Sefardští Židé: Porovnání verzí

Přidáno 22 bajtů ,  před 10 lety
m
robot přidal: nds:Sephardim; kosmetické úpravy
m (r2.6.4) (robot změnil: ku:Sefardî)
m (robot přidal: nds:Sephardim; kosmetické úpravy)
{{Infobox etnické skupiny
|image = <div style="margin-top:1px; margin-bottom:1px;">[[ImageSoubor:Sephardi Jews - mosaic.PNG|300px]]<div style="background-color:#fee8ab"><small>
1. řada: [[Maimonides]] • [[Isaac Abrabanel]] • [[Baruch Spinoza]]<br />[[David Nieto]] • [[Daniel Mendoza]] • [[David Ricardo]]<br />
2. řada: [[Moses Montefiore]] • [[Benjamin Disraeli]]<br />[[Sabato Morais]] • [[Emma Lazarus]] • [[Benjamin N. Cardozo|Benjamin Cardozo]]<br />[[David de Sola Pool]]<br />
=== Španělsko (do roku 1492) ===
{{viz též|Židé ve Španělsku}}
[[ImageSoubor:Tolede.Santa Maria la Blanca.intérieur2.JPG|thumb|left|Interiér synagogy v [[Toledo|Toledu]], postavená na přelomu 12. a 13. století]]
Podle legend byli Židé na pyrenejském poloostrově již za časů krále [[Šalamoun]]a, pravdou je, že židovské osídlení je v těchto místech velmi staré. Židé v Hispánii určitě žili v dobách [[Římská říše|římské]] nadvlády a následně i v dobách vlády [[Vizigóti|Vizigótů]]. Původně měli status svobodného národa. Situace se začala zhoršovat s přijetím [[křesťanství]] ve Vizigótské říši a nakonec se zcela změnila v neprospěch Židů, kteří žili ve Španělsku ve stejných podmínkách, jako Židé v ostatních křesťanských zemích. Toto období skončilo roku [[711]], kdy bylo území Vizigótské říše dobyto muslimy a nastolena [[islám]]ská nadvláda. Během této doby byla Židům většinou zaručována veškerá práva, včetně práva vykonávat hrdelní rozsudky a zastávají řadu funkcí ve státní správě. Do maurské [[Andalusie]] se stěhovalo množství Židů z východu ([[Babylónie]], severní [[Afrika]], [[Kairuán]]) i z Evropy. Díky tomu se sefardské židovstvo stalo vůdčím prvkem ve vývoji židovského náboženského myšlení a kultury v raném [[středověk]]u. V roce 1148 se k moci dostala berberská dynastie Almohadů, která pronásledovala všechno nemuslimské obyvatelstvo. Řada Židů byla tehdy nucena ze Španělska odejít (mezi jinými např. [[Maimonides]]). Část židovské populace uprchla do křesťanské části Španělska, kde mohli ještě nějakou dobu působit takřka bez omezení. Roku 1391 však již téměř celé Španělsko bylo dobyto křesťany, a křesťanští králové již proto tolik nepotřebovali od Židů peníze, a tak Židé začali být nuceni ke konverzi ke křesťanství nebo k opuštění země. Vše vyvrcholilo pádem [[Granada|Granady]] roku 1492.
 
Zánikem Osmanské říše zanikl i dosavadní největší domov sefardských Židů. Nové [[Turecko]] bylo založeno na linii striktně nacionální, stejně tak i Řecko. V obou zemích se situace Židů začala zhoršovat a volili raději emigraci, především pak do Latinské Ameriky a západní Evropy. V době těsně před vypuknutím [[Druhá světová válka|2. světové války]] tvořili Sefardé necelých 10% z celkové šestnáctimilionové židovské populace.
 
=== Holocaust ===
{{Viz též|Holocaust}}
Během holocaustu byla vyvražděna téměř celá sefardská komunita v Nizozemí, dále v Řecku a zbývající komunita v Soluni. Podobně ve spolupráci s pro-nacistickými kruhy v [[Srbsko|Srbsku]] a [[Chorvatsko|Chorvatsku]] byla vyvražděna většina Židů na území [[Jugoslávie]]. Opačný případ nastal v [[Bulharsko|Bulharsku]], které Židy vydat odmítlo a téměř celá židovská komunita emigrovala po válce do [[Britský mandát Palestina|Palestiny]]. V Itálii došlo k deportacím a k vraždění Židů i přes nesouhlas velké části obyvatelstva, především po kapitulaci [[Itálie]] a ovládnutí severní Itálie [[Německo|Německem]].
 
=== Rozdíly oproti aškenázskému židovství ===
Mezi Aškenázy a Sefardy neexistují z teologického hlediska žádné rozdíly ohledně věrouky. Vzhledem k tomu, že k rozdělení na obě skupiny došlo poměrně pozdě (10. - 11. století), obě skupiny přejaly učení obsažené v tradičních výkladech [[Bible]], [[Talmud]]u a závěry ustanovené během [[Gaonim|gaongaonsk]]skéhoého období. Odlišily se ovšem ve způsobu, jakým s tímto duchovním dědictvím nakládaly. Sefardské komunity až na výjimky neutrpěly během své konsolidace takové ztráty, jako komunity aškenázské, ani nežily v tak nepřátelském prostředí. Kultura sefradských Židů je proto orientovaná mnohem světštěji. Tento volnější přístup se odráží i na přístupu k halaše a ke komentátorské práci, především u biblických textů. Zatímco aškenázská komentátorská škola si všímá detailů, sefardská působí více komplexně a v širším záběru. Neklade také tak velký důraz na tradici a na zdroje podání (např. [[Mišne Tora]]).
 
Benevolentnější přístup nežidovského obyvatelstva se odráží i v liturgii, kde zůstaly některé prvky, které musely být v aškenázské liturgii na nátlak křesťanského prostředí vyškrtnuty. Sefardští Židé mají některé odlišné zvyklosti ohledně [[kašrut]]u, dále obsahu modliteb a jejich pořadí.
 
{{Portály|Hebraistika}}
 
[[Kategorie:Judaismus]]
 
[[lmo:Sefardita]]
[[ms:Orang Yahudi Sephardi]]
[[nds:Sephardim]]
[[nl:Sefardische Joden]]
[[nn:Sefardím]]
171 098

editací