Jelena Bonnerová: Porovnání verzí

Již ve 40. letech se Jelena snažila pomáhat rodinám politických vězňů. Za II. světové války sloužila jako zdravotní sestra a byla dvakrát zraněna a v roce 1946 byla s poctami propuštěna z armády jako válečný invalida. Po válce vystudovala pediatrii na I. [[Leningrad]]ském lékařském institutu a v roce 1965 vstoupila do [[Komunistická strana Sovětského svazu|Komunistické strany Sovětského svazu]]. V té době již byla provdána za svého spolužáka z lékařského institutu Ivana Semjonova, se kterým měla dvě děti: Taťjánu a Alexeje.

 

 

Boj za lidská práva sblížil Jelenu s [[Andrej Sacharov|Andrejem Sacharov]]em - otcem sovětské [[vodíková bomba|vodíkové bomby]] a bojovníkem za lidská práva, který v roce 1969 ovdověl. V roce 1972 se Jelena za Sacharova, který byl vdovcem se třemi dětmi (dvě dcery a syn), provdala. V roce 1975 dovolil sovětský režim Jeleně vycestovat na Západ, aby podstoupila operaci svého válečného zranění oka. V témže roce byl Sacharov vyznamenán [[Nobelova cena míru|Nobelovou cenou míru]], avšak sovětský režim mu zakázal vycestovat, aby mohl tuto cenu převzít. Jelena, která byla v té době lékařsky ošetřována v [[Itálie|Itálii]], zajela do [[Oslo|Osla]] a převzala cenu pro svého manžela.