Svaz komunistů Jugoslávie: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
rozšíření, viz literatura
+2 refy
Řádek 1:
'''Svaz komunistů Jugoslávie''' (v [[srbština|srbštině]] a [[chorvatština|chorvatštině]] '''Savez komunista Jugoslavije'''), před rokem [[1952]] známý také jako Komunistická strana Jugoslávie, byla komunistická strana v [[Jugoslávie|Jugoslávii]].
 
Založena byla roku [[1919]] v [[Bělehrad]]u pod názvem Socialistická dělnická strana (Socijalistička radnička partija). PoJejím počátečníchpředsedou úspěšíchse ([[1920]]) (v některých oblastech Jugoslávie, např. vstal [[ČernáFilip Hora|Černé HořeFilipović]] a v [[Makedonie|Makedonii]] - tedy hlavně chudých oblastech - získávala až desítky procent hlasů) byla královskou vládou zakázána. Komunisté, nadšenikterý úspěchyse [[Rudáplně armáda|Rudé armády]]ztotožnil běhems [[ObčanskáVladimir válkaIljič v RuskuLenin|ruské občanské válkyleninovým]] snilipolitickým oprogramem, převzetíkterý mociměli iruští vkomunisté.<ref Jugoslávii a začlenění země pod Sovětský svaz formou konfederace.name="Pirjevec18">{{Citace monografie
| příjmení = Pirjevec
| jméno = Jože
| odkaz na autora =
| titul = Jugoslávie 1918-1992
| vydavatel = Argo
| místo =
| rok =
| počet stran = 324
| isbn = 80-7203-277-1
| kapitola = Královská Jugoslávie - pivní lahev na smetišti
| strany = 18
| jazyk = čeština
}}</ref>
Po počátečních úspěších ([[1920]]) (v některých oblastech Jugoslávie, např. v [[Černá Hora|Černé Hoře]] a v [[Makedonie|Makedonii]] - tedy hlavně chudých oblastech - získávala až desítky procent hlasů) byla královskou vládou zakázána. Komunisté, nadšeni úspěchy [[Rudá armáda|Rudé armády]] během [[Občanská válka v Rusku|ruské občanské války]] snili o převzetí moci i v Jugoslávii a začlenění země pod Sovětský svaz formou konfederace. K tomu využívali řadu propagandistických nástrojů, především šíření informací o případném převratu v Maďarsku, kde by vojenská intervence královské armády vedla k odstranění [[Maďarská republika rad|Maďarské republiky rad]], pod vedením [[Béla Kun|Bély Kuna]].<ref name="Pirjevec17"/>
 
V srpnu [[1921]] byla strana zakázána a začaly ostré represe. Komunisté se proto rozhodli přejít do [[Ilegální politická strana|ilegality]], kde působili až do [[druhá světová válka|Druhé světové války]]. Stranou prošlo několik významných osobností jugoslávského veřejného života, ti však byli pronásledováni a nuceni trávit mnohá léta svého života v exilu. Strana pořádala několik sjezdů, např. [[4. kongres KPJ|čtvrtý sjezd v Drážďanech]], ve kterém se vyslovila za rozbití Jugoslávie a zbudování národních sovětských republik. O této skutečnosti dokonce mluvil jeden z představitelů strany, [[Sima Marković]] i se [[Stalin]]em.
Řádek 15 ⟶ 29:
 
{{Překlad|sr|Savez komunista Jugoslavije|1981455}}
<references/>
 
== Literatura ==