Matúš Čák Trenčanský: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
ArthurBot (diskuse | příspěvky)
m Robot opravil přesměrování na Šlechtic - Změněn(y) odkaz(y) na Šlechta; kosmetické úpravy
Řádek 1:
[[FileSoubor:Matus Cak Trenciansky 1861.jpg|thumb|Matúš Čák Trenčanský]]
[[FileSoubor:Vaclav3Matuscak.jpg|thumb|300px|Darovací listina Václava III. z roku 1302]]
[[ImageSoubor:Oligarch realms 1301 1310.png|thumb|right|300px]]
'''Matúš Čák Trenčanský''' (asi [[1260]] – [[18. březen]] [[1321]]) byl [[Uhersko|uherský]] [[Šlechta|šlechtic]] a [[vévoda]], svého času nejmocnější muž a nekorunovaný král západního a středního [[Slovensko|Slovenska]].
 
== Životopis ==
Řádek 8:
Tak se mladý Matúš Čák jako šlechtic stal víc slovenským pánem, znalým a užívajícím uherské moci.
 
V roce [[1291]] stál v čele vojska [[Ondřej III.|Ondřeje III.]], jež dobylo Bratislavu, kterou obsadili páni vedení [[Jindřich z Kysaku|Jindřichem z Kyseku]] (Köszegu). Za odměnu dostal hodnost správce královských stájí a bratislavského [[župan (administrativa)|župana]] a král mu daroval velký královský [[hrad]] i majetky k němu příslušející, byl to hrad v [[Trenčín]]ě. Po neshodách s politikou Ondřeje III. se na protest vzdal svého úřadu, uchýlil se na své panství, jehož centrem byl od roku [[1296]] Trenčín. Ve snaze odebrat mu majetek a pokořit ho vyslal proti němu král Ondřej III. výpravu, která však nebyla úspěšná. Od té doby Matúš Čák sledoval jen své osobní cíle, k čemuž využíval všechny prostředky, které mu poskytovalo tehdejší politické vakuum. Po smrti Ondřeje III. v roce [[1301]] podporoval nástupnictví českého prince [[Václav III.|Václava]] a pomáhal porazit jeho protikandidáta [[Karel I. Robert|Karla Roberta]] z Anjou. Za to mu Václav (Ladislav V.) [[1. únor]]a [[1302]] svěřil celé Trenčínské a [[Nitra]]nské panství, které držel až do své smrti. Jž nasledujícího léta však přešel spolu s Abovci na stranu svého nedávného nepřítele Karla Roberta.
 
Od roku [[1304]] vystupoval jako samostatný vládce. Přestal podporovat i Karla Roberta. Roku [[1310]] byl jmenován [[taverník]]em a jedním ze tří palatinů země, s územní způsobilostí pro celé [[Horní Uhry]]. Na vrcholu moci v letech[[1311]] až [[1312]] ovládal nebo kontroloval 14 [[župa|žup]] a vlastnil více než 50 hradních panství. V té době se mu začalo říkat ''Pán Váhu a Tater''. Díky své neomedzené moci ve svěřených oblastech začal odnímat majetky nepohodlným šlechticům a ponechával si ho pro sebe. Vzhledem k tomu, že tak činil i [[Církev|církvi]], byl roku [[1311]] oficiálně zbaven funkcí. Jeho reálné moci jej však král nemohl zbavit.
 
Matúš Čák si na [[Trenčínský hrad|Trenčínském hradě]] zřídil vlastní dvůr na způsob královského a nadále si počínal jako samostatný [[panovník]]. Jeho palatinem byl do roku [[1318]] [[Felicián Zach]]. V roce [[1315]] vpadl na [[Morava|Moravu]] jako spojenec rakouského vévody Fridricha Sličného, ale u hradu [[Holíč]] jej odrazilo vojsko [[Jan Lucemburský|Jana Lucemburského]]. Po bitvě u vesnice Rozhanovce nedaleko Košic (15. června [[1312]]), kterou vyhrál král Karel Robert z [[Anjouovci|Anjou]], se Matúš Čák stáhl do svých držav. Roku [[1318]] mu zemřel jediný syn Matúš, a proto si za nástupce vybral svého příbuzného [[Štěpán Čech|Štěpána Čecha]] z rodu [[Šternberkové|Šternberků]], skrze jehož majetek byla Matúšova država spojená s Moravou. Karel Robert zabral čast Matúšova majetku. Postavil se proti němu i nitranský [[biskup]], který jej dal do církevní [[Klatba|klatby]]. Matúš Čák Trenčanský však neomezeně a nezávisle vládl v Nitranské, Bratislavské a Trenčanské stolici až do své přirozené smrti [[18. březen|18. března]] [[1321]].
 
O jeho významu svědčí fakt, že ještě v 15. století se část západního Slovenska tradičně označovala jako ''Matúšova zem'' a sám Matuš Čák je v legendách popisován jako "pán Váhu a Tater".
Řádek 30:
{{Portály|Slovensko|Středověk}}
{{DEFAULTSORT:Čák Trenčanský, Matúš}}
 
[[Kategorie:Narození 1300]]
[[Kategorie:Úmrtí 1321]]