Josef Slavík: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m +Portál Hudba
+ 2 foto
Řádek 4:
==Dětství a učení==
 
Josef Slavík se narodil se v Jincích v [[rodina|rodině]] učitele a hudebníka.[[File:Jince rodný dům Josefa Slavíka.jpg|thumb|left|Rodný dům Josefa Slavíka v Jincích]] V devíti letech byl ve hře na [[housle]] tak zručný, že zastával [[primárius|primária]] v [[smyčcové kvarteto|kvartetu]] [[hrabě]]te [[Rudolf]]a z Vrbny v [[Hořovice|Hořovicích]], kam se Slavíkova rodina přestěhovala. Když hrabě rozpoznal jeho [[talent]], zavezl jej do Prahy k řediteli [[konzervatoř]]e Daviši Weberovi. Ten svěřil jeho houslovou výchovu znamenitému pedagogu B. V. Pixisovi. Hrabě pak hradil náklady na chlapcovo [[studium]]. Svého [[mecenáš]]e Slavík nezklamal. Cílevědomě se vrhl do studia houslové [[Hra|hry]], žádný technický problém před ním neobstál. Komponoval též houslové skladby [[virtuóz]]ního charakteru. O touze vyniknout svědčí i jeho [[absolvent]]ský ''Houslový koncert fis moll'' o němž Pixis prohlásil: ''„Je vůbec rozumné psát takový nesmysl, když to nikdo nezahraje?“'' Slavík však koncert zahrál k údivu svého učitele i posluchačů.
 
==Plodná léta==
Řádek 10:
Po absolutoriu se stal [[koncertní mistr|koncertním mistrem]] ve [[Stavovské divadlo|Stavovském divadle]]. Přitom stále tříbil svou techniku a zdokonaloval přednes. Komponoval i další skladby, ''Caprice D dur'' a ''Grand potpourri E dur'', jež sám hrával na koncertech v českých městech a později i v cizině.
 
V roce [[1825]] odešel do [[Vídeň|Vídně]], kde přijal místo v [[císař]]ské kapele a věnoval se též sólistické činnosti. Vídeňské obecenstvo si brzy podmanil svým nedostižným uměním. Dopisovatel [[Allegemeine Zeitung]] o něm psal, že ''„ukazuje uměleckou zručnost v překonávání největších těžkostí. [[File:Jince_památník Josefa Slavíka.jpg|thumb|left|Památník Josefa Slavíka v Jincích naproti jeho rodnému domu]] Přímo zářnými momenty hry tohoto mladého umělce jsou pasáže v [[dvojhmat]]ech a [[sexta (hudba)|sextách]], absolvované v nejvyšší rychlosti a přesnosti, [[arpeggio|arpeggia]] všech druhů a ve všech polohách, konečně i hra 96 [[nota|not]] [[staccato]] na jeden tah [[smyčec|smyčcem]]!“'' V téže době ohlásil [[Niccolò Paganini|Paganini]] sérii koncertů v habsburské metropoli. Po koncertě, na němž hrál slavný [[Itálie|italský]] houslista poprvé své zvonkové [[rondo]], přijal Paganini v kruhu hudebníků i Slavíka, aby vyhověl jeho prosbě předvést mu své umění. Nic netušícímu mistrovi zahrál český houslista i jeho zvonkové rondo které si zapamatoval po jednom poslechu. Vypráví se, že Paganini tehdy k českému mistrovi pronesl: "Vy jste [[ďábel]]! Svět se třese, když hrajete." Slavík zamýšlel dosáhnout úspěchu i v [[Paříž]]i, ale nedokázal se prosadit proti pletichám tamních hudebních kruhů.
 
Po návratu do Vídně se v [[listopad]]u [[1830]] seznámil s [[Frederyk Chopin|Frederykem Chopinem]]. I on byl okouzlen Slavíkovou hrou. Svým známým o novém příteli psal: ''„Velký, v pravdě geniální houslista, velice si s ním rozumím. Je to Paganini, ale omládlý, který časem předčí prvního. Jeho [[hra]] bere posluchačům [[řeč]] a do očí jim vhání slzy, rozplakal by i tygry!“'' Slavík také zkomponoval ''Houslový koncert a moll'' a ''Variace na G struně''.