UnixWare: Porovnání verzí

 

== Historie ==

Po SVR4 byla snaha o sloučení SunOS a System V, Unix System laboratoře (USL) firmy AT&T vytvořily se společností Novell partnerství Univel, za účelem rozvoje PC verze Unixu, s kódovým označením Destiny.

Destiny vycházel z jádra Unix Systém V verze 4.2. Nástroje MoOLIT byly používány pro systém oken a umožňovaly uživateli výběr mezi OPEN LOOK a MOTIF vzhledy a chování za běhu. Aby se systém stal na PC stabilnějším, Veritas VXFS žurnálovací souborový systém nahradil UFS souborový systém používaný v SVR4.

Destiny byl vydán v roce 1992 jako UnixWare 1.0 ve dvou verzích – Personal edition, která zahrnovala Novell IPX sítě ale ne TCP/IP a Advanced Server, která zahrnovala i TCP/IP a další serverový software. Personal edition byla limitována dvěma aktivními uživateli, zatímco druhá verze zahrnovala neomezenou uživatelskou licenci. Prodáno bylo okolo 35 000 kopií UnixWare 1.0.

V roce 1993 koupil Novell USL od AT&T a spojil Univel a USL do nové skupiny Unix System.

 

=== Novell (1993–1995)===

V roce 1994 vydal Novell UnixWare 1.1, který zahrnoval TCP/IP v obou verzích. MOTIF 1.2 knihovny byly součástí pro shodu s COSE (Common Open Software Environment). NUC (NetWare Unix Client) software byl zahrnut pro integraci se servery Novell NetWare. Advanced Merge aplikace byla instalována v obou verzích ke spuštění aplikací DOS a Windows 3.1.

Novell později vydal opravné verze 1.1.1, 1.1.2, 1.1.3 až 1.1.4, která byla vydaná 19. června 1995.

UnixWare 2.0, založený na jádře Unix System V verze 4.2MP, který přidal podporu pro více procesorů, začal být dodáván do OEM a vývojářům v prosinci 1994 a na spotřebitelský trh v březnu 1995. Obě verze podporovaly duální procesorové systémy, s možností nákupu „extra processor upgrade“ licence pro serverovou verzi. Podporované víceprocesorové systémy zahrnovaly standard Intel MP 1.1 symetrických víceprocesorových strojů a Corollary C-bus systémy. Systémy podporovaly NetWare ODI síťové drivery se snahou zvýšit počet podporovaných síťových rozhraní. Další nové vlastnosti verze zahrnovaly POSIX Threads knihovnu navíc ke starší UI Threads knihovně.

=== Santa Cruz Operation (1995–2001) ===

V roce 1995 Santa Cruz Operation (SCO) získala UnixWare od Novellu. Přesné podmínky této transakce byly sporné, soud následně rozhodl, že si Novell udržel vlastnictví Unixu.

Když byl převod zveřejněn, SCO oznámila, že bude usilovat o sloučení UnixWare s jejím OpenServerem SVR3.2 založeném na OS, avšak první verze UnixWare od SCO byla verze 2.1 v roce 1996. Při vydání UnixWare 2.1 bylo oznámeno, že zamýšlené UnixWare/OpenServer sloučení bylo známé jako projekt Gemini, který bude dostupný v roce 1997 a 64 bitová verze UnixWare byla vyvíjena do roku 1998.

Jedna kontroverzní změna bylo přijetí OpenServeru jako uživatelské licenční politiky. Univel a Novell verze UnixWare povolovaly 2 uživatele v personal edition a neomezené množství uživatelů v server edition. S UnixWare 2.1 server edition zahrnovala licence pro maximálně 5 uživatelů. Zákazníci, kteří by chtěli více uživatelů, si mohli koupit 10, 25, 100, 500 či neomezené rozšíření uživatelské licence.

SCO vydala 3 updaty k UnixWare 2.1. UnixWare 2.1.1, vydaný roku 1996, dostal označení Unix 95. UnixWare 2.1.2 a 2.1.3, dostupné roku 1998, byly převážně verzemi opravujícími závažné chyby.

V roce 1998 firma Compaq vydala balíček známý jako Integrity XC skládající se ze single-system image (SSI) clusterů ze serverů Proliant s verzí UnixWare 2.1 a UnixWare NonStop clusterů.

 

 

=== Caldera/SCO/The SCO Group (2001–současnost) ===

== Typy systému UnixWare ==

Operační systém UnixWare lze rozdělit do dvou skupin: