Konkurence dopravců v osobní železniční dopravě v Česku: Porovnání verzí

Dotovanou osobní dopravu si u dopravců objednává stát, [[Kraje v Česku|kraje]] a [[obec|obce]] (v [[samostatná působnost|samostatné působnosti]]) a sjednává ji s nimi v rámci tzv. [[závazek veřejné služby|závazku veřejné služby]]. Stát (prostřednictvím [[Ministerstvo dopravy|Ministerstva dopravy]]) objednává některé dálkové vlaky, kraje takzvanou [[základní dopravní obslužnost kraje]] a obce takzvanou [[ostatní dopravní obslužnost]], do níž patří i [[městská hromadná doprava]]. Takoví objednatelé mají povinnost uhradit dopravci [[prokazatelná ztráta|prokazatelnou ztrátu]] vypočtenou podle zákona. Objednávat dopravu si u dopravců však mohou i další subjekty nebo ji dopravci mohou provozovat na vlastní náklady.

Kraj má ze zákona povinnost dopravci zajišťujícímu základní dopravní obslužnost v rámci závazku veřejné služby uhradit vykázanou prokazatelnou ztrátu a je tedy právně sporné, zda může sjednat ve smlouvě úhradu v jiné výši, se kterou dopravce uspěje ve výběrovém řízení. V autobusové dopravě, jejíž financování se děje podobným způsobem, se kvůli tomuto problému dostal do sporu [[Dopravní podnik Ústeckého kraje]] a. s. a [[Ústecký kraj|Ústeckým krajem]] a došlo k závažné [[Konkurence autobusových dopravců v Ústeckém kraji|krizi]], která v roce 2006 opakovaně ochromila veřejnou dopravu v kraji. Současné znění zákona tedy zpochybňuje možnost skutečných výběrových řízení.