Svaz komunistů Jugoslávie: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
opr.
ještě oprava (stránky)
Řádek 14:
| strany = 18
| jazyk = čeština
}}</ref> Po počátečních úspěších ([[1920]]) (v některých oblastech Jugoslávie, např. v [[Černá Hora|Černé Hoře]] a v [[Makedonie|Makedonii]] - tedy hlavně chudých oblastech - získávala až desítky procent hlasů) byla královskou vládou zakázána. Komunisté, nadšeni úspěchy [[Rudá armáda|Rudé armády]] během [[Občanská válka v Rusku|ruské občanské války]] snili o převzetí moci i v Jugoslávii a začlenění země pod Sovětský svaz formou konfederace. K tomu využívali řadu propagandistických nástrojů, především šíření informací o případném převratu v Maďarsku, kde by vojenská intervence královské armády vedla k odstranění [[Maďarská republika rad|Maďarské republiky rad]], pod vedením [[Béla Kun|Bély Kuna]].<ref name="Pirjevec17Pirjevec18"/>
 
V srpnu [[1921]] byla strana zakázána a začaly ostré represe. Komunisté se proto rozhodli přejít do [[Ilegální politická strana|ilegality]], kde působili až do [[druhá světová válka|Druhé světové války]]. Stranou prošlo několik významných osobností jugoslávského veřejného života, ti však byli pronásledováni a nuceni trávit mnohá léta svého života v exilu. Strana pořádala několik sjezdů, např. [[4. kongres KPJ|čtvrtý sjezd v Drážďanech]], ve kterém se vyslovila za rozbití Jugoslávie a zbudování národních sovětských republik. O této skutečnosti dokonce mluvil jeden z představitelů strany, [[Sima Marković]] i se [[Stalin]]em.