Hermeneutika: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Hermeneutický postup: moderní |
pokus o rozšíření a úpravu |
||
Řádek 1:
'''Hermeneutika''' (z [[řečtina|řeckého]] {{Cizojazyčně|el|herméneuein}} = vykládat, překládat, vyložit) je [[filologie|filologická]] a [[filosofie|filosofická]] nauka o metodách správného chápání a výkladu textů, zejména [[Hermeneutika náboženství|náboženských]], právních a filosofických. V širším významu se používá i pro výklad uměleckých děl ([[Wilhelm Dilthey]]), případně i porozumění struktury lidského bytí na světě ([[Martin Heidegger]]).
Souvislost slova se jménem boha [[Hermés|Herma]] je
== Hermeneutický postup ==
Řádek 27:
== Dějiny ==
U [[Platón]]a i jinde se objevuje slovo ''herméneus'', vykladač nesrozumitelných věšteb. Hermeneutika vznikla ve [[starověk]]é [[Alexandrie|Alexandrii]] v rámci korigování a kritického vydávání starších textů, zejména filosofických ([[Platón]], [[Aristotelés]], [[Eukleidés]]) a náboženských ([[Bible]]). Jedním z jejích zakladatelů byl [[Órigenés]]. Později se rozvinula i při výkladu práva, platných zákonů a kodexů před soudy.▼
=== Starověk ===
Starověká a [[středověk]]á [[křesťanství|křesťanská]] hermeneutika vytvořila nauku o čtyřech významech textu, o smyslu▼
▲U [[Platón]]a i jinde se objevuje slovo ''herméneus'', vykladač nesrozumitelných věšteb. Hermeneutika vznikla ve [[starověk]]é [[Alexandrie|Alexandrii]]{{chybí zdroj}} v rámci korigování a kritického vydávání starších textů, zejména filosofických ([[Platón]], [[Aristotelés]], [[Eukleidés]]) a náboženských ([[Bible]]). Jedním z jejích zakladatelů byl [[Órigenés]]. Později se rozvinula i při výkladu práva, platných zákonů a kodexů před soudy.
▲Starověká a [[středověk]]á [[křesťanství|křesťanská]] hermeneutika vytvořila nauku o čtyřech významech textu, o smyslu:
* '''''doslovném''''' (''literalis''): Jeruzalém je město v Izraeli;
* '''''alegorickém''''': Jeruzalém je obraz církve;
* '''''morálním''''': Jeruzalém jako vzor pro duši věřícího;
* '''''anagogickém''''' či '''''symbolickém''''': Jeruzalém je Boží město, nebeský Jeruzalém.
=== Středověk ===
Středověká hermeneutika křesťanské Evropy rozebírala tématiku a význam Bible. Jejím cílem bylo odstranit případné a možné chybné výklady, které by vedly k [[hereze|herezím]]. Rané křesťanství znalo řadu škol, z nichž každá byla v řadě protikladů, což vedlo k neustálým sporům. V dobách pokročilého středověku se [[Tomáš Akvinský]] pokusil spojit odmítnuté antické výklady světa s křesťanskými a stal se jedním z nejvýznamnějších učitelů v dějinách [[Římskokatolická církev|Římskokatolické církve]].
''„Littera gesta docet, quid credas allegoria, moralis quid agas, quo tendas anagogia“'' = ''„Písmena učí skutečnosti, v co věříš učí alegorie, morální smysl učí, co máš konat, a kam míříš říká anagogie“''
Řádek 41 ⟶ 49:
*"Plně se věnuj textu a smysl plně aplikuj na sebe" ([[Philipp Melanchthon]]).
Během reformace se začalo s překlady dříve respektovaných latinských textů do řady světových jazyků, což vyvolalo otázku - jak tyto texty přeložit a zároveň se držet původního významu tak, aby nebyl pozměněn. Bylo proto nezbytné se věnovat novým tématům, což stimulovalo rozvoj hermeneutiky a zvýšilo míru zájmu o ni.
Moderní hermeneutika se opírá o práce [[Schleiermacher|F. Schleiermachera]] a [[Wilhelm Dilthey|W. Diltheye]], který se snažil učinit hermeneutiku jakožto vědu o rozumění a výkladu společným základem všech humanitních či duchovních věd. Dilthey přitom zdůrazňuje nesnáze s chápáním smyslu zejména starých a kulturně vzdálených textů. Velký význam má hermeneutika v díle M. Heideggera. Samu existenci člověka charakterizuje podle něho rozumějící vztah ke světu a k možnostem, jež se člověku nabízejí, důležitou složkou tohoto porozumění je řeč. „Pobyt (či existence) jakožto rozumějící rozvrhuje své bytí do možností.“ Protože přitom nejde o jednorázový akt (jako např. při luštění hádanek), nýbrž o neustálý proces, mluví Heidegger o „hermeneutickém kruhu“. Tuto myšlenku dále rozvinul jeho žák [[Hans-Georg Gadamer]] ve svém díle „Pravda a metoda“; podle něho je nejen rozumění textu, ale konec konců každé poznání závislé na porozumění a interpretaci.▼
=== Hermeneutika jako věda ===
Moderní hermeneutika se opírá o práce [[Schleiermacher|F. Schleiermachera]] a [[Wilhelm Dilthey|W. Diltheye]], který se ji snažil učinit vědou o rozumění a výkladu společným základem všech humanitních či duchovních věd. Dilthey přitom zdůrazňuje nesnáze s chápáním smyslu zejména starých a kulturně vzdálených textů.
▲
Metodika rozumění a výkladu obtížně srozumitelných textů a kulturních projevů vůbec hraje dnes velkou úlohu např. v historii, v kvalitativní sociologii, v etnografii a antropologii. Hermeneutika a exegese (nauka o výkladu) mají velký význam v teologii a – byť v poněkud jiné podobě – v právu.
| |||