Anorganická chemie: Porovnání verzí

Odebrán 1 bajt ,  před 9 lety
m (r2.7.1) (robot přidal: is:Ólífræn efnafræði)
'''''Molekulové krystaly''''' jsou tvořeny [[molekula]]mi, které jsou vzájemně poutány slabými vazebnými interakcemi (např. [[Van der Waalsovy síly]], [[vodíkový můstek]], …). Takovéto látky mají nízké teploty tání a varu (za normální teploty jsou některé kapaliny a většina plyny), některé jsou nepolární a rozpouští se v nepolárních rozpouštědlech a některé jsou polární a rozpouští se v polárních rozpouštědlech. Nejznámějším zástupcem je [[voda]].
 
'''''Kovové krystaly''''' jsou tvořeny kovovými vazbami, které mají v krystalické mřížce pevně vázané atomy a valenční [[elektron]]y se v takovémto krystalu pohybují volně jako tzv. [[elektronový plyn]]. Tento druh krystalů je kujný a tažný (může měnit tvar), vede [[teplo]] a [[elektrický proud]] (právě díky volnýchvolným [[valenční elektron|valenčníchvalenčním elektronůelektronům]]), mají vyšší teploty tání a varu (v řádech set stupňů) a jsou různě reaktivní. Tyto krystaly se vyskytují u kovových prvků - [[stříbro|Ag]], [[měď|Cu]].
 
'''''Vrstevnaté krystaly''''' jsou přechodem mezi kovalentními a molekulovými krystaly. Ve vrstvách jsou vazby kovalentní a mezi vrstvami jsou pouze slabé přitažlivé interakce. Tyto sloučeniny měkké (lehce se odírají), křehké (snadno se lámou se a drtí), většina vede [[elektrický proud]] (díky slabých vazeb mezi vrstvami mají volné [[elektron]]y), ale ne teplo, mají vysoké teploty tání a varu (v řádech tisíců stupňů). Nejznámější příklad je [[grafit]] ([[alotropická modifikace]] [[uhlík]]u).
Neregistrovaný uživatel