Klasifikace podnebí: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
+1 kategorie |
rozšíření podle zdrojů + iw |
||
Řádek 1:
[[Image:World Koppen Map.png|thumb|upright=2|[[Köppenova klasifikace podnebí]] je nejpoužívanější a nejrozšířenější klasifikace podnebí. Řadí se mezi tzv. konvenční metody klasifikace. Svět rozděluje do 5 hlavních klimatických pásů, ty člení do 11 typů a u nich ještě dále rozlišuje jejich podtypy. Jednotlivé oblasti jsou popisovány dvou- až třípísmennou zkratkou.
{|
|- valign=top |
|
{{legenda|#0000FE|[[Rovníkové podnebí|Af]]}}
{{legenda|#0077FF|[[Monzun|Am]]}}
{{legenda|#46A9FA|[[Tropické savanové podnebí|Aw]]}}
| width=5 |
|
{{legenda|#FE0000|[[Poušť|BWh]]}}
{{legenda|#FE9695|[[Poušť|BWk]]}}
{{legenda|#F5A301|[[Semi-aridní podnebí|BSh]]}}
{{legenda|#FFDB63|[[Semi-aridní podnebí|BSk]]}}
| width=5 |
|
{{legenda|#FFFF00|[[Středozemní klima|Csa]]}}
{{legenda|#C6C700|[[Středozemní klima|Csb]]}}
| width=5 |
|
{{legenda|#96FF96|[[Vlhké subtropické podnebí|Cwa]]}}
{{legenda|#63C764|[[Oceánické podnebí|Cwb]]}}
{{legenda|#329633|[[Oceánické podnebí|Cwc]]}}
| width=5 |
|
{{legenda|#C6FF4E|[[Vlhké subtropické podnebí|Cfa]]}}
{{legenda|#66FF33|[[Oceánické podnebí|Cfb]]}}
{{legenda|#33C701|[[Oceánické podnebí|Cfc]]}}
| width=5 |
|
{{legenda|#FF00FE|[[Kontinentální podnebí|Dsa]]}}
{{legenda|#C600C7|[[Kontinentální podnebí|Dsb]]}}
{{legenda|#963295|[[Kontinentální podnebí|Dsc]]}}
{{legenda|#966495|[[Kontinentální podnebí|Dsd]]}}
| width=5 |
|
{{legenda|#ABB1FF|[[Vlhké kontinentální podnebí|Dwa]]}}
{{legenda|#5A77DB|[[Vlhké kontinentální podnebí|Dwb]]}}
{{legenda|#4C51B5|[[Subarktické podnebí|Dwc]]}}
{{legenda|#320087|[[Subarktické podnebí|Dwd]]}}
| width=5 |
|
{{legenda|#00FFFF|[[Vlhké kontinentální podnebí|Dfa]]}}
{{legenda|#38C7FF|[[Vlhké kontinentální podnebí|Dfb]]}}
{{legenda|#007E7D|[[Subarktické podnebí|Dfc]]}}
{{legenda|#00455E|[[Subarktické podnebí|Dfd]]}}
| width=5 |
|
{{legenda|#B2B2B2|[[Polární podnebí|ET]]}}
{{legenda|#686868|[[Polární podnebí|EF]]}}
|}
]]
'''Klasifikace podnebí''' je roztřídění jednotlivých [[podnebí]] (klimatů) do podnebných typů a vymezení těchto typů do podnebných oblastí rozprostřených po [[Země|Zemi]]. Třídění probíhá podle mnoha [[kvalitativní]]ch a [[kvantitativní]]ch hledisek. Klasifikace podnebí rozdělujeme do dvou skupin, a to na konvenční a genetické.<ref name="farsky54-55">{{Citace monografie
| příjmení = Farský
| jméno = Ivan
| příjmení2 = Matějček
| jméno2 = Tomáš
| titul = Vybrané kapitoly z fyzické geografie
| vydavatel = Univerzita J. E. Purkyně
| místo = Ústí nad Labem
| rok = 2008
| isbn = 978-80-7044-996-7
| strany = 54-55
| počet stran = 119
| poznámka = Dále jen: „Vybrané kapitoly z fyzické geografie“
}}</ref> Vůbec nejrozšířenější a nejpoužívanější klasifikací je [[Köppenova klasifikace podnebí]], která spadá do konvenčních klasifikací.<ref name="farsky54-55"/>
== Konvenční klasifikace podnebí ==
Konvenční klasifikace člení podnebí podle hodnot jednoho nebo více měřených údajů meteorologických prvků (například teplota vzduchu či srážky), případně dle výčtem typických rostlinných znaků konkrétní krajiny.<ref name="farsky56-57">''Vybrané kapitoly z fyzické geografie.'' S. 56-57</ref> Řadíme mezi ně například Köppenova, Bergovu, Penckovu či Thornthwaitovu klasifikaci.
=== Köppenova klasifikace podnebí ===
{{Hlavní článek|Köppenova klasifikace podnebí}}
Köppenova klasifikace je nejpoužívanější a nejrozšířenější klasifikací podnebí<ref name="farsky54-55"/> a jejím autorem je [[Německo|německý]] klimatolog [[Wladimir Köppen]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[Encyclopædia Britannica]]
| titul = Wladimir Köppen
| url = http://www.britannica.com/EBchecked/topic/322065/Wladimir-Koppen
| datum přístupu = 2011-6-15
| jazyk = anglicky
}}</ref> Klasifikace je utvořena podle rozložení teplot vzduchu a atmosférických srážek ve vztahu k [[vegetace|vegetaci]]. Vznikla již roku 1884 přepracováním tzv. Suppanovy klasifikace a původně byla založena na průběhu ročních [[Izotermický děj#Izoterma|izoterem]], délce trvání teplot a rostlinstvu a vegetaci. K jejímu přepracování došlo roku 1918 na základě zohlednění většího množství získaných meteorologických dat. Poslední úprava proběhla v roce 1936 ve spolupráci s německým klimatologem [[Rudolf Geiger|Rudolfem Geigerem]] (někdy je taky proto klasifikace označovaná jako Köppenova-Geigerova klasifikace) a je založena „na teplotním a srážkovém režimu a jeho vlivu na [[biota|biotu]] krajiny.“<ref name="farsky54-55"/>
V Köppenově klasifikaci je stanoveno 5 hlavních klimatických pásem s 11 základními klimatickými typy. Klimatická pásma jsou značeny velkými písmeny: A, B, C, D, E.<ref name="farsky56-57"/>
=== Bergova klasifikace podnebí ===
Bergovu klasifikaci podnebí vytvořil ruský klimatolog [[Lev Semjonovič Berg]].<ref name="skokan259">{{Citace monografie
| příjmení = Skokan
| jméno = Ladislav
| titul = Úvod do teorie geografie II
| vydavatel = Univerzita J. E. Purkyně
| místo = Ústí nad Labem
| rok = 1999
| isbn = 80-7044-229-8
| strany = 259
}}</ref> Klasifikace odpovídá přírodním krajinným celkům [[Země]] a hranice podnebných oblastí tvoří přirozené hranice přírodních formací vegetace, půdních druhů a jiných fyzickogeografických poměrů. Berg ve své klasifikaci uvádí ekvivalenty i pro výškovou pásmovitost (měnící se s nadmořskou výškou). Celkem vyčleňuje 11 typů podnebí pro nížiny a 6 typů podnebí pro náhorní plošiny. Jde o:<ref name="farsky56-57"/>
{|
|- valign=top |
|'''typy podnebí nížin'''
# podnebí tundry
# podnebí tajgy
# podnebí listnatých lesů mírného pásma
# monzunové podnebí mírných šířek
# podnebí stepí
# středomořské podnebí
# podnebí subtropických lesů
# podnebí mimotropických pouští
# podnebí tropických pouští
# podnebí savan
# podnebí vlhkých tropických pralesů
| width=2 |
|'''typy podnebí náhorních plošin'''
# podnebí náhorních polárních rovin
# podnebí horských stepí mírného pásma
# podnebí horských pouští mírného pásma
# tibetský typ podnebí vysokohorských pouští
# podnebí horských savan
|}
== Genetická klasifikace podnebí ==
Genetická klasifikace člení podnebí podle základních podmínek jeho vzniku, mezi které řadíme například planetární vzdušnou cirkulaci či převládající výskyt vzduchových hmot.<ref name="farsky56-57"/> Příkladem genetických klasifikací jsou Alisovova či Flöhnova klasifikace.
===
Alisovova klasifikace je nejpoužívanějším typem genetické klasifikace podnebí<ref name="farsky58">Vybrané kapitoly z fyzické geografie. S. 58</ref> a jejím autorem je [[Rusko|ruský]] klimatolog [[Boris Pavlovič Alisov]].<ref name="skokan259"/> a Podnebí rozděluje podle převládajícího výskytu základních vzduchových hmot do celkem 7 různých pásů. Jde o:<ref name="farsky58"/>
# ekvatoriální pás (rovníkový)
# subekvatoriální pás (rovníkových monzunů)
# tropický pás
# subtropický pás
# mírný pás
# subarktický pás (též subantarktický)
# arktický pás (též antarktický)
===
Flöhnova klasifikace naproti tomu vychází ze všeobecné cirkulace atmosféry. Vymezuje čtyři pásy proudění vzduchu, které se v průběhu roku posouvají (důsledkem změny výšky Slunce nad obzorem). Jde o:<ref name="farsky56-57"/>
# rovníkový pás západních větrů
# pasátový pás východních větrů
# mimotropický pás západních větrů
# polární pás východních větrů
== Reference ==
<references />
{{Portály|Geografie}}
[[Kategorie:Meteorologie]]
Řádek 49 ⟶ 144:
[[Kategorie:Klimatické pásy]]
[[Kategorie:Klasifikační systémy]]
[[de:Klimaklassifikation]]
[[en:Climate classification]]
[[lv:Klimata klasifikācija]]
[[mk:Класификација на климата]]
[[ja:気候区分]]
[[pl:Strefa klimatyczna]]
[[fi:Ilmastoluokitus]]
[[zh:气候分类]]
| |||