Sipáhí: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Řádek 38:
Vybavení Silahtarů, Sipahíjů a Ulufeckých divizí bylo kroužkové brnění, kulatý štít, meč, luk, šíp, kopí, bozdoganský palcát a sekera. Jejich vybavení bylo podobné Balkánských Sipahíjům, avšak ti měli nádherné tkaniny, prominentní čepice a nosili ozdobené halapartny či kopí. Dvě Garipské divize byli vybaveny nejhůře.
 
V klasické bitevní formaci, Kapikulujští drželi pozici jako zadní strážvoj. Zasahovali jako záložní jezdectvo a garda pro sultána a vezíry. Jejich úloha také zahrnovala připojení se ke křídlům, která byla jinak složená výhradně z Timarijů a jejich doplnění, vyžadovala-li to bitevní situace či dostali-li k tomu rozkaz.
 
Dvorní Sipahíjové byli založeni během vlády [[Murad I.|Murada I.]] Byli původně rekrutováni, stejně jako janičáři, pomocí systému devširme. Za časů sultána Mehmeda II., byli vybírani pouze z Turků, kteří vlastnili půdu na hranicích. Sipahíjové se stali největší divizí otomanského jezdectva. Mezi jejich povinostmi také bylo ježdění se sultánem na přehlídkách a také jako jeho garda. V dřívějších časech byla Silahtarská divize na přehlídkách, později zaujala toto místo Sipahíjská divize, neboť synové otomanské "aristokracie" byli přijímáni přednostně k tomuto regimentu. V dobách míru byli také odpovědní za vybírání daní. Sipahíjové, ovšem, by neměli být zaměňováni za Timarije, kteří byli nepravidelným jezdectvem organizováným feudálním systémem a znamým jako sipahíjové hovorově. Tato dvě uskupení měla vůbec málo společného.