A posteriori: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Přidal jsem odstavec: Avšak '''aplikace matematiky a logiky''' mohou být v exaktních vědách chápány .................... |
formulace, pravopis |
||
Řádek 1:
'''A posteriori''' je [[latina|latinské]] spojení („z pozdějšího“), které v kontextu označuje [[poznání]] „ze zkušenosti“. Aposteriorní poznání je tedy '''empirické poznání'''. Protikladem aposteriorního poznání je poznání [[a priori|apriorní]]. Přírodní a společenské vědy jsou označovány za aposteriorní discipliny, na rozdíl od [[matematika|matematiky]], [[logika|logiky]] a [[praxeologie]], které jsou označovány za odvětví apriorní.
Avšak '''aplikace matematiky a logiky''' mohou být v [[exaktních vědách]] chápány jako apriorní i aposteriorní: Matematicky nebo logicky formulované (reprezentované) hypotézy mohou předpovídat výskyt objektů a průběh procesů a aposteriorní datová verifikace hypotézy potvrzuje její platnost, vždy však v určité oblasti její platnosti t. j. v rozsahu hodnot veličin a parametrů v hypotéze se vyskytujících. Příkladem kombinace apriorních a aposteriorních kroků je fyzika částic, kde apriorní
Aposteriorní poznání zahrnuje tedy veškeré zkušenostní poznání člověka. Názor, že aposteriorní poznání je jediné, jehož kladnou pravdivostní hodnotu lze dotvrdit, zastával zvláště v [[17. století]] [[empirismus]].
| |||