Třtice: Porovnání verzí

| zem.šíř = 50° 11' 06"11′06″

| zem.dél = 13° 51' 49"51′49″ <!-- křiž. u OÚ -->

| starosta = Ing. Luboš Hejda

| popisek.foto = Pohled na obec od rybníka Bucku

| znak = FileSoubor:ZNAKTřtice ORIGINALznak obce.jpg

| vlajka = FileSoubor:PRAPOR_ORIGINALFlag of Třtice.jpgjpeg

Obec '''Třtice''' ([[Jednotné číslo|j. &nbsp;č.]], tedy: ''ta Třtice, do Třtice, ve Třtici'') se nachází v &nbsp;[[Okres Rakovník|okrese Rakovník]], kraj [[Středočeský kraj|Středočeský]], zhruba 13&nbsp;km severovýchodně od [[Rakovník]]a a 4,5&nbsp;km severozápadně od [[Nové Strašecí|Nového Strašecí]].

Ke dni 9.&nbsp;10.&nbsp;2009 zde žilo 450 &nbsp;obyvatel.

Asi 3 km od ukončeného úseku rychlostní silnice {{Silnice|R|6|48|}} [[Praha]] -– [[Karlovy Vary]] za Novým Strašecím se v &nbsp;širokém údolí potoka [[Loděnice (přítok Berounky)|Loděnice]] (Kačáku) při jihovýchodním úpatí návrší Kopaniny (506&nbsp;m) rozkládá malebná vesnička Třtice. Podle nálezů zuhelnatělé [[pšenice]] a několika kusů [[štípaná industrie|štípané industrie]] bylo místo osídleno již v &nbsp;[[Neolit|mladší době kamenné]] (před 6 &nbsp;tisíci lety). První písemné zprávy jsou ovšem až ze [[14. století|14.&nbsp;století]] ([[1352]] ''Trssyticz''). Pojmenování je odvozeno podle dr. [[Antonín Profous|Profouse]] od slova ''tresť'', pojmenování pro trstnaté rostliny. Označením ''tresť'', ''trsť'', ''třtí'' by se mohl rozumět [[rákos obecný]] ([[Slovenština|slovensky]] ''trsť obyčajná''), který dosud roste hojně v &nbsp;okolí – lokalita [[V Bahnách]] (rašeliniště a slatinná louka), okolí rybníků i &nbsp;Kačáku (Loděnického potoka). Název je vlastně [[deminutivumzdrobnělina|zdrobnělinou]], tedy označením místa, kde roste malé rákosí (srvsrov. např. [[kroupa]] → [[krupice]]).<ref>

</ref> Jan Brabec v &nbsp;této souvislosti připomíná i &nbsp;dálkovou obchodní stezku, která vedla zdejším podmáčeným terénem.<ref>

Třtice bývala odedávna příslušenstvím hradu [[Křivoklát (hrad)|Křivoklátu]]u, stávala zde [[tvrz]], zemanský statek s &nbsp;[[manstvímanská soustava|manskou]] služebností ke Křivoklátu. Majitelé třtického statku se často střídali -– roku 1458 vlastnil jej Jan Zlýkněz z &nbsp;Lipna, [[1506]] jej měl Mikuláš Kába z &nbsp;Rybňan. V &nbsp;[[16. století]] patřila jedna část Třtice ke [[Mšec]]i a jiná část ke Křivoklátu. Oboje připadlo pak k &nbsp;panství [[Krušovice]]. Posledním majitelem nájemného dvora byl Václav Kasalický, který byl 8. &nbsp;října [[1941]] zatčen a jako bývalý československý důstojník a náměstek sokolské župy umučen v &nbsp;[[Koncentrační tábor Auschwitz-Birkenau|koncentračním táboře v &nbsp;Osvětimi]]. Od roku [[1776]] měla obec [[základní škola|školu]]. V &nbsp;roce [[1928]] byl do vsi zaveden [[telefon]] a &nbsp;o &nbsp;rok později se poprvé rozsvítilo elektrické světlo.

Dnes ve Třtici žije kolem 400 stálých obyvatel, jsou zde dvě soukromé hospody a dva obchody. V &nbsp;obci byl již zbudován [[vodovod]], nyní{{kdy?}} se pracuje na [[kanalizacestoková síť|kanalizaci]]. Na katastru obce leží velký [[Bucký rybník|rybník Bucek]], vyhledávané rekreační středisko. V &nbsp;mělkém údolí mezi rybníkem Bucek a silnicí Třtice – Nové Strašecí (nedaleko od silnice Praha – Karlovy Vary) se rozkládá chráněný mokřad, nevelká [[přírodní rezervace]] [[V Bahnách]].

Základem znaku je vertikální rozdělení na tři pole. V &nbsp;prostřední části na zeleném poli je symbolizována trsnatá rostlina, podle které je nejspíše obec pojmenována. Rostlina a obě krajová pole jsou okrově zlatá. Tato barva symbolizuje [[opuka|opuku]], která je od pradávna základním stavebním materiálem tohoto kraje. Tato usazená hornina se v &nbsp;blízkosti i &nbsp;těžila. Dosud se láme v &nbsp;obci [[Hředle (okres Rakovník)|Hředle]], kde jsou také nově pořádána sochařská sympozia. Starší zástavba (kostel, rodinné domky i &nbsp;stodoly) je v &nbsp;obci pouze z &nbsp;tohoto materiálu. Okrově zlatá má současně charakterizovat i &nbsp;dva hřbítky zvlněného terénu, mezi kterými obec leží – Kopanina jako nižší výběžek masivu [[Džbán (geomorfologický celek)|Džbán]] a Barboru přecházející v &nbsp;Žalý. Zelená symbolizuje zemědělskou činnost, která byla vždy základem obživy zdejších obyvatel. Chmelnice už dávno vystřídala pole s &nbsp;obilovinami, řepkou a bramborami. Modré vlnité břevno symbolizuje [[Loděnice (přítok Berounky)|Loděnický potok]] zvaný Kačák a na něm kaskádu rybníků i &nbsp;rezervaci.

''List tvoří tři vodorovné pruhy – žlutý, zelený a žlutý v &nbsp;poměru 3&nbsp;: &nbsp;5 &nbsp;: &nbsp;3, poměr šířky k &nbsp;délce listu je 2 &nbsp;: &nbsp;3.''

Prapor ponechává celou barevnou symboliku (žlutá jako symbol opuky a zelená jako symbol zemědělské činnosti, lesů i &nbsp;plošné rozdělení. Na rozdíl od znaku je zjednodušen tím, že v &nbsp;prostředním zeleném poli chybí trsnatá rostlina. To umožňuje věšet prapor vodorovně i &nbsp;svisle.

Kostel [[Svatý Mikuláš|sv. &nbsp;Mikuláše]] byl původně [[Gotická architektura|gotickou]] stavbou a [[Patrocinium|zasvěcen]] patrně [[Svatý Václav|sv. &nbsp;Václavu]], což by mohl dokazovat záhadný, dosud ne uspokojivě rozluštěný nápis na kameni ve zdi kostela na východní straně za [[Presbytář|kněžištěmkněžiště]]m. Ve druhé čtvrtině [[18. století|18.&nbsp;století]] prošel chrám významnou [[Barokní architektura|barokní]] přestavbou podle návrhu architekta [[František Ignác Prée|F. &nbsp;I. &nbsp;Prée]]. V &nbsp;době kolem roku [[1840]] byl kostel upraven do dnešní podoby. Stavba je jednolodní, sklenutá [[Klenba#Klenba valená|valenou klenbou]] s &nbsp;[[luneta]]mi, čtvercovýčtvercové [[presbytářkněžiště]] je plochostropýplochostropé. Kostelní věž, zakončená cibulovitou bání, skrývá vinou válečných rekvizic už jen jediný [[zvon]] ze čtyř – zvon ''Svaté Trojice'' z &nbsp;dílny rakovnického mistra [[Matouš Flemmik|Flemmika]] z &nbsp;roku [[1607]]. Hlavní [[oltář]] z &nbsp;roku [[1881]] namaloval Z. &nbsp;J. &nbsp;Bernard. Roku [[1875]] byla na postranní oltář přivezena socha Panny Marie z &nbsp;pražského [[Kostel svaté Máří Magdaleny (Praha, Malá Strana)|kostela sv. &nbsp;Maří Magdaleny]] na Malé Straně v &nbsp;Karmelitské ulici. Unikátní cínová [[křtitelnice]] patří dnes k &nbsp;expozici hradního muzea na Křivoklátě.

Pomník 27 &nbsp;vojákům z &nbsp;obce padlým v &nbsp;[[První světová válka|1. &nbsp;světové válce]] byl odhalen 21. &nbsp;května [[1923]] u &nbsp;[[Lípa svobody|Lípy svobody]], zasazené 3. &nbsp;listopadu [[1918]]. Autorem je kamenosochař Ťoupalík ze [[Mšec]]e. Na pomník obětem války přibyla bílá mramorová deska se jmény padlých a umučených za [[Druhá světová válka|2. &nbsp;světové války]].

Škola ve vsi existovala již v &nbsp;roce [[1776]]. Nová škola byla postavena roku [[1826]] (čp. &nbsp;80) a další se stavěla až za druhé světové války – zahájení výuky se konalo v &nbsp;září [[1940]]. S &nbsp;ohledem na [[Druhý demografický přechod|demografický pokles]] byla škola zrušena v &nbsp;roce [[1978]]. Dům čp. &nbsp;80 byl v &nbsp;roce [[2002]] zrekonstruován na obecní úřad.

Rybník Bucek o &nbsp;rozloze 25,7 &nbsp;ha (jiný údaj 24,5 &nbsp;ha) je druhý největší rybník v &nbsp;regionu. Rozkládá se na horním toku potoka [[Loděnice (přítok Berounky)|Loděnice]] (kačáku) zhruba 1,5&nbsp;km jihozápadně od Třtice. O &nbsp;rybníku ještě v &nbsp;roce [[1725]] nebylo ani zmínky, avšak na základě určení stáří památkově chráněných [[dub letní|dubů letních]], které zpevňují svými kořeny hráz, můžeme stanovit stáří hráze nejméně na 400 let. Pod hrází rybníka stával do roku [[1931]] ''Budský mlýn'', známý pod názvem posledního majitele Václava Fouska – ''Fouskův mlýn''. V &nbsp;současnosti je rybník Bucek (malý i &nbsp;velký) a navazující kaskáda tzv. mšeckých rybníků (Velká a Malá Punčocha, Mlýnský, Pilský, Bilský a Červeňák), centrem rekreační oblasti chatařů. Na Bucku leží i &nbsp;několik [[kemp]]ů, takže se stává přirozeným centrem pro vodní rekreaci, houbaření v &nbsp;rozsáhlých lesích a cykloturistiku.

=== [[Přírodní rezervace [[V Bahnách]] ===

Tato [[přírodní rezervace]] se nachází v &nbsp;katastrálním území Třtice v &nbsp;mělkém údolí asi 1&nbsp;km jižně od Třtice, v &nbsp;nivě Loděnického potoka za chatovou osadou pod Buckým rybníkem, západně od silnice Třtice – Nové Strašecí. Lokalita pozemků se nazývá ''V &nbsp;Bahnách''.

Chráněné území bylo vyhlášeno již v &nbsp;roce [[1952]], jeho rozloha činí 8,6&nbsp;ha, nadmořská výška 422&nbsp;m. Jedná se o &nbsp;[[rašeliniště|rašelinnou]] louku s &nbsp;bohatou květenou a společenstva slatin. Na lokalitě V &nbsp;Bahnech se vyskytuje řada chráněných rostlin i &nbsp;živočichů.

Převažujícími rostlinami jsou [[rákos obecný]] a [[olše lepkavá]], které doprovázejí [[pcháč zelinný]], [[pcháč bahenní]], [[kakost bažinný]], [[vrbina obecná]] či [[kostřava luční]]. V &nbsp;rákosinách se vyskytují též [[bezkolenec modrý]], [[čertkus luční]], [[krvavec toten]], [[vrba rozmarýnolistá]], [[ostřice Davallova]], [[vachta trojlistá]] a [[hořec hořepník]]. Prolákliny porůstá vícero druhů [[rašeliník]]u, též [[rosnatka okrouhlolistá]], [[bublinatka jižní]], [[kohátka kalíškatá]], [[tolije bahenní]] či [[všivec ladní]], na rašelinných odkryvech lze spatřit [[tučnice obecná|tučnici obecnou]].

Z &nbsp;typických živočichů pro nížinná rašeliniště lze zmínit [[ještěrka živorodá|ještěrku živorodou]] nebo [[hraboš mokřadní|hraboše mokřadního]].

Vrstva [[Rašelina|rašeliny]] tady dosahuje síly i &nbsp;320 &nbsp;cm, a proto se dokonce těžila pro potřebu [[Mšené-lázně|lázní Mšené]] u &nbsp;Budyně. Území vyžaduje trvalou péči, zejména kosení. Majitel pozemku Ing. &nbsp;Ivan Kasalický nechal zpracovat projekt, podle kterého se realizovaly asanační práce v &nbsp;letech 1994 – 20031994–2003 na tomto území. Plán péče pro chráněné území vychází ze zákona ČR č. &nbsp;114/92 &nbsp;Sb. o &nbsp;ochraně přírody a krajiny a prováděcí vyhlášky č. &nbsp;395/92 &nbsp;Sb.

Mezi chráněné objekty patří i &nbsp;dva stromy – [[dub letní|duby letní]], jejichž stáří se odhaduje na 400 &nbsp;let a svými kořeny zpevňují hráz Buckého rybníka. Duby zde byly tři, ale po jednom zbývá jen torzo kmene. Duby byly patrně vysazeny v &nbsp;době založení rybníka Bucek.