Táborský svaz: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Luckas-bot (diskuse | příspěvky)
m robot přidal: pt:Taboritas
ArthurBot (diskuse | příspěvky)
m Robot opravil přesměrování na Šlechtic - Změněn(y) odkaz(y) na Šlechta; kosmetické úpravy
Řádek 6:
 
=== Rok 1420 ===
[[FileSoubor:Josef Mathauser - Jan Žižka s knězem Václavem Korandou roku 1420 hledí s Vítkova na Prahu.jpg|thumb|right|200px|[[Jan Žižka]] s [[Václav Koranda|Václavem Korandou]] na [[Vítkov (vrch)|Vítkově]]]]
O vyvoleném městě se dozvěděli také [[plzeň]]ští husité, kteří na Tábor vyráží pod vedením [[Břeněk Švihovský|Břeňka Švihovského]] a Jana Žižky z Trocnova. Tito husité jsou [[25. březen|25. března]] 1420 napadeni katolickými rytíři nedaleko [[bitva u Sudoměře|Sudoměře]]. Drtivé vítězství kališníky povzbudí a poté se jim již snadno podaří rozestavěného Tábora dosáhnout. Táborité si mezi sebou zvolí čtyři vojenské velitele (hejtmany). Stanou se jimi Jan Žižka, Mikuláš z Husi, [[Chval Řepický z Machovic]] a [[Zbyněk z Buchova]]. Pod jejich vedením podnikají táboři mnoho výpadů po jižních [[Čechy|Čechách]]. Koncem května vyrazila Táborská vojska směrem ku [[Praha|Praze]], kterou ohrožovaly armády [[První křížová výprava proti husitům|první křížové výpravy]]. V červnu je Tábor neúspěšně obléhán vojsky jihočeského [[šlechticŠlechta|šlechtice]]e [[Oldřich II. z Rožmberka|Oldřicha z Rožmberka]]. O rozehnání oblehatelů se zasloužili jezdci vedení hejtmanem Mikulášem z Husi. [[14. červenec|14. července]] dochází na vrchu [[Vítkov (vrch)|Vítkov]] nedaleko Prahy k [[Bitva na Vítkově|bitvě]], v níž se Janu Žižkovi podařilo zmařit pokus [[Uhersko|uherského]] a [[Svatá říše římská|římského]] [[král]]e [[Zikmund Lucemburský|Zikmunda Lucemburského]] o ovládnutí hlavního města. Křížová výprava se poté rozpadá bez dalšího boje. V červenci dochází mezi husity k jednáním o možném budoucím nástupci na český trůn. Jan Žižka podporuje v kandidatuře [[Polsko|polského]] krále [[Vladislav II. Jagello|Vladislava II. Jagella]] nebo jeho syna, [[Litva|litevského]] velkoknížete [[Vytautas|Vytauta]]. Jako reakci na [[Čtyři artikuly pražské]] vydávají táborité v Praze svých dvanáct revolučních článků. Jejich požadavky však Pražané nesplní a vojska proto opouštějí město. Na konci srpna zahajuje Jan Žižka velkou [[Útok|ofenzívu]] proti panstvím Oldřicha z Rožmberka. Hejtman se zmocňuje [[Prachatice|Prachatic]], [[Vodňany|Vodňan]] a [[Lomnice]]. Mladý Rožmberk je [[18. listopad]]u donucen uzavřít s Táborem příměří až do února [[1421]]. Táborským [[biskup]]em je v září 1420 zvolen [[Mikuláš z Pelhřimova]]. [[24. prosinec|24. prosince]] umírá na následky pádu z koně hejtman Mikuláš z Husi. Předním vůdcem táboritů se stává hejtman Jan Žižka z Trocnova.
 
=== Pod vedením Jana Žižky ===
[[FileSoubor:Adolf Liebscher - Táboři dobývají Prachatic.jpg|thumb|right|200px|[[Adolf Liebscher]] - Táboři dobývají [[Prachatice]]]][[FileSoubor:Ferdinand Hetteš - Upálení Adamitů.jpg|thumb|left|200px|Upalování [[Adamita|adamitů]]]]
Počátkem roku 1421 je z Tábora vyhnána nejradikálnější skupina tzv. [[Pikarti|pikartů]], kteří zcela odmítají [[Eucharistie (svátost)|svátost oltářní]]. Pod vedením kněží [[Petr Kániš|Petra Kániše]] a [[Martin Húska|Martina Húsky]] se usazují v [[Příběnice|Příběnicích]], kde propadají [[adamité|adamitství]]. Žižka jejich hnutí potlačuje a většina sektářů včetně obou vůdců je poté upálena. Během zimní ofenzívy Jana Žižky v západních Čechách se táborům podaří zmocnit [[Chomutov]]a. Společné tažení táborů a [[Pražský městský svaz|pražanů]] do východních Čech pod velením Jana Žižky je také úspěšné a do husitských rukou padnou města [[Dvůr Králové nad Labem|Dvůr Králové]], [[Polička]] a [[Vysoké Mýto]]. Na přelomu let 1421 a [[1422]] dochází k [[Bitva u Kutné Hory|bitvě u Kutné Hory]], ve které se slepému hejtmanovi podaří drtivě porazit krále Zikmunda Lucemburského. Koncem dubna přijíždí do Čech litevský velkokníže [[Vytautas]], který je většinou husitů, včetně táborů, uznán za správce země. V lednu [[1423]] se Jan Žižka z Trocnova rozchází s táborským svazem a začíná budovat Nový Tábor ve východních Čechách.
 
=== V letech 1423-[[1434]] ===
[[FileSoubor:Josef Mathauser - Bitva u Lipan roku 1434.jpg|thumb|right|200px|[[Josef Mathauser]] - Bitva u Lipan]]
Po smrti Jana Žižky [[11. říjen|11. října]] [[1424]] se v čele [[polní vojsko|polních vojsk]] vystřídají [[Jan Hvězda z Vícemilic]], Bohuslav ze Švamberka a [[25. listopad]]u se hlavním vůdcem stává táborský kněz [[Prokop Holý]]. Spojená vojska táborů, [[Sirotčí svaz|sirotků]] a pražanů [[16. červen|16. června]] [[1426]] drtivě porážejí žoldnéře ze [[Sasko|Saska]], [[Durynsko|Durynska]], [[Lužice|Lužic]] a [[Míšeňsko|Míšeňska]] v [[Bitva u Ústí nad Labem|bitvě u Ústí]]. Pod vedením Prokopa Holého poráží spojená vojska táborů a sirotků v [[Bitva u Světlé|bitvě u Světlé]] armádu [[Albrecht II. Habsburský|Albrechta Habsburského]] a otvírají si cestu k [[spanilé jízdy|spanilým jízdám]]. Táboři ve spojení se sirotčím a pražským svazem obrátili na útěk [[Třetí křížová výprava proti husitům|třetí]] i [[Čtvrtá křížová výprava proti husitům|čtvrtou]] [[Křížové výpravy|křížovou výpravu]] v bitvách u [[Bitva u Tachova|Tachova]] a [[Bitva u Domažlic|Domažlic]]. Vedeni Prokopem Holým navíc začali vyráželi na spanilé jízdy (rejsy) do zahraničí ([[Německo|německé]] části [[Svatá říše římská|Říše]], [[Rakousy]], [[Horní Lužice|Horní]] a [[Dolní Lužice]], [[Slezsko]] a [[Horní Uhry]]). Na jaře roku [[1433]] zastupoval táborskou obec na [[Koncil bazilejsko-ferrarsko-florentsko-římský|Basilejském koncilu]] [[Mikuláš Biskupec z Pelhřimova]], který obhajoval artikul o trestání [[Sedm hlavních hříchů|smrtelných hříchů]]. Táboři se v létě 1433 zapojili do obléhání [[Katolictví|katolické]] Plzně. Město se však dobře bránilo a vojska radikálů byla nucena od neúčinného obléhání upustit. Táboři a sirotci vedení Prokopem Holým byli [[30. květen|30. května]] 1434 drtivě poraženi spojenou panskou jednotou a katolíky v [[Bitva u Lipan|bitvě u Lipan]]. Sirotčí svaz pod tíhou porážky zcela zaniká. V bitvě padnou mnozí přední táborští velitelé, mimojiné také vrchní vůdce kněz Prokop Holý.
 
=== Po bitvě u Lipan ===
[[FileSoubor:Sion-jan-rohac-z-dube.jpg|thumb|right|200px|[[Jan Roháč z Dubé]] při obraně [[Sion (hrad)|Sionu]]]]
Odpor vůči králi Zikmundovi a dohodě s koncilem vedl po bitvě u Lipan hejtman [[Jan Roháč z Dubé]]. Poté, co však táborité ztratili několik svých [[hrad]]ů a byli [[19. srpen|19. srpna]] [[1435]] drtivě poraženi Oldřichem z Rožmberka v [[Bitva u Křeče|bitvě u Křeče]], zvítězilo v táborské straně umírněné křídlo v čele s [[Bedřich ze Strážnice|Bedřichem ze Strážnice]]. Jan Roháč se se svými věrnými opevňuje na svém hradě [[Sion (hrad)|Sion]], který je však záhy dobyt a všichni přeživší obránci jsou na [[Staroměstské náměstí|Staroměstském náměstí]] v Praze pověšeni. [[25. leden|25. ledna]] [[1437]] je po vzájemné dohodě se Zikmundem Tábor povýšen na královské město a získává do městského znaku císařskou orlici. [[8. únor|8. února]]a [[1449]] se spojí zbytky táborského svazu s katolickou a kališnickou šlechtou z jižních Čech a tak vniká tzv. [[Strakonická jednota]], která je namířena proti stále sílícímu [[Jiří z Poděbrad|Jiřímu z Poděbrad]]. [[1. září]] [[1452]] je město Tábor náhle obsazeno vojskem zemského správce Jiřího z Poděbrad a tím definitivně končí samostatná politická moc táborského svazu.
 
== Města ovládaná táborským svazem ==