odplatě ve smyslu starých retribučních trestních teorií. Smyslem alternativního trestu je taktéž omezit nežádoucí projevy [[prizonizace]], jako je např. tzv. ''syndrom otáčivých dveří'', což je označení pro situaci, kdy se propuštěný pachatel není schopen uchytit v nekriminálním prostředí a vrací se zpět na kriminální dráhu.<ref> Matoušek, O., Kroftová, A. Mládež a delikvence. Praha: Portál, 2003, s. 180-181.</ref> Určité naděje byly vkládány taktéž v ulehčení přeplněných věznic od přílivu nových odsouzenců k trestu odnětí svobody.<ref>Sotolář, A., Púry, F., Šámal, P. Alternativní řešení trestních věcí v praxi. Praha: C.H.Beck, 2000, s. 3</ref>

S alternativními tresty úzce souvisí tzv. restorativní koncept trestní justice. V klasickém konceptu retribuční justice je pohlíženo na tresty jako na konflikt státu s jednotlivcem, kdy se potřeby poškozeného odsouvají stranou a hledí se především na narušení právního řádu. V restorativním konceptu se hledí na trestný čin již jako konflikt mezi jednotlivci, kdy jsou zdůrazněny práva oběti. Snahou je dojít k urovnání konfliktního stavu způsobeného spáchaným trestným činem (za participace pachatele) a pomoci pachateli nalézt cestu zpět do společnosti. Nicméně tento přístup nelze aplikovat na všechny trestné činy, neboť jejich povaha ho může prakticky znemožnit. <ref>Karabec, Z. Nové možnosti pro trestní justici. Kriminalistika, 2003, č. 2.</ref>

Tresty v této části jsou seřazeny dle jejich pořadí v zákoně, tedy od nejpřísnějšího domácího vězení po zákaz vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce. Určitou výjimkou je trest vyhoštění, který sice znamená podstatný zásah do práv a svobody jedince, nicméně ho nelze uplatnit na občany České republiky.<ref>zákon č[http://portal. gov.cz/zakon/2/1993/14 SbČl. Listina14] Listiny základních práv a svobod, článek 14 </ref> Taktéž určitou výjimkou je podmíněné odsouzení k trestů odnětí svobody (popř. s uloženým dohledem), neboť samotné odnětí svobody je v našem trestním právu nejpřísnější trest,<ref>zákon č[http://portal. gov.cz/zakon/40/2009/52 Sb.§ Trestní52] zákoník,trestního § 52zákoníku</ref>, nicméně tato varianta už ze své podstaty znamená menší zásah do práv a svobody jedince, než trest domácího vězení.