Ruská kolonizace Ameriky: Porovnání verzí

V roce 1648 se jakutský kozák [[Semjon Ivanovič Děžňov|Simon Drežněv]] dostal na Aljašku a podařilo se mu zmapovat tamní břehy. Avšak, roku [[1655]] poslal Drežněv svoji zprávu o objevení Aljašky ruskému vládci, ale zpráva se z nepochopitelných důvodů do Petrohradu nedostala.<ref name="horden30">{{Citace monografie | jméno=Hordern | příjmení=Nicholas | titul= Nový svět|vydavatel=Albatros | místo= Praha | rok=1977 | jazyk = |strany= 357 |}}</ref> Tím se Rusové o Aljašce nedozvěděli a toto území dál čekalo na svého objevitele. Až v roce [[1725]] vyslal car [[Petr I.]] výpravu, která se měla pokusit nalézt americké břehy. Této výpravě velel [[Vitus Bering]], námořní kapitán dánského původu. Jeho pomocníky byli [[Martin Spanberg]] a [[Alexej Čirikov]]. Výprava se musela po souši dostat z [[Petrohrad]]u až k břehům [[Ochotské moře|Ochotského moře]]. Není třeba dodávat, že šlo o vyčerpávající výpravu a cestovatelé ji splnili až za dva roky ([[1727]]). Když se Beringovi a jeho výpravě podařilo dostat na [[Kamčatka (poloostrov)|Kamčatku]], ihned byla postavena plachetnice jménem Gabriel a 8. července [[1728]] vyplula loď směrem na východ. Výprava plula k ostrovu sv. Vařince a poté k [[Diomédovy ostrovy|Diomédovým ostrovům]]. Bering to již považoval za přesvědčivý důkaz, že Asie a Amerika jsou od sebe oděleny mořem a výprava se vrátila zpět na Kamčatku. V Petrohradě se však objevily pochybnosti o pravdivosti této výpravy a tak Vitus Bering vyplul v květnu roku 1741 z z přístavu [[Petropavlovsk-Kamčatskij|Petropavlovsk]].<ref name="horden29">Horden, str 359.</ref> Výprava se skládala ze dvou lodí, přičemž lodi Svatý Petr velel Bering a druhé lodi se jménem Svatý Pavel velel Alexej Čirikov. Obě lodě se nakonec rozdělili a Čirikov plul severovýchodním směrem a přistál na americkém kontinentě (nejspíše u dnešního města [[Sitka (město)|Sitka]]). Poté se vydal na zpět, minul ostrov Kodiak a přistál na Kamčatce. I když se během plavby nevyskytla žádná bouře, zemřelo na lodi Svatý Pavel dvacet mužů, nejspíše na [[kurděje]]. Vitus Bering neměl takové štěstí. I on doplul k Aljašce a po dvou dnech průzkumů se vracel zpět. Při zpáteční plavbě objevil [[Čirikův ostrov]] a ostrovy Semidi. V poslední srpnový den zemřel na kurděje první námořník a nemoc se rychle vybírala další oběti. Od konce září stíhala koráb jedna bouře za druhou až nakonec přistál koráb u neznámého ostrova. V té době byla loď [[Svatý Petr]] de facto pouze vrakem a potřebovala nutně opravit. I když byli námořníci nohama pevně na zemi stále umírali na kurděje a 8. prosince umřel i jejich kapitán Vitus Bering (ostrov do dnes nese jeho jméno). Po jeho smrti se situace zlepšila a nakonec se Rusům podařilo přečkat i polární zimu.<ref name="horden28">Horden, str 361.</ref> Během jara a léta byla opravena i loď Svatý Petr a námořníci 28. srpna dopluli do [[Petropavlovsk-Kamčatskij|Petropavlovsku]] (s sebou vezli i nezanedbatelný počet kožešin [[polární liška|polárních lišek]]).