Wikipedie:Pískoviště: Porovnání verzí

Přidáno 5 956 bajtů ,  před 10 lety
Tento článek je sestavený tak, že se dá volně doplňovat.
(Tento článek je sestavený tak, že se dá volně doplňovat.)
<!-- ************ Prosíme, NEMĚŇTE nic nad tímto řádkem. Díky. ************ -->
 
= Zajímavosti z vesmíru =
'''Toto''' není běžný článek. Tento článek bude obsahovat zajímavosti, ale trochu i encyklopedické poznatky. Do tohoto článku jsem napsal vše, co jsem mohl. Je sestavený tak, že se dá volně doplňovat, takže neváhejte.
== Malá ochutnávka ==
=== Materiál používaný ve vesmíru pomáhá na silnicích ===
Francouzští vědci vyrobili z polyetylenových vláken, používaných ve vesmírném programu ESA speciální kalhoty pro motocyklisty. Motocyklisti byli doposud chráněni všude na těle, jen ne na nohách. Docházelo k těžkým pádům a vážným poraněním kůže závodníků. Polyetylen je velmi pevný a byl využit jako půl milimetru tlusté vlákno, dlouhé 30 km k propojení dvou družic na oběžné dráze. Motocykloví závodníci zkoušeli různé materiály, nejvhodnější se zdál velmi slavný kevlar. Ten se ovšem v slunečním záření rozpadá. Polyetylenové kalhoty jsou extrémně trvanlivé a pevné. V současnosti jsou tak používané, že jejich výrobci mají zakázky na několik let dopředu.
=== Vesmírné vynálezy ===
Dnes se na zemi požívá mnoho věcí, které byly objeveny, nebo zlepšeny díky pokroku vesmírných technologií. Zde jsou příklady:
Čističe vzduchu, lyžařské brýle, vylepšené kotoučové brzdy, chirurgické nástroje, přípravky proti reznutí, systémy předvídající zemětřesení, ohnivzdorné materiály, detektory ohně, ploché televizory, potravinové obaly, vysokokapacitní baterie, miniaturizace obvodů, potlačení hluku, ochranné obleky, detektory úniků radiace, robotické ruce, satelitní navigace, vylepšené školní autobusy, odolné čočky, zpracování odpadu, systémy na sluneční energii, varování před bouřkami – Dopplerův radar, protiskluzové zimní pneumatiky, čističe bazénů, tuby na zubní pastu.
=== Vstala z mrtvých ===
Družici Galaxy 15, obíhající naši zemi považovala její organizace Intelsat za nefunkční. Družice nekomunikovala a vědci se obávali, že ohrozí okolní satelity. Po necelém roce se najednou sama resetovala a spojila se střediskem. Vědci tvrdí, že družice je nyní plně funkční.
=== Vesmírný odpad ===
Nedávno vydaná zpráva bezpečnostních expertů varuje před narůstající hrozbou vesmírného odpadu na oběžné dráze Země. Na zemské orbitě se nachází několik stovek tisíc kusů odpadu zničených družic, vyhořelých stupňů raket a jiných součástek. Problém je jak v pádu velkých nehořících částí odpadu, tak v srážce ISS nebo menších satelitů s odpadem. Americké obranné systémy monitorují přes 21 000 kusů odpadu větších než 20 centimetrů.
=== Obavy z roku 2013 ===
V dnešní době už víme, že slunce má jedenáctileté cykly aktivity. Poslední klidový cyklus začal v roce 1996. Z neznámých důvodů se protáhl. Skončit má až v roce 2012. Rok 2013 má být velmi horký. Sluneční aktivita dosáhne svého maxima a odborníci se obávají jevů, které můžou ovlivnit všechny lidi na Zemi. Slunce o sobě dává vědět, že za několik let vypukne velká sluneční bouře. Poslední maximum v roce 1994 ohrozilo energetické sítě a zkolabovalo některé telekomunikační družice. To se má mnohonásobně silněji opakovat právě v roce 2013. Některé předpoklady tvrdí, že protože se od roku 1994 významně rozvinuly komunikační technologie, dotkne se bouře i internetu a nových technologií. Plná obnova by prý mohla trvat až 10 let. Jestli se všechno splní, si musíme počkat dva roky. Jedno nám ale vadit nebude – i ve střední Evropě bude vidět polární záře.
== Vesmírné lety a sondy ==
=== Americké rekordy v dobývání vesmíru ===
==== Program Apollo ====
Apollo byl asi nejznámější americký program v dobývání vesmíru. Hlavním cílem bylo dosáhnout Měsíc. Cíl byl splněn v roce 1969. Dopravním prostředkem tohoto programu byla loď Apollo. Protože v době běhu tohoto projektu byla Amerika ve vesmírném závodu s Ruskem, lodě byly stavěny narychlo a nekvalitně. To způsobilo havárii Apolla 1, které shořelo při nacvičování. Existují i teorie, že lety na Měsíc byl podfuk.
===== Havárie Apolla 1 =====
Vesmírná loď byla zničena při požáru. Požár vznikl při simulaci odpočítávání – z kabelu přeskočila jiskra a v prostředí z čistého vzduchu se požár rychle šířil. V lodi uhořela celá tříčlenná posádka.
===== Apollo 11 – 1. na měsíci =====
Modul odstartoval roku 1969. Po jednom a půl obletu Země zamířil k Měsíci. Při přistání byl trochu problém, protože počítač nabral trochu chybný kurz. Nakonec přistáli pár kilometrů od původního místa přistání. Za první slova po přistání se považují slova Neila Armstronga: „Houstone, tady je základna Tranquility. Orel přistál.“ Ve skutečnosti to byla slova Buzze Aldrina při dotknutí jedné nohy modulu a Měsíce: „Kontakt svítí.“ Šest a půl hodiny po přistání šli kosmonauti ven z lodě a Neil Armstrong řekl při slézání ze schodů: „Je to malý krok pro člověka, ale velký skok pro lidstvo.“ Na Měsíci nechali první lidské stopy a do měsíční horniny zapíchli americkou vlajku. Dvě a půl hodiny strávili kosmonauti sbíráním vzorků horniny a fotografováním. Kosmonauti bez problémů přistáli v Tichém oceánu.
=== Ruské rekordy v dobývání Měsíce vesmíru===
==== Luna 2 ====
Vážila 390 kg. V září (septembri) 1959 dopadla na povrch Měsíce. Dopadla mezi krátery Archimedes a Autolycus. Potvrdila dřívější předpoklad, že Měsíc skutečně nemá magnetické pole.
==== Luna 3 ====
Byla téměř o 111 kg lehčí než Luna 2. Týden po dopadu sondy Luna 2 vyfotila odvrácenou stranu měsíce. Byla vůbec prvním objektem vytvořený lidmi, kterému se to podařilo.
==== Luna 9 ====
První sonda, která na měsíc nedopadla, ale přistála. Přistála v Oceánu bouří a o den později na zemi poslala fotky měsíčního povrchu. Obavy, že měsíční povrch neunese 1000 kg vážící těleso, se nepotvrdily.
==== Luna 10 ====
Stala se první umělou družicí Měsíce. Odstartovala roku 1966. Fungovala jen 2 měsíce a Měsíc oběhla celkem 460x. Byla vybavena zařízeními na výzkum slunečního záření a detektory meteoritů.
==== Gagarinův úspěch ====
Těsně po deváté hodině moskevského času to všechno začíná – první člověk jde startovat do vesmíru. V kosmické lodi Vostok 1 je kosmonaut Jurij Alexejevič Gagarin.
 
''3:00'' – Zkoušky systémů lodi Vostok 1 začínají. V této době Gagarin ještě spí. Meteorologové zjišťují počasí v době přistání i staru, inženýři prověřují komunikační kanály.
 
''5:30'' – Kosmonauty budí jejich lékař. Jak Gagarin tvrdil – posnídali z tub masové pyré, džem z černého rybízu a vypili kávu.
 
''6:00'' – Kosmonaut jde do skafandru a zkouší ho. Nasadí si bílou kuklu a hermetickou přilbu s nápisem CCCP (v azbuce psané SSSR). Potom jsou autobusem odvezeni na místo startu.
 
''6:50'' – Autobus zastavuje přímo u rakety. Plán říká, že kosmonaut musí sedět v raketě již dvě hodiny před startem. V pozorovně jsou přední Sovětští politici a konstruktéři lodí.
 
''6:55'' – Gagarin nastupuje do rakety. Dva pomocníci jej usazují do křesla Vostoku 1. Gagarin testuje spojení s centrem.
 
''7:55'' – Do startu zbývá více než hodina. Je nutné utáhnout 30 šroubků (skrútiek), které drzí pancéřové dveře na sém místě. Po zašroubování objeví velení chybu: spoj KP-3 ukazuje otevřené dveře. Technici tedy musí 30 šroubků znova odšroubovat a ověřit uzavřenost. Poté technici ohlásí, že je vše v pořádku. Gagarin si celou dobu zpívá.
 
''8:15'' – Všichni technici odcházejí k řídícímu bunkru, který je od rakety vzdálen několik set metrů. Raketa se pomalu vzpřimuje, dokud její špička nemíří kolmo na oblohu. Do startu zbývá 40 minut.
 
''8:55'' – zbývá minuta do startu odpočítávání. Podle lékařské zprávy je Gagarin klidný a má tep 65 úderů. Začíná proplachování kanálů dusíkem, který odstraňuje kyslík. Do palivových nádrží je vháněn dusík, který tlačí palivo do spalovacích komor.
 
''9:06'' – Zbývá 27 sekund do zážehu motorů. Od rakety se odklánějí všechny rampy. Končí průplach kanálů. 14 sekund do startu. Zážeh! 20 trysek vychrlí plameny, které loď obalí dýmem.
 
''9:07'' – Raketa se odtrhává od země, zrychluje a mizí. Cituji: „Zaslechl jsem rostoucí hukot a hvízdání a ucítil, jak se trup otřásá a zvolna se odlepuje od země. Burácení nebylo silnější, než je slyšet v kabině proudového letadla. Začalo vzrůstat přetížení a nepřekonatelná síla mě tlačila hluboko do křesla. Nemohl jsem pohnout ani rukou ani nohou. Věděl jsem však, že tento stav nepotrvá věčně, že na oběžné dráze povolí,“ To řekl novinářům později Gagarin.
 
''9:14'' – Odděluje se nosná raketa. Vostok nyní pluje ve výšce 250 kilometrů nad zemí. Gagarin je první člověk na oběžné dráze. Užasle sleduje zemi při stavu bez tíže. Lidé v řídícím středisku jásají.
 
''10:34'' – Po jednom obletu země a 87 minutách strávených v kosmu se Gagarin začne připravovat na návrat. Zapne se brzdící motor. Vostok začíná klesat k atmosféře. Cituji: „Plášť lodi se rychle rozpaloval a já viděl děsivě červený obraz plamene běsnícího okolo ní. Ačkoliv všude bylo ohnivé peklo, v kabině bylo pouhých 20 stupňů. Loď začala nepříjemně rotovat, ale po chvíli se ustálila a dále klesala již normálně,“ Tak popsal Gagarin snad jedinou nepříjemnou událost za doby letu. Rotaci způsobuje neoddělení kabiny od motorů. Stále jsou spojeny kabelem, který měl být přetržen řízeným výbuchem výbušniny, ta však selhala. Naštěstí však kabel v atmosféře shořel.
 
''10:40'' – Po vstupu do atmosféry se aktivuje brzdící padák. Po něm se vysune hlavní padák. Ale i přesto je tato rychlost velká – asi 10 metrů za sekundu. Proto se Gagarin ve výšce 7 kilometrů i s křeslem z lodi katapultoval s klasickým padákem, na který byl jako aktivní pilot zvyklý.
 
''10:55'' – Let úspěšně končí. Vostok dopadne nepoškozen na zorané pole. Gagarin na padáku úspěšně dopadne. Tento let byl téměř bez komplikací.
 
O deset let napsal Neil Armstrong: „Jurij Gagarin nás všechny pozval do vesmíru.“
=== Konec raketoplánů – zajímavosti na rozlučku ===
Amerika vytvořila celkem 7 raketoplánů. Raketoplány byly vybudovány za účelem ušetření peněz – rakety byly příliš drahé. Raketoplány byly součástí programu Space Shuttle. Tento program měl ale i jiné cíle, které nebyly nikdy splněny. Měly být vyvinuty i prostředky pro dopravu Země-Měsíc a speciální tahače, dopravující družice na orbitu Země. Žádný z těchto cílů nikdy nebyl uskutečněn. Při porovnání s původními návrhy nebyly plně naplněny ani očekávání raketoplánů. Navíc se odhalilo, že původní odhady cen byly značně podceněny.
==== Pathfinder ====
Pathfinder nikdy nebyl ve vesmíru – je to pouze pozemní maketa. Ale přeci jen se jeho malá část vesmíru dočkala. Jeho SRB (Solid Rocket Booster) neboli pomocné vzletové stupně se použily u letuschopných raketoplánů, kterých vzletové stupně už nebyly použitelné. V současné době se používá pro muzejní účely.
==== Enterprise ====
Enterprise poprvé vzlétl v únoru (februári) 1977. Nikdy ovšem nebyl ve vesmíru. Původně se měl jmenovat Constitution (ústava), ale fanoušci seriálu Star-trek vytvořili petici, která způsobila přejmenování raketoplánu na Enterprise – název hlavní lodě tohoto filmu. Při jeho prvním letu byl upevněn na speciálním Boeingu 747. Bez posádky letěl celkem osmkrát. Při jeho letech byly měřeny vlastnosti letu atd. Během dalších měsíců zde byla dvoučlenná posádka. Do vesmíru letět nemohl, protože neměl tepelnou ochranu ani kyslíkovodíkové motory. Byl požit pro sestrojení rampy pro raketoplány schopné letu. V současné době je v muzeu.
==== Columbia ====
Columbia byl první raketoplán, který se dostal do vesmíru. Hned na začátek se při pozemních testech otrávili dusíkem 2 lidé. Potom už vzlétla bez potíží. Během první mise obkroužila zemi celkem 36x. Až její pátá mise měla nějaký účel – dopravit dvě komunikační družice na oběžnou dráhu země. Raketoplán Columbia uskutečnil celkem 28 letů na oběžnou dráhu. Ve vesmíru strávil 300 dní. Columbia obletěla zemi celkem 4808x a nalétala při tom přes 200 mil. km. Poslední mise Columbie byla úspěšná. Naplánované experimenty byly ukončeny dokonce o dva dny dřív. Raketoplán celkem čelil dvěma drobným technickým problémům. Ovšem při návratu 1. 2. 2003 vybouchl.
==== Challenger ====
Challenger se stal druhým raketoplánem, který byl vypuštěn na oběžnou dráhu. Původně však na oběžnou dráhu letět neměl. Měl totiž velmi smutnou, ale důležitou úlohu – měl sloužit k destrukčním zkouškám. Ale testy zjistily, že při přestavbě může být využit jako plnohodnotný stroj. Zprvu se inženýři usilovali přestavit Enterprise, ale ukázalo se, že přestavět Challenger bude výhodnější. Od prvního letu se nevyužíval ani necelé tři roky, protože byl zničen při explozi 28. 1. 1986. Challenger zlomil některá vesmírná prvenství. Např. byl první raketoplán, z kterého se vydali kosmonauti do volného prostoru. Také vynesl do vesmíru i první Američanku. Při poslední misi Challenger 73 vteřin po startu explodoval. Celá sedmičlenná posádka zahynula.
==== Discovery ====
Discovery byl nevytíženějším raketoplánem vůbec. Jeho poslední let se měl uskutečnit v listopadu (novembri) 2010. Start byl však celkem osmkrát odložen. Jeho poslední mise měla dopravit náhradní díly na ISS. Do kosmu vzlétl 40x. Zemi oblétl 5628x (to je přibližně 142 na jeden let). Nalétal přes 230 milionů km. Discovery má ale i jiné zásluhy. Měl vynést do vesmíru dnes velmi známý Hubbleův teleskop. Ovšem v den startu nastala potíž – v nákladovém prostoru se vyskytli moskyti. NASA ovšem nečekané astronauty v raketoplánu nechtěla. Poblíž teleskopu se však proti nim nemohly použít prostředky, proto je několik dní chytali do nastavených pastí. Nakonec úspěšně odstartoval a vynesl Hubbleův teleskop do kosmu.
==== Atlantis ====
Vědci při jeho konstrukci využívali předchozí zkušenosti, proto byl postaven dvakrát rychleji než Columbia a zároveň byl o 3 tuny lehčí. Jeho první mise měla za účel vynést do kosmu dva vojenské komunikační satelity. Tato mise byla přísně utajena. Podobné mise se dalších 6 let 4x opakovaly. Od roku 1995 naopak USA se svými bývalými nepřáteli začala spolupracovat. Uskutečnil totiž celkem 7 letů k ruské stanici Mir. Při druhém letu na ni připevnil modul, který umožňoval výměnu astronautů. V listopadu (novembri) 1997 byl umístěn na pozemní základnu a 20 měsíců byl renovován. Vědci opravili celkem 165 dílů a součástek. Atlantis po renovaci začal sloužit jako autobus na lince ISS – Země. Původně měl jít Atlantis do důchodu v roce 2008, ale pracovníci NASA rozhodli, že je na výslužbu v moc dobrém stavu. Nyní je uložen v garáži NASA a je k dispozici v případě pohotovosti. Zatím o něj projevilo zájem 20 světových muzeí. Cena se pohybuje okolo 29 milionů dolarů.
==== Endeavour ====
Byl postaven jako náhrada Challengeru. Při stavbě použili nevyužité díly ze stavby raketoplánů Discovery a Atlantis. Původně se uvažovalo o přestavbě Enterprise, ale vytvoření úplně nového stroje se ukázalo výhodnější. Jednou z jeho nejvýznamnějších misí byla mise STS-61. Cílem bylo opravit a zrenovovat Hubbleův vesmírný teleskop. Ten nedělal ostré fotky a při vstupu a výstupu ze zemského stínu se mu kmitaly solární panely. Kosmonauti na misi nacvičovali v bazénu, který simuloval stav bez tíže. Strávili v něm přes 700 hodin. Tato mise proběhla bez sebemenších problémů. Výměna zařízení, které dělalo neostré fotky, trvala 7 hodin a 54 minut. Výměna vadných solárních panelů trvala 6 hodin a 48 minut. Během mise byl teleskop uchycen k montážní plošině. Poté byl vypuštěn zpět na svou oběžnou dráhu.
====Rusové a raketoplány====
Američané nebyli jediní, kdo měl raketoplány. O raketoplány se pokoušeli i Sověti. Sovětské raketoplány nestartovaly u rampy, ale byly vynášeny raketou Eněrgija(Знергия). V roce 1986 byl postaven první Sovětský raketoplán – Buran (Sněhová vánice). Na první pohled se od amerických raketoplánů nelišil. Odlišné byly kapacity: V amerických raketoplánech museli být minimálně 2 lidé. Zato sovětské mohly letět bez pilota – řízené ze země. Americké raketoplány jich vzali maximálně 8. Do sovětských se vešlo až 10 lidí. Rozdíl byl také ve vynášení na oběžnou dráhu: Americké raketoplány měly velkou palivovou nádrž a dva boční motory na tuhé palivo. Ty se odhazovaly asi po 2 minutách letu. Buran vynášela již zmiňovaná raketa Eňergija. Buran letěl do vesmíru pouze jednou. Potom Rusům došly peníze a Buran se již do kosmu nepodíval. Buran měl mít i další sourozence. Rusi chtěli mít také pět raketoplánů. Druhý se měl jmenovat Ptička (ptáček) a třetí asi Bajkal. Poslední dva zůstaly navždy beze jména. Ptička byla postavena v roce 1988 i se všemi systémy. Byl to finančně nejnáročnější projekt ruské kosmonautiky a kvůli tomu byl celý uzavřen. Z nedostatku financí byl zastaven v roce 1993.
==Vesmírné objekty==
===Náš Měsíc===
Měsíc je přirozenou družicí naší planety. Můžeme jej vidět každou noc na obloze. '''Průměrná vzdálenost od země''': 384 400 km. '''Průměr''': 3 476 km, což je 27 % průměru země. '''Plocha povrchu''': 7,4 % plochy povrchu země. '''Objem''': 2 % objemu země. '''Hmotnost''': 1,2 % hmotnosti Země. '''Gravitace na měsíčním rovníku''': 17 % pozemské gravitace na rovníku.
Nejpoznatelnějším účinkem měsíční gravitace je příliv a odliv. Moře na straně přivrácené k Měsíci je přitahováno silněji, protože je blíž. To způsobuje příliv. Na druhé straně je moře přitahováno slaběji, protože je od měsíce dál. To vytváří příliv i na druhé straně. I přes to, že gravitace Slunce je mnohokrát větší než gravitace Měsíce, její působení je přibližně dvakrát menší. Pokud je Měsíc na spojnici Země a Slunce, gravitace se sečtou a dvakrát za měsíc vnikne skočný příliv a odliv. Měsíc nemá atmosféru, proto je obloha temná i ve dne. Od chvíle začátku života na Zemi nebylo na Měsíci žádné zemětřesení ani výbuch sopky. To znamená, že všichni živí tvorové žijící na Zemi vidí stále ten samý Měsíc. Ze Země vidíme jen přivrácenou stranu Měsíce. Odvrácenou stranu poprvé vyfotila sovětská sonda Luna 3.
===Pluto===
Do srpna (augusta) 2006 bylo Pluto planetou. Podle nových podmínek, však již planetou být nemohlo. Planeta musí splnit tyto podmínky:
 
1. Musí obíhat okolo Slunce.
 
2. Musí mít dostatečnou hmotnost, aby jeho hmotnost udržela kulatý tvar tělesa.
 
3. Jeho gravitace musí při oběhu Slunce přitáhnout vše kolem sebe, aby byla dráha tělesa „vyčištěná“.
 
Proč Pluto tedy není planeta? První dvě podmínky splňuje. Ale co třetí? Pluto není dost hmotné na „vyčištění“ svojí oběžné dráhy, proto ho Mezinárodní astronomická unie vyškrtla ze seznamu planet a zařadila ho jako trpasličí planetu.
===Komety===
Komety jsou ledové balvany cestující kolem Slunce. Jsou složeny z materiálů uvolněných výbuchy hvězd. Odhaduje se, že ve sluneční soustavě je přes 100 miliard komet. Zatím jich bylo objeveno přes 1000. Největší pozorované komety mají v průměru 30 km. Při přiblížení komety k slunci roztává led na povrchu a uvolní uvnitř skrytý prach. Tyto prachové částice patří mezi nejstarší prach ve sluneční soustavě, proto z něj můžeme získat informace o minulosti naší soustavy.
Většinu doby jsou komety velmi daleko od Slunce. Jednou za čas nějaká letí ke slunci. Existují dvě možnosti:
 
1. Některé (např. Halleyova kometa) jsou chyceny gravitací Slunce. Ty potom krouží kolem Slunce, dokud docela neroztají nebo se nesetkají s planetou. Halleyova kometa má průměr 16 km a vrací se za každých 76 let. Naposledy zde byla v roce 1986. Příští návštěva bude v roce 2061. Jiným kometám to trvá mnohem déle. Například kometa Hjakutake se vrátí až za 110 000 let.
 
2. Moc rychle letící nebo příliš vzdálené komety se již nikdy nevrátí. Pokračují dále do vesmíru třeba k jiné hvězdě.
===Proxima Centauri===
'''Druh''': červený trpaslík
 
'''Souhvězdí''': Kentaur
 
Původně se přepokládalo, že nejbližší hvězdou od Slunce je Alfa Centauri. Teprve v roce 1915 zakladatel hvězdárny v Jižní Africe prohlížel snímky Alfy Centauri a zjistil, že blízko u ní je ještě bližší hvězdička. Proxima Centauri je od Slunce vzdálená „jenom“ 4,22 světelného roku. Bez dalekohledu ji ale spatřit nemůžeme. Musela by být 100x silnější. Můžeme ji pozorovat jen z jižní polokoule. Má průměr asi jako jeden a půl Jupiteru, má 7000x méně zářivé energie než Slunce a má 8x menší hmotnost. Na rozdíl od přibližně stejně starého Slunce bude žít mnohem déle, a když ji jednou dojde palivo, přeskočí stádium červeného obra a stane se rovnou umírajícím bílým trpaslíkem.
===Barnardova šipka===
'''Druh''': červený trpaslík
 
'''Souhvězdí''': Hadonoš
 
Je od nás vzdálená necelých 6 světelných let. „Mrštnější“ hvězda na nebi zatím nebyla zpozorována. Za rok urazí 10,34 úhlové sekundy, co odpovídá rychlosti 90 km/s. Za 180 let na obloze uběhne vzdálenost o průměru Měsíce. Povrchovou teplotu má okolo 3000 °C. Její průměr je 6x menší než průměr Slunce.
Neregistrovaný uživatel