Antifašistická rada národního osvobození Jugoslávie: Porovnání verzí

* nedotknutelnost [[Vlastnictví#Soukromé vlastnictví|soukromého vlastnicví]]
* hospodářské svobody
 
O právech jednotlivých národů sepsal během prvního zasedání článek [[Josip Broz Tito]]. V něm uvedl, že každý národ, nebo menšina (v rámci předválečné Jugoslávie) mají mít právo na odtržení. Toto právo však nemají mít ti, kteří se dobrovolně poddali okupantům - tedy především [[chorvaté|chorvatští]] [[fašismus|fašisté]] (o kterých se také mluvilo).<ref name="Troud64">{{Citace monografie
| příjmení = Troud
| jméno = Gilles
| odkaz na autora =
| titul = Etnički sukobi u Titovoj Jugoslaviji
| vydavatel = Izdavačka Knjižarica Zorana Stojadinovića
| místo = Sremski Karlovci
| rok = 2001
| počet stran = 324
| isbn =
| kapitola = Stav Kominterne i KP Jugoslavije prema nacionalnom pitanju od 1920. do 1946. godine
| strany = 64
| jazyk = srbština
}}</ref>
 
Jak rostl vliv [[jugoslávští partyzáni|partyzánských sil]] a význam AVNOJe v zahraničí, začaly být okupační síly na Balkáně znepokojeny. Kapitulace [[Itálie]] a ztráta severní Afriky navíc vyvolala obavu, že by se spojenci mohli na Balkáně vylodit a případně otevřít novou frontu. Němci se proto rozhodli s odporem skoncovat. Roku [[1943]] německá armáda zahájila ofenzívu, jejímž úkolem bylo získat zpět kontrolu nad ztracenými územími. Partyzáni očekávali, že kromě nacistů zaútočí také [[četnici]] pod vedením [[Dragoljub Mihailović|Dragoljuba Mihailoviće]] a proto napadli hlavně jeho jednotky. V březnu 1943 se podařilo německou armádu zastavit a získat kontrolu na územích ovládaných četniky, tedy hlavně hornaté a dobře bránitelné oblasti - [[Hercegovina|Hercegovinu]] a [[Černá Hora|Černou Horu]].