O hlubších vrstvách osobnosti věděl již [[Sókratés]], když používal pojem ''daimonion'' pro vnitřní hlas. [[Arthur Schopenhauer]] rozvinul myšlenku skrytých sil, které se staví do protikladu s duševním povznesenípovznesením člověka. Později [[Sigmund Freud]] zavádí pojem [[podvědomí]], jež má původ v [[percepce|percepci]], která je buď podprahová nebo byla [[vytěsnění|vytěsněna]] z vědomí. Typickými podprahovými zážitky jsou prožitky z dětství, které se v případném terapeutickém procesu berou za neuvědomované příčiny duševních poruch. [[Carl Gustav Jung]] významně pojem podvědomí rozšířil na celou oblast, která není člověku dána v jeho vědomí a s níž v případě kolektivního nevědomí nemohl mít jakoukoliv vědomou zkušenost.
== Pojem nevědomí v Jungově analytické psychologii ==
