Balduin III. Jeruzalémský: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot opravil přesměrování na Šlechtic - Změněn(y) odkaz(y) na Šlechta |
|||
Řádek 34:
== Nástupnictví ==
[[Soubor:Near East 1135-cs.svg|thumb|left|[[Křižácké státy]] v [[Levanta|Levantě]] roku 1135]]
Balduin patřil k druhé generaci Evropanů, usazených ve [[Svatá země|Svaté zemi]] po jejím dobytí [[první křížová výprava|první křížovou výpravou]]. Když jeho otec Fulko spadl při lovu z koně a zabil se, bylo Balduinovi třináct let. Království tak legitimě připadlo královně-vdově Melisendě, jako legitimní dceři krále [[Balduin II. Jeruzalémský|Balduina II.]] Královna i za Fulkova života byla jeho spoluvládkyní a nyní byla regentkou království za svého nezletilého syna. Melisenda si za svého rádce a konetábla (vysoký úředník království a velitel vojska) vybrala francouzského [[
Avšak s ženou a nezletilým králem na trůně byla politická situace v křižácké Palestině napjatá. Další [[křižácké státy]] na severu byly více či méně formálně podřízeny Jeruzalému. Jejich vládci začali cítit příležitost na osamostatnění a začali stále více podrývat královskou autoritu a nebylo žádného jeruzalémského krále, který by na sever vyslal vojsko a neposlušné vazaly potrestal. V muslimském světě zatím nad městy [[Aleppo]] a [[Mosul]] vládl [[atabeg]] [[Zengí]], který si dělal nároky na vládu i nad jižním [[Damašek|Damašku]]. Podle [[Vilém z Tyru|Viléma z Tyru]] neměl král dobře zajištěnou obranu severních států, čehož v nestabilní situaci v Jeruzalémě Zengí náležitě využil. Roku 1144 [[obléhání Edessy|dobyl]] hlavní město [[Hrabství Edessa|Edesského hrabství]] Edessu. Pád nejstaršího křižáckého státu v [[Levanta|Levantě]] otřásl křesťanskou [[Evropa|Evropou]] a stal se záminkou ke svolání [[druhá křížová výprava|druhé křížové výpravy]].
| |||