Ostravská operace: Porovnání verzí

 

'''Ostravská operace''' též '''Ostravsko-opavská operace''' (10. března - 5. května [[1945]]) spočívala v útoku [[Rudá armáda|Rudé armády]] a jednotek [[1. československý armádní sbor|1. čs. armádního sboru]] směrem na severní [[Morava|Moravu]] a průniku na území [[Československo|Československa]]. Při plánování útoku byly vzaty do úvahy i skutečnosti, že hlavní cíl - [[Ostrava]] je velké průmyslové centrum s velkým významem pro poválečnou obnovu Československa a mělo se zamezit výraznému poškození. Bylo též nutno počítat se silnou obranou [[Němci|Němců]], kteří mohli využít pohraniční opevnění z předmnichovské republiky.

[[Soubor:Ostravská operace.gif|thumb|left|Ostravská operace]]

Operace zahájena v březnu poté, co sovětská vojska pronikla v rámci [[Viselsko-oderská operace|Viselsko-oderské]] operace během několika dnů k řece [[Odra|Odře]] na vzdálenost 60 km od [[Berlín]]a a následně provedla dílčí útoky na německá vojska nacházející se na křídlech. V jižní části postupu uskutečnila vojska 1. ukrajinského frontu hornoslezskou operaci a 4 ukrajinský front zahájil 10. března na polském území Ostravsko-Opavskou operaci. Sovětská vojska však postupovala pomalu a dosahovala jen dílčích úspěchů. Proto byla ofenzíva 7. dubna zastavena, vojska byla přeskupena a doplněna o 60. armádu P. A. Kuročkina . V tomto období probíhala linie fronty na čáře západně od města [[Nysa]] přes [[Krnov]], odtud severně od [[Opava|Opavy]] a jižně od [[Ratiboř (Polsko)|Ratiboře]], [[Wodzisław Śląski|Wodzisław]] východně od [[Český Těšín|Českého Těšína]] a směrem ke [[Slovensko|Slovensku]]. Sovětské vrchní velitelství rozhodlo, že rozhodující útok vojsk 4. ukrajinského frontu na ostravském směru bude zahájen těsně před [[Bitva o Berlín|útokem na Berlín]], čímž měla být nepříteli odebrána možnost přesunovat síly a vojenské prostředky z prostoru [[Berlín]]a k [[Ostrava|Ostravě]] a naopak. Hlavní útok měl být veden po západním břehu Odry, pomocný úder po jejím břehu východním. Do útoku byly v rámci 4. ukrajinského frontu zařazeny i jednotky [[1. československý armádní sbor|1. československého armádního sboru]] - čs. 1 tankové brigády a [[1. československá smíšená letecká divize v SSSR|1. čs. smíšené letecké divize]].

[[Soubor:Tank u Sýkorova mostu.jpg|thumb|left|Tank u Mostu Miloše Sýkory]]

[[Soubor:Slezská ostrava tank u Sykorova mostu (3).JPG|thumb|Detail památníku - tank T 34 u Sýkorova mostu ve Slezské Ostravě]]

 

Hlavní část operace začala [[15. dubna]] [[1945]] v 10 hodin, po zhruba sedmdesátiminutové dělostřelecké přípravě vyrazila do útoku vojska 60. armády. Na pravém křídle útočila vojska 38. armády, jehož součástí byla i čs. tanková brigáda. Ta prolomila nepřátelskou obranu v prostoru [[Rohov]] - [[Krzyzanowice]] a pronikla až do hloubky 7 km. Útočící vojska však narážela na pevnou obranu německých vojsk a utrpěla velké ztráty. Opavské obranné pásmo bylo prolomeno až ve dnech 20. - 23. dubna. Dne 22. dubna osvobodila vojska 60. armády [[Opava|Opavu]] a tento úspěch umožnil sovětským a československým vojskům rozvinutí útoku směrem na Ostravu. Hlavní údery pokračovaly 26. dubna útokem ve směru [[Háj ve Slezsku]], [[Velká Polom]] a [[Klimkovice]]. 29. dubna dosáhla sovětská vojska čáry [[Tísek]] - [[Zbyslavice]] - [[Svinov (Ostrava)|Svinov]]. Za svítání 30. dubna překročily hlavní síly 38. armády řeku odru v prostoru jižně od Svinova. V odpoledních hodinách zaútočily tanky 1. čs. tankové brigády do týlu Němců a rychlým postupem pronikly se sovětskou 128. gardovou střeleckou divizí do středu města Ostravy. Po 19. hodině se podařilo díky hrdinství ostravského občana [[Miloš Sýkora|Miloše Sýkory]], který zneškodnil elektrické vedení k náložím na [[Most Miloše Sýkory|mostu]] přes řeku [[Ostravice (řeka)|Ostravici]], proniknout československým a sovětským jednotkám do centra Ostravy. Německé jednotky byly tímto zaskočeny a buď byly likvidovány, nebo se daly na ústup. [[Ostrava]] byla prakticky ještě téhož dne osvobozena, čímž hlavní část Ostravsko - Opavské operace skončila.

Po těchto bojích zaútočila sovětská vojska 38. armády na [[Fulnek]] a [[Olomouc]], vojska 1. gardové armády ve směru na [[Místek]] a [[Nový Jičín]], 18. armáda měla pokračovat ve směru na [[Čadca|Čadcu]], [[Velké Karlovice]] a [[Rožnov pod Radhoštěm]]. 3. května byl osvobozen [[Těšín]], [[Karviná]], [[Třinec]] a [[Místek]]. Vojska pokračovala dále směrem na střední a severozápadní Moravu a [[Slezsko]]. V tomto období byly vydány první rozkazy k [[Pražská ofenzíva|Pražské operaci]], která se z hlediska dalšího postupu vojsk stala prioritní. Byla vytvořena armádní úderná skupina, jejíž součástí byly i československé tanky, jež postupovala z prostoru [[Libavá|Libavy]] směrem na [[Moravská Třebová|Moravskou Třebovou]], [[Svitavy]], [[Čáslav]], [[Kutná Hora|Kutnou Horu]] a která dosáhla plánovaného cíle - města [[Praha|Prahy]] 10. května 1945.

 

== Související články ==

* [http://czech.ruvr.ru/2010/03/10/5170427.html Stránky dějin: Jaro 1945. Moravsko-ostravská operace]

* [http://www.blisty.cz/2010/5/10/art52435.html Osvobození jednoho města na východě ČR]

 

== Filmotéka ==