Ústřední matice školská: Porovnání verzí

Vláda [[EduardVláda Taaffe|Eduarda Taaffeho]], která nastoupila v roce 1879, podnikla některé kroky k vyrovnání práv Čechů a Němců.<ref name=KalZlP1894>{{Citace sborníku | příjmení = Turnovský | jméno = Josef Ladislav | autor = | titul = Ústřední matice školská | příjmení sestavitele = Otto | jméno sestavitele = Jan | odkaz na sestavitele = Jan Otto | sborník = Kalendář Zlaté Prahy 1894 | vydavatel = Jan Otto | místo = Praha | rok vydání = 1893 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/19141980 | strany = 53-54 }}</ref> 19. dubna 1880 zrovnoprávnil ministr [[Karl von Stremayr]] češtinu a němčinu u soudů a politických úřadů.<ref name=Horica>{{citace monografie | jméno = Ignát | příjmení = Hořica | odkaz na autora = | titul = O poměrech Čechů a Němců v zemích českých i v Rakousku se zřetelem k událostem v roce 1897 | odkaz na titul = | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/11444365 | editoři = | překladatelé = | vydání = | vydavatel = Edv. Beaufort | místo = Praha | rok = 1898 | počet stran = 27 | kapitola = | strany = | }}</ref> U německy mluvících obyvatel to vyvolalo znepokojení. V květnu 1880 vznikl [[Deutscher Schulverein]], organizace na podporu německojazyčného školství. Čeští vlastenci nelibě nesli, že tato organizace zakládala své školy i v národnostně českých oblastech a lákala do nich české děti. Uvědomili si přitom, že existuje i opačný problém - české rodiny v německých obcích bez přístupu k české škole.<ref name=KalZlP1894 /> Na přelomu 70. a 80. let 19. století (ale i v dalších letech) se tato menšina rozrůstala. Řada českých dělníků, povzbuzovaných nabídkou vyšších výdělků, se stěhovala za prací do převážně německého pohraničí a měnila tam letité etnické poměry. Občas to vyvolávalo odpor místních Němců, a naopak z hlediska českých národních zájmů hrozilo, že se tito migranti v novém prostředí postupně poněmčí.<ref name=Horica />