Laetitia Ramolino: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m r2.7.1) (robot přidal: ru:Рамолино, Летиция |
m Robot opravil přesměrování na Šlechtic - Změněn(y) odkaz(y) na Šlechta; kosmetické úpravy |
||
Řádek 3:
== Život ==
Ramolinové byla rodina, která již 250 let sídlila na Korsice a pocházela z lombardského hraběcího rodu Collalto. Otec Laetitie velel vojenské posádce v Ajacciu a později byl generálním [[inspektor]]em silnic a mostů Korsiky. Když zemřel, vdala se jeho žena za švýcarského důstojníka ve francouzských službách Franze Fesche. Ze svazku se narodivší [[Joseph Fesch]], pozdější [[kardinál]], svou nevlastní sestru celý život účinně podporoval. Laetitia se vdala 2. června [[1764]] v Ajacciu za [[Carlo Buonaparte|Carla Buonaparte]], zchudlého korsického [[
Rodina zůstala na Korsice i po uzavření míru r. [[1769]] a díky uznání šlechtického titulu rodiny Francií a daňovým úlevám a dalším
Její požadavky zůstaly celý živost pro Napoleona důležité, i když často docházelo k ostrým výměnám názorů mezi nimi. Zcela chladná zůstala ke své snaše [[Josephina Beauharnais|Josephině]]. Stranila se slavností a pompézních oslav, což vyústilo v její neúčast na korunovaci Napoleona a Josefiny. Založením velmi šetrná - v době nouze se šetrnost stala nutností - zůstala velmi spořivá celý život, což v pozdějších letech přešlo v lakotnost (i svým dětem půjčovala na vysoké úroky). Po pádu Napoleona odešla se svým nevlastním bratrem Josefem Feschem do [[Řím]]a, kde žila skromný život. V stáří trpěla částečnou ztrátou zraku. S hrdostí se dožila obnovení napoleonského kultu po [[Červencová revoluce|Červencové revoluci]] a její zvolání „císař stojí opět uprostřed Paříže“, kterým komentovala znovupostavení [[Vendomský sloup|Vendomského sloupu]] se stal pro bonapartisty morálním povzbuzením.
Řádek 25:
{{DEFAULTSORT:Ramolino, Laetitia}}
[[Kategorie:Narození 1750]]
[[Kategorie:Úmrtí 1836]]
|