Verze z 17. 6. 2011, 09:03 editovat JAnDbot (diskuse \| příspěvky) Roboti 1 711 601 editací m r2.5.2) (robot odebral: vi:Nguyên tắc bổ sung změnil: ar:زوج قاعدي; kosmetické úpravy ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 19. 6. 2011, 17:24 editovat zrušit editaci Vojtěch Dostál (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 49 433 editací →‎Watson-crickovské párování: typo Přejít na další porovnání →
Řádek 14: == Watson-crickovské párování == Dvěma základními páry v typické dvouvláknové DNA je AT pár (adenin + thymin) a GC pár (guanin + cytosin), v [[dvouvláknová RNA\|dvouvláknové RNA]] se vyskytuje GC pár rovněž, ale druhým základním párem je AU pár (adenin+[[uracil]]). Pro tyto komplementární páry platí, že jedna z nukleových bází je vždy [[purin]] (A či G), druhá je [[pyrimidin]] (C, T, U).<ref name=cammack /> Jakékoliv jiné kombinace nukleových ~~bátí~~bází by silně deformovaly dvoušroubovici B-DNA a proto se v živých organismech téměř nevyskytují.<ref name=voet>{{citace monografie\| příjmení = Voet \| jméno=Donald \|příjmení2= Voet \|jméno2=Judith \| titul = Biochemie \| vydání = 1. \| vydavatel=Victoria Publishing\| místo=Praha\| rok= 1995\| isbn= 80-85605-44-9}}</ref> V GC páru jsou mezi guaninem a cytosinem tři [[vodíkový můstek\|vodíkové můstky]], zatímco v AT páru jsou pouze dva. V učebnicích se běžně uvádí, že přítomnost tří vodíkových vazeb mezi G a C je důvodem vyšší stability oblastí DNA bohatých na GC páry.<ref>{{citace monografie\| titul = Harper’s Illustrated Biochemistry; twenty-sixth edition\| autor = Robert K. Murray; Daryl K. Granner; Joe C. Davis; Peter A. Mayes; Victor W. Rodwell\| isbn = 0-07-138901-6\| rok=2003}}</ref> Ve skutečnosti jsou pravou příčinou tohoto jevu silné [[patrové interakce]] mezi nad sebou umístěným guaninovou a cytosinovou nukleovou bází.<ref name=Yakovchuk>{{Citace periodika

Párování bází: Porovnání verzí