Moldavská sovětská socialistická republika: Porovnání verzí

'''Moldavská sovětská socialistická republika''' (zkratka: Moldavská SSR, MSSR; moldavsky: ''Република Советикэ Сочиалистэ Молдовеняскэ/Republica Sovietică Socialistă Moldovenească'', rusky: ''Молдавская Советская Социалистическая Республика'') byla [[svazová republika]] [[SSSR|Sovětského svazu]]. MSSRMoldavská SSR vznikla na území [[Besarábie]], které obsadila [[Rudá armáda]] na základě [[Pakt Ribbentrop-Molotov|paktu Molotov-Ribbentrop]], dne 2. srpna 1940. Zanikla 27. srpna 1991 vyhlášením samostatné [[Moldavsko|Moldavské republiky]].

Území [[Besarábie]], patřící v období před [[První světová válka|první světovou válkou]] k [[Ruská říše|Ruskému impériu]], anektovalo během [[Občanská válka v Rusku|občanské války v Rusku]] roku 1918 [[Rumunsko]]. SSSR anexi nikdy neuznal a na situaci reagoval roku 1924 vytvořením [[Moldavská ASSR|Moldavské autonomní sovětské socialistické republiky]] na území dnešního [[Podněstří]] a části [[Oděská oblast|Oděské oblasti]] Ukrajiny. Po podepsání [[Pakt Ribbentrop-Molotov[|Paktu Molotov-Ribbentrop]], na jehož základě si SSSR a [[Třetí říše|nacistické Německo]] rozdělili sféry vlivu vve východní Evropě, obsadil Sovětský svaz území Bessarábie. Severní a jižní část byla připojena k [[Ukrajinská SSR|Ukrajinské SSR]], střední část byla sloučena s Moldavskou ASSR, čímž vznikla 2. srpna 1940 Moldavská SSR jako svazová republika SSSRSovětského svazu. Již v následujím roce území bylo obsazeno německými a rumunskými vojsky a následně opět připojeno k Rumunsku. Rudá armáda Besarábii dobyla zpět roku 1944.

Po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] bylo geopolitické uspořádání Besarábie navráceno do stavu po 2. srpnu 1940. HospodářstíHospodářství, komunikace i bytový fond byl značně postižen válkou, na obnovu Moldavské SSR vyčlenil Sovětský svaz ze svého státního rozpočtu téměř 500 milionů rublů. V letech 1946 - 1947 vypukl hladomor, který si vyžádal v zemi téměř 15 tisíc obětí. Roku 1949 provedla sovětská vláda rozsáhlou čistku, která měla ''oprostit Moldavskou SSR od [[kulak]]ů, vykořisťovatelů, sektářů a kolaborantů''. Bylo deportová0nodeportováno 11 280 osob s rodinnými příslušníky, tedy 40 850 lidí. Po deportaci byla dokončena [[kolektivizace]] vesnice.

Pod vlivem celkového uvolnění v SSSR během [[Perestrojka|perestrojky]] došlo ke vzniku [[Nacionalismus|nacionalistické]] [[Lidová fronta Moldavska|Lidové fronty]], která postupně získala silný vliv. Organizace propagovala odtržení Moldavské SSR od Sovětského svazu a připojení k Rumunsku. 31. srpna 1989 přijal [[Nejvyšší sovět]] Moldavské SSR Zákon o státním jazyce, který určil jako jadiný úřední jazyk [[moldavština|moldavštinu]] psanou latinkou. Tento krok pobouřil nemoldavské obyvatelstvo. Ruská menšina z Podněstří vedená poslancem Nejvyšího sovětu Moldavské SSR [[Igor Nikolajevič Smirnov|I. N. Smirnovem]] požadovala vytvoření Podněsterské autonomní SSR v rámci Moldavské SSR, [[gagauzové]] jednostranně vyhlásili na jihu země [[Gagauzie|Gagauzskou SSR]] nezávislou na Moldavské SSR. Moldavské vedení tyto snahy označilo za protiústavní. 23. června 1990 vyhlásil Nejvyšší sovět suverenitu Moldavské SSR, na což reagovala ruská menšina 2. září toho roku vyhlášením [[PodětříPoděstří|PodněsteterskéPodněsterské Moldavské SSR]] jako svazové republiky Sovětského svazu nezávislé na Moldavské SSR. V březnu 1991 proběhlo v celém Sovětském svazu [[ReferendeumReferendum o zachování Sovětského svazu|referendum o zachování SSSR]], které moldavské vedení bojkotovalo (proběhlo pouze v Podněstří a Gagauzii, kde se pro zachování svazu vyslovilo 98,3% voličů). 27. srpna 1990 Moldavská SSR zanikla. Nejvyšší sovět vyhlásil nezávislou Moldavskou republiku.