François Delecour: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
WikitanvirBot (diskuse | příspěvky)
m r2.7.1) (robot přidal: de:François Delecour
→‎Kariéra: úpravy
Řádek 21:
 
== Kariéra ==
V roce [[1981]] tak posadil na horké sedadlo spolujezdce svou tehdejší přítelkyni [[Anne-Chantal Pauwels]] a zúčastnil se Rallye de Picardie s vozem [[Autobianchi A112]]. Následovaly další starty během nichž vyzkoušel i [[Peugeot 104 ZS]] či [[Talbot Samba]]. S Talbotem si v roce [[1984]] odbyl i svou premiéru v MS na [[Rallye Monte Carlo 1984]] (67. místo). V následujícím roce se rozhodl přihlásit do poháru [[Peugeot]]u, kde na sebe poprvé výrazně upozornil. Byl vyhlášen talentem roku a pro sezonu [[Mistrovství světa v rallye 1987|1987]] získal tovární podporu Peugeotutýmu [[Peugeot Sport]]. Sezonu pak absolvoval se střídavými úspěchy a tím pro něho první působení v Peugeotu skončilo. Peugeot neměl po konci [[skupina B|skupiny B]] žádný vůz pro vrcholnou kategorii v MS, a tak Delecourovi neměl co nabídnout. Netrvalo však dlouho a po „hluché“ sezoně se soukromým [[BMW řada 3|BMW M3]] se v roce [[Mistrovství světa v rallye 1989|1989]] do Peugeotu vrátil. S modelem 309 GTi a spolujezdcem [[Christian Tilber|Christianem Tilberem]] absolvoval dvě kompletní sezony francouzského mistrovství a vynikajícími výsledky (např. 9. v Monte Carlu) na sebe opět upoutal pozornost významných lidí.
 
V roce [[1991]] se Delecourovi splnil sen, když se dostal do továrního týmu [[Ford M-Sport]]. Spolujezdkyní se stala opět Anne-Chantal. Hned při své premiéře s továrním [[Ford Sierra Cosworth|Fordem Sierra Cosworth]] RS 4x4 na [[Rallye Monte Carlo 1991]] dlouho vedl, ale nakonec kvůli poškozenému zavěšení závod dokončil na 3. místě. Na tento výsledek několikrát navázal i ve zbytku sezony. V roce [[Mistrovství světa v rallye 1992]] Anne-Chantal vystřídal [[Daniel Grataloup]], se kterým až na výjimky absolvoval zbytek své kariéry. V této sezoně bylo po smolném odstoupení z prvního místa v [[Portugalská rallye 1992|Portugalsku]] nejlepším výsledkem 2. a 3. místo z [[KorsikaKorsická rallye 1992|Korsiky]] a [[Rallye San Remo 1992|San Rema]].
 
Pro sezonu [[Mistrovství světa v rallye 1993]] Ford připravil novinku v podobě [[Ford Escort RS Cosworth|Fordu Escort RS Cosworth]], se kterým Delecour prožil svou nejúspěšnější sezonu. Po těsném druhém místě v [[Rallye Monte Carlo 1993|Monte Carlu]], zvítězil v [[Portugalská rallye 1993|Portugalsku]], na [[Korsická rallye 1993|Korsice]] a v [[Katalánská rallye 1993|Katalánsku]]. Další dobré výsledky v průběhu sezony mu na jejím konci umožnili boj o titul mistra světa. Na [[RAC rallyRallye 1993]] byl ale úspěšnější [[Juha Kankkunen]], a tak se musel spokojit s titulem vicemistra.
 
Delecourův kredit tedy opět stoupl a pro sezonu [[Mistrovství světa v rallye 1994]] byl považován za jednoho z hlavních kandidátů na titul. První místo z [[Rallye Monte Carlo 1994|Monte Carla]] tyto prognózy jen potvrzovalo, ale potom se k Delecourovi otočilo štěstí zády. V [[Portugalská rallye 1994|Portugalsku]] odstoupil pro poruchu z prvního místa a ještě horší zážitek ho potkal před oblíbenou [[Korsická rallye 1994|Korsikou]]. Týden před jejím startem měl v běžném provozu nezaviněnou autonehodu. Delecour utrpěl zranění, kvůli kterým byl nucen vynechat velkou část sezony [[1994]] a šance na titul se rozplynulirozplynuly.
 
V roce [[Mistrovství světa v rallye 1995]] se mu už se spolujezdkyní [[Catherine François|Catherine Françoisovou]] k titulu přiblížit nepodařilo (nejlepší výsledek dvě 2. místa – [[Rallye Monte Carlo 1995]], [[Korsická rallye 1995]]) a celkově se mezi jezdci umístil na 4. místě. Zároveň ale kvůli omezenému rozpočtu týmu postupně klesala i konkurenceschopnost Escortu.
 
Pro rok [[Mistrovství světa v rallye 1996]] tak Delecour podepsal smlouvu s týmem [[Peugeot Sport]]. Peugeot měl však k dispozici jen model [[Peugeot 306 Maxi|306 Maxi]] s pohonem předních kol a atmosférickým motorem a do seriálu MS se tak zapojoval jen na asfaltových rallye. Peugeot se zajímal především o francouzské mistrovství, ve kterém bojoval proti [[Renault Megane Maxi|MeganuMegane Maxi]] konkurenčního Renaultutýmu [[Renault Sport]]. Zde Delecour opět s Grataloupem narazili na velkého soupeře v podobě týmového kolegy [[Gilles Pannizzi|Pannizziho]]. Přestože se Delecour v sezonách 1996 a [[Mistrovství světa v rallye 1997]] umístil na 3. místě ve francouzském mistrovství, Pannizzi dokázal vždy získat titul. Třetí člen týmu Peugeot – velmi zkušený [[François Chatriot]] byl frustrován z tempa svých kolegů a tým už v roce 1996 opustil.
 
V obdobném programu Peugeot pokračoval i v sezoně [[Mistrovství světa v rallye 1998]]. Delecour se opět zúčastnil jen čtyř závodů MS (nejlepším umístěním bylo 2. místo z [[Korsická rallye 1998|Korsiky]]), ale cítil novou šanci v příští sezoně, pro kterou Peugeot připravoval návrat do MS s novým modelem [[Peugeot 206]] WRC|206 WRC]]. Přestože Peugeot startoval v letech 1996-1998 na MS jen v několika závodech, dokázali jeho jezdci na [[Rallye Monte Carlo 1998]], [[Korsická rallye 1998|Korzice]], [[rallyeRallye San Remo 1998|San Remu]] a [[Katalánská rallye 1998|Katalánské rallye]] vybojovat několik pódiových umístění. Pro Peugeot 306 Maxi toto byla poslední sezona, přesto se však stal Delecourovým nejoblíbenějším vozem jeho kariéry.
 
Sezona [[Mistrovství světa v rallye 1999]] však Delecourovo očekávání nenaplnila a stále ho trápilitrápily dětské nemoci nového vozu, zejména potom elektronika, která ho připravila o boj o vítězství na [[Korsická rallye 1999|Korsice]] i [[Rallye San Remo 1999|San Remu]]. Jelikož jeho sezona za Peugeot startovala právě až na [[Korsická rallye 1999|Korsice]], absolvoval [[Rallye Monte Carlo 1999]] se soukromým vozem [[Ford Escort]] WRC|Escortem WRC]] (4. místo). Mimo jiné startoval například i na Rally Corte Ingles na Kanáských ostrovech s [[Toyota Corrolla WRC|Toyotou Corrolla WRC]].
 
V [[Mistrovství světa v rallye 2000]] problémy vozu neustávaly a Delecour se dostal do stínu nové hvězdy u Peugeotu – [[Marcus Grönholm|Marcuse Grönholma]]. Navíc musel bojovat se svým stálým rivalem a kolegou Pannizzim. Delecour byl dvakrát třetí na [[Kyperská rallye 2000|Kypru]] a v [[Australská rallye 2000|Austrálii]] a dvakrát druhý na [[Korsická rallye 2000|Korzice]] a v [[rallye San Remo 2000|San Remu]], ale Pannizzi kontroval a na Korzice i v San Remu Delecoura porazil. Delecour byl Pannizziovými časy velmi rozladěn a nařkl ho z nepovoleného tréninku. François vysvětluje: „Před závodem byl v San Remu údajně na dovolené, ale když jsme se první den ráno při seznamovacích jízdách sešli, jeho spolujezdec měl všechny nové úseky již napsané…“ Výrazně napjaté vztahy mezi Delecourem, Pannizzim a manažerem týmu [[Jean-Pierre Nicolas|Jean-Pierrem Nicolasem]] po sezoně vyvrcholily koncem Delecoura u Peugeot Sportu.
Řádek 41:
Naštěstí Delecour nezůstal na „dlažbě“ dlouho a pro rok [[Mistrovství světa v rallye 2001]] se ho ujal opět tovární tým Fordu. Na pozici třetího jezdce dojel v [[Rallye Monte Carlo 2001|Monte Carlu]] 3. a ve zbytku sezony pravidelně dojížděl na bodech. Celkově skončil 9. mezi jezdci.
 
V závěru své kariéry se nedohodl s [[Malcolm Wilson|Malcolmem Wilsonem]] na dalším pokračování ve Fordu, a tak ho čekal v roce [[Mistrovství světa v rallye 2002]] poslední přestup. Zvážil nabídky od [[Hyundai World Rally Team|Hyundaie]] i [[CitroenCitroën Sport|CitroenuCitroënu]] a nakonec zamířil do továrního týmu [[Mitsubishi]] [[Ralliart]], kde měl společně s týmovým kolegou [[Alister McRae|Alisterem McRaem]] pomoci s vývojem nového vozu. [[Mitsubishi Lancer WRC|Lancer WRCEVO]] VII WRC ale za konkurencí výrazně zaostával a François na něj nešetřil slovy kritiky. Nejlepším výsledkem pro něj bylo 7. místo na [[Korsická rallye 2002|Korzice]]. Za volantem tohoto vozu zároveň zažil svou nejtěžší nehodu, když v Austrálii v plné rychlosti najel na kámen uvnitř zatáčky, opustil trať a zdemoloval vůz o několik stromů. Spolujezdec Grataloup musel být z mnohočetnými zlomeninami odvezen do nemocnice a na závěrečné [[Rallye Velké Británie 2002|britské rally]] ho poměrně neúspěšně zastoupil kolega [[Dominique Savignoni]] (se kterým Delecour startoval již na několika závodech v roce 1999 se soukromým Escortem). Po kotrmleci si za svůj opožděný diktát vysloužil od Françoise několik ostrých slov. Působením u Mitsubishi tak Delecourova kariéra v MS skončila.
 
Nebyl to však konec úplný a François sporadicky startoval na podnicích mimo MS, např. na Rali Vinho da Madeira 2003 se svou bývalou spolujezdkyní Anne Chantal Pauwels (3. místo) či Rallye International du Valais 2005 (2. místo). V roce [[2007]] dostal nabídku na starty v mistrovství Francie s [[Porsche 996 GT3]] týmu RS Autosport, čemuž neodolal a za podpory firmy Canéo odjel několik závodů. Firma Canéo však za čas své plány přehodnotila a přestala jeho starty podporovat. Delecoura však Porsche oslovilo natolik, že se snažil přesvědčit mezinárodní automobilouvou federaci o jeho připuštění na start Rallye Monte Carlo s vozem skupiny GT, které v MS nemohou startovat. Bohužel však neúspěšně. Od konce profesionální kariéry vykoušel i jiné disciplíny, jako byla například dálková [[Rally Transorientale]] [[2008]], které se zúčastnil s buggy týmu SMG.