Pandur: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Ruard (diskuse | příspěvky)
m konec závorky a tečka za větou
Bez shrnutí editace
Řádek 5:
 
V 17. a 18. století Panduři střežili hranici [[Habsburkové|Habsburské říše]] vůči [[Osmanská říše|Osmanské říši]]. Jednotky Pandurů tvořili tehdy většinou [[Chorvaté]], [[Rumuni]], [[Maďaři]] a [[Srbové]].
Nejznámějším oddílem pandurů byla dobrovolnická jednotka naverbovaná [[baron|baronem]] a dobrodruhem [[František Trenck|Franzem (Franjo) Trenckem]]. Jednalo se o tisíc mužů té nejhorší pověsti: lupiče, zbojníky a profesionální vrahy. Svým zjevem záměrně napodobovali [[Turci|Turky]], čímž protivníka ještě více děsili. Byli velice respektovanou jednotkou, ve službách královny a císařovny [[Marie Terezie]] se soustřeďovali zejména na průzkum a partyzánský boj. Působili také na našem území ([[Litoměřice]], [[Beroun]], v [[České Budějovice|Budějovicích]] zajali tisíctisíce [[Prusové|Prusů]]). U slezského Zárova se jim podařilo vpadnout Prusům do zad a dokonce vyplenit stan samotného krále [[Fridrich II. Veliký|Fridricha II. Velikého]]. Rubem jejich odvahy a bojechtivosti byla však nedisciplinovanost, surovost vůči civilnímu obyvatelstvu a bezmezná hrabivost, jíž vynikal zejména sám baron Trenck. Narozdíl od regulérní [[armáda|armády]] panduři stát nic nestáli, bojovali jen za vlastní kořist, proto Marie Terezie dlouho nad Trenckem držela svou ochranou ruku. Nakonec byl ale stejně za řadu zločinů (svévolné popravy, plenění na území monarchie, znásilnění) odsouzen ke [[trest smrti|trestu smrti]], tento verdikt zmírnila císařovna na doživotní věznění na [[Špilberk|Špilberku]].
 
Roku 1756 přešla tato jednotka do regimentu maďarské pěchoty stálého vojska. V následujících letech se vzhled a výzbroj sjednotila na standard armády Rakousko-Uherska. Pod názvem c. a k. pěší regiment č. 53 existovala jednotka až do roku 1918 s posádkou v Agramu (dnes [[Zagreb]]).