Staroegyptské názvy Egypta: Porovnání verzí

'''Staroegyptské názvy Egypta''' se v ničem nepodobají tomu, jak tuto zemi nazýváme dnes. V minulosti mívaly státy, nebo území na nichž se státy nacházely, poněkud odlišná jména, než jaká mají dnes. A čím vzdálenější minulost, tím propastnější se zdá být rozdíl mezi současným a tehdejším názvem daného území. Ani Egypt v tomto není výjimkou.

 

 

V této podobě se s tímto označením setkali [[Řekové]]. Přizpůsobili si jej svému jazyku a začali jej používat k označení celé země a dokonce k tomu i měli mýtus, v němž je to vlastně jméno egyptského krále, po němž se nazývá i celá zem. Tento řeky zkomolený název zněl '''[[Aigyptos|AIΓYΠTOΣ]]''' (Aigyptos). Když se s tímto označením pro Egypt setkali [[Římané]], převzali jej a přizpůsobili si jej zase svému jazyku a tak vzniklo '''[[Aegyptus|ÆGYPTVS]]''' (Égyptus), což byl později (když se Egypt stal součástí [[Římská říše|Impéria]]) i oficiální název provincie. A z toho je pak odvozen náš současný název [[Egypt]].

}}</ref> nebo taktéž chybně jako ''Ta Kemet''. V překladu znamená „'''''Černá země'''''“ a je odvozen od černého úrodného bahna, které bylo (až do postavení [[Asuánská přehrada|Asuánské přehrady]]) přinášeno každoročními záplavami na [[Nil]]u a které bylo pro egyptské zemědělství nepostradatelné. Už sám [[Hérodotos|Herodotos]] o Egyptu napsal, že jest darem Nilu. Pochopil, že bez této řeky a jejích každoročních záplav by Egypt nikdy nemohl být tím čím byl (pokud by vůbec byl) a zcela nepochybně si toho byli vědomi i sami Egypťané.

 

 

Egypťané si byli dobře vědomi významu, jaké pro ně záplavy a jimi přinášené úrodné bahno měly. Natolik si toho byli vědomi a natolik před tím měli úctu, že se úrodná síla těchto záplav dostala i do jména, kterým Egypťané nazývali svoji zem. Název sám tvoří opozitum pro ''Dešret'', což by se analogicky dalo přeložit jako ''rudá země''. Tímto pojmem byly označovány pouště obklopující Egypt podle barvy sluncem rozpáleného písku. Pouště už Egypťané za součást svojí země nepovažovali.