Arménské království v Kilíkii: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
ArthurBot (diskuse | příspěvky)
m Robot opravil přesměrování na Šlechtic - Změněn(y) odkaz(y) na Šlechta
Vojmil (diskuse | příspěvky)
m drobné úpravy
Řádek 30:
=== Kilíkie pod vládou Byzance ===
 
[[Byzantská říše|Byzantská vojska]] dobyla na [[Arabové|Arabech]] oblast Kilíkie roku [[965]] za vlády [[seznam byzanstkých císařů|císaře]] [[Nikeforos II.|Nikefora II.]] Místní [[muslim]]ové byli vyhnáni a jejich místo začali zaujímat do země zvaní [[křesťanství|křesťanští]] osadníci ze [[Sýrie]] a Arménie. Císař [[Basileios II. Bulgaroktonos]] ([[976]] - [[1025]]) se pokusil rozšířit jím oblast oblast Kilíkie směrem na východ do Vaspurakanu a [[arabové|arabské]] državy v Sýrii na jihu. Díky [[byzantská říše|byzantskému]] vojenskému tažení byla Kilíkie rozšířena o oblast [[Kappadokie]] a o hornaté oblasti severní [[Sýrie]] a [[Mezopotámie]].
 
Arménská migrace se ještě zvětšila po formální anexi Velké Arménie [[Byzanc]]í roku [[1015]] a o devatenáct let později následovala další velká migrační vlna, když seldučtí Turci dobyli oblast původní domoviny Arménů. Po pádu Bagratidské Arménie a během následujících staletí byl arménský stát neschopen se obnovit a nabýt zpět svou nezávislost a zůstal tak pod nadvládou seldžuckých kmenů.
Řádek 38:
[[Soubor:Fortressarmenians5.jpg|thumb|left|Pevnost Korikos v Arménském království v Kilíkii, 13. století]]
 
Místní Arméni začali sloužit [[byzantská říše|Byzantské říši]] jako vojáci a guvernéři, převzali tak kontrolu na místními důležitými mocenskými centry. Když začala v chaotických letech po [[Bitva u Mantzikertu|bitvě u Mantzikertu]] byzantská moc v oblasti slábnout, někteří mocní Arméni využili příležitosti se osamostatnit, zatímco ostatní zůstali, alespoň formálně, [[Konstantinopol]]i loyálníloajální. Nejúspěšnější z těchto raných válečníků, byl bývalý generál císaře [[Roman IV. Diogenes|Romana IV.]] [[Philaretos Brachamios]]. Mezi léty [[1078]] - [[1085]] Philaretos vybudoval knížectví sahající od [[Malatya|Malatye]] na severu k [[Antiochie|Antiochii]] na jihu a [[Kilíkie]] na západě po [[Edessa|Edessu]] na východě. Do země pozval mnoho arménských [[Šlechta|šlechtic]]ů, kterýkterým daroval pozemky a hrady. Po Philaterově smrti se však říše rozpadla zpět na malá panství.
 
Jedním z těchto šlechticů byl Ruben, který byl úzce spřízněm s posledním Bagratunidským arménským králem Gagikem II. Ruben věděl, že nebude schopen obnovit Bagratunidské království, proto se rozhodl povstat proti [[Byzantská říše|byzantské]] moci v Kilíkii. Ruben získal pro svou věc další arménské šlechticešlechtické pozemkové magnáty. Tak, [[1080|léta páně 1080]] bylo v Kilíkii zřízeno nezávislé Arménské knížectví, budoucí království, kterému vládl Ruben a jeho nástupci (též tvaní [[Rubenidé]]).
 
Koncem [[11. století]], po Rubenově smrti roku [[1095]] existovalo v oblasti Kilíkie šest důležitých knížectví: