Krymská autonomní sovětská socialistická republika: Porovnání verzí

}}

 

 

Během [[Občanská válka v Rusku|občanské války v Rusku]] byl [[Krym]] střediskem bílých, Rudá armáda jej obsadila roku 1921. Poloostrov se stal součástí [[RSFSR|sovětského Ruska]], v říjnu toho roku mu byl udělen statut [[ASSR|autonomní sovětské socialistické republiky]]. Během [[Druhá světová válka|druhé světové války]] byl Krym v letech 1941 až 1944 okupován [[Třetí říše|nacistickým Německem]]. Po osvobození byli krymští Tataři kolektivně obviněni z kolaborace s nepřítelem a v květnu 1944 deportováni do středoasijských svazových republik a na [[Sibiř]]. V červnu téhož roku bylo rozhodnuto také o deportaci krymských [[Řekové|Řeků]], [[Arméni|Arménů]] a [[Bulhaři|Bulharů]]. 30. června 1944 byla Krymská autonomní sovětská socialistická republiky oficiálně zrušena a přeměněna v oblast sovětského Ruska.

Roku 1957 zorganizoval [[Chruščov|N. S. Chruščov]] "darování" oblasti [[Ukrajinská SSR|Ukrajinské SSR]] u příležitosti třísetletého výročí [[Perejaslavská dohoda|Perejaslavské dohody]], dle které byla Ukrajina spojena s Ruskem. V šedesátých letech stát krymské Tatary rehabilitoval, návrat jim ale byl umožněn až roku 1988. Po rozpadu SSSR se zde projevily separatistické snahy převládajícího ruského obyvatelstva. Problém byl částečně vyřešen vznikem [[Autonomní republika Krym|Autonomní republiky Krym]] v rámci nezávislé [[Ukrajina|Ukrajiny]].